Luciferův učeň

19. června v 17:24, autor: DariDerek, přečteno 34x

Luciferův učeň

Recenze knihy: Luciferův učeň

"Další věcí, jíž si povšiml, byl hluk. Horký vzduch prosycovaly výkřiky plné utrpení, hvízdání biče, vzteklý řev, pronikavý řehot a jekot a žadonění, které přehlušily i skřípot veřejí, když za nimi brána zapadla."

Filip je správný kluk, a to doslova a do písmene. Žije sám s maminkou, nikdy nelže, nezapomíná domácí úkoly a všem se snaží pomáhat. Jenže jednoho dne se neblahým omylem dostane do Pekla a je přijat do učení u samotného Lucifera. Podaří se vládci pekel najít u Filipa přece jen nějakou temnou stránku? Kdo stojí za ďábelským spiknutím proti černému trůnu a jak skončí proslulý Festival čertovin?

Kenneth Bogh Andersen se narodil jedné bouřlivé noci v listopadu roku 1976. Jak sám uvádí na svých stránkách, žije v Kodani se svou manželkou, dvěma dětmi, jedním psem, veverkami na zahradě a pavouky ve sklepě.
Je alergický na kočky, pyl a lidi, kteří chrápou.
Tento autor u nás nepatří mezi profláknuté, i přesto, že má na svém kontě přes třicet knih. Nejvíce se proslavil v zemích jako Norsko, Švédsko, Německo či Španělsko.
U nás vyšel v roce 2017 Luciferův učeň, první díl série Válka o pekelný trůn u nakladatelství Brio/Slovart.

I když je tato kniha určena mladším čtenářům, věřím, že i dospělí si přijdou na své. Jelikož jisté popisy pekelných míst se vyrovnají těm nejhustějším hororům, které si dokážete představit. Naprosto bravurně si autor pohrál jak s popisy odsouzenců, kteří vykonávají tresty za špatnosti, které konali na zemi, tak s řádem pekla. Dobrou noc místo dobrý den a nočeře místo večeře mě odrovnalo. :-)

Filip je třináctiletý, velmi pilný a poslušný student. Na jejich škole řádí zlosyn, který šikanuje slabší... vyšlápne si i na Filipa a dopadne to špatně... Filip se dostane do pekla a má se stát Luciferovým učněm. V tu chvíli nastávají naprosto vtipné i "strašidelné" kapitoly jeho nového života. Jestli se to tedy dá nazývat životem. Učí se, jak to v pekle chodí, zjišťuje, že mluvit pravdu a pomáhat se v pekle nenosí, aby byl in musí být záškvara a podrazák. Přece jen ale musí zabojovat i za trochu toho dobra, jelikož na něm závisí to, jak se v pekle bude žít...

"Nemůžeme vidět beze světla, ale ani bez tmy. Potřebujeme obojí, abychom se ve světě vyznali."

Co se týče příběhu, byl zajímavý, napínavý i srandovní. Místy strašidelný - ale to spíše ve chvílích, kdy byly popisovány místa, které Filip na své pouti peklem navštívil. Autor dokázal popsat například odsouzence, kterými byli lidé, jenž na zemi šlapali po jiných, takovým způsobem, až jsem se musela otřepat a trochu oddechnout, jakmile jsem si to totiž představila, nebylo mi nejlíp. :-)
Ale také fantazie autora je nezvykle bohatá a jeho vargrani, tichobylové, temptáni, a mnoho dalších...tihle všichni byli vykresleni takovým způsobem, až jsem uvažovala, jestli v tom pekle někdy nebyl.

Dokážu si představit, že tohle dám číst synovi, jakmile bude mít dvanáct, třináct let, nebude věřit na čerty a bude zlobit. Po přečtení buď začne věřit nebo se stane hodným. :-) I když po tom, co všechno Filip v pekle zažije mám pocit, že mi řekne, že tam chce taky! :-)
Já osobně bych se tam taky ráda podívala, ne jako odsouzenec, ale návštěva z vrchu. Hlavně bych tam chtěla být v období Festivalu čertovin. Ale krvopivo bych si teda nedala. :-)

Bylo to super počtení, u kterého jsem se bavila, líbil se mi příběh i jeho zpracování. Kapitoly jsou kratší a díky tomu se mi jako čtenáři zdálo, že příběh odsýpá ve správném tempu. Nemám žádnou výtku a proto s radostí a čistým svědomím doporučuji. Já dávám plný počet bodů a jsem zvědavá, jak to ohodnotíte vy, až si příběh přečtete. :-)

Děkuji nakladatelství Brio/Slovart za zaslání recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Díky za přečtení,
Daramegan

Komentáře (0)