Lze se hygienicky vytřít mrtvými klasiky?

recenze

Měsíční deník (2016) / verbal
Měsíční deník

Když Verne ještě Jules a vědecká fantastika se řvoucí zmítala v posraných plenkách nevědeckých snílků, byl asi největším literárním rivalem toho žabožroutského fantasty čajochlemtský komunista EjčDží Wells. (Neplést s Orsonem Wellesem, který tu Válku světů svého téměř jmenovce později jen rozhlasově dramatizoval a způsobil tak pár pojídačům horkých psů akutní ataky paniky!) Mimo další klasická díla jako Stroj času či Ostrov doktora Moreaua, historií etablovaná jako pionýři sc-fi, má tenhle Wells na svém literárním svědomí i román První lidé na Měsíci o chlápkovi, který si doma uplácal z antigravitačního kovu raketku a ještě před Lajkou a tím černošským trumpetistou se vypravil na naší oběžnici, kde objevil solidní Bauhaus obývaný socialisticky smýšlejícími mravencoidy.
Kniha poprvé vyšla v roce 1901, nedočkala se pokračování, a končí tak, že ti hmyzí Senilité prostě požvýkali hlavnímu hrdinovi vysílačku, takže jsme hovno věděli, jak to vlastně dopadlo. A takto otevřený konečník ležel meziplanetárním ladem až do rocku 2016, kdy se podařilo znovu navázat spojení s Měsícem radioamatérovi a bývalému námezdnímu žoldákovi tajné organizace AB-VB (Agentura pro Boj s Vesmírným Bordelem), panu EmEs Březinovi. (Neplést s Olinem Březinou, věčně ožralým výčepním v nálevně U zkozené dvanáctky, který umí i čerstvé pivo natočit tak, že tím pravidelně způsobuje těm pár zbylým štamgastům akutní ataky gastroenterálních příhod. V odborných medicínských kruzích často také determinovaných jako ukrutná sračka.)
Michal neváhal a hned po prvním kontaktu sežral rohlík, díky stroji času, zabavenému při raziích v jeho bývalém zaměstnání nějaké mimořádně odpudivé mimozemské rase, se přenesl do rocku 2081. Tam, aby celé věci přišel na kloub, se nechal pod pseudonymem Marcel Šebesta najmout jako lopata u Mostecké uhelné, která v budoucnosti už proměnila v měsíční krajinu celé Čechy a vrhla se na rekultivaci Měsíce, který už prý více zkurvit nemohla. Omyl! Od té doby se měsíční krajině začalo říkat Severočeská pánev. Během této eskapády Marcel nejen zjistil, co se vlastně tenkrát stalo s tím Wellsovým džentlgejem, proč jsou rohlíky tolik důležitou součástí zdravé výživy, a že na Měsíc by se zásadně mělo cestovat s postřikem proti mravencům, ale také se jako nekompromisní polyglot zdokonalil v perfektní viktoriánské angličtině a jen tak mimochodem po žoldácku málem vyhubil rozvojovou kolonii přerostlých komunistických hmyzáků.

Těžké čtení pro povrchní a hysterické transvestity!
Všechny zmíněné trampoty, a i ty nezmíněné, Marcel pečlivě zaznamenal do deníku, jenž se okamžitě po svém vydání stal senzací, nekompromisně dosud vévodí žebříčku Kinshasa Times bestselerů, byl přeložen do 5 841 světových jazyků včetně sumerštiny, aramejštiny a sanskrtu a dokonce do 42 mimozemských. A vy nyní máte jedinečnou šanci pomazlit se s ním „u všech špatných knihkupců“ i ve zdejších lůzrech a hnojích.
Z výše uvedeného jste doufám pochopili, že jde o nesmírně seriózní a zádumčivé čtení se spoustou filosofických přesahů, existenciálních jinotajů a hlubokých metafor. Ne jako u toho chichotavého čtveráka Wellse, který byl tenkrát samé brutální hlody, rozverné humory a lascivní vtípky o britských paničkách z vyšších kruhů a jejich chrtech, jimiž tak trochu degradoval vážný žánr, jakým vědecká fantastika bezesporu je.
EmEs se nedotaženého tématu EjčDžího zhostil více než důstojně, v mnohém klasika žánru i řádně vyškolil a s profesionalitou podnikového filosofa také erudovaně odpověděl na mnohé Wellsem nastolené nejpalčivější otázky všehomíra, jako například „Kdo jsme a odkud jsme přišli?“ (Odpověď začíná na „P“), „Proč v tom zkurveném vakuu nejdou podpalovat prdy?“ a zejména „Má dvoumetrový mravenec koule, do kterých jej lze úspěšně nakopat?“

Recenze v časopisu Pevnost 11/2016, napsal VERBAL. Zveřejněno s laskavým svolením pana Verbala.


Měsíční deník Měsíční deník Michal Březina

Humorná sci-fi je koncipována jako autentický deník, zachráněný součinem absurdních okolností, ve kterých hraje svou nezastupitelnou úlohu obyčejný rohlík. Celé dílo sestává z vyprávění bývalého žoldáka Marcela Šebesty, toho času ... více


Komentáře (30)

Přidat komentář

pobijecmuch
24.04.2017

Zajímavá recenze. Nevím proč neosvěžit DK i nějakou jinou myšlenkou, i když je tak trochu jiná a ne každý s ní musí souhlasit. Pro mně rozhodně lepší, než tu pořád číst výkřiky do tmy ve stylu: bylo to čtivé, super kniha, nebo moc se mi líbila.

Skallarix
23.04.2017

Aha, Verbal. Jo.... Pevnost musela být v neuvěřitelně zoufalé situaci, když mu dala prostor. Nebo je v ní spíše teď.


OrthoSan
23.04.2017

ještě to dám pro jistotu do názvu, že to je recenze z časopisu, že jsem to nepsal já.

OrthoSan
23.04.2017

Ano, mám jeho svolení. Najdi jej třeba na čsfd a zeptej se ho na to v sz. opravdu, nekecám. čestný pionýrský. :) A díky za starost, málo je už poctivých lidí.

LordSnape
23.04.2017

A ty jsi Verbal nebo máš nějaké jeho svolení, že jeho tetx smíš tady použít i když jsi teda správně použil onen autorský dovětek. Přijde mi divné sem vkládat pod svým účtem cizí recenze.