Loď mezi hvězdami

recenze

Nacházíme se někde v budoucnosti - lidstvo objevilo novou planetu, na které se dá žít, ale žádní lidé tam nejsou. Postavili tedy obrovskou loď jménem Universum. Amy a její rodiče se nechali zmrazit, aby se o 300 let později mohli vzbudit na jiné planetě. Mezitím se na palube Universa rozrostla populace lidí, kteří se nemohou dočkat, až uvidí novou planetu. Vede je Otec, který učí Syna, aby mohl jednou převzít velení (poznámka: není to jeho skutečný syn, tak se budoucí vládce jmenuje). Jenže něco se zrtne a Amy se probudí o 50 let dříve, než měla. Probudí se do zcela jiného světa, kde lidé už nejsou plnohodnotnými lidmi, protože je řídí otec. Řídí, kdy budou mít děti, co budou celý život dělat a tak dále. Amy také potkává Syna a jeho kamaráda Harleye. Harley žije v Nemocnici. Dostává prášky, protože Otec a Doktor tvrdí, že je duševně nemocný. Ve skutečnosti je ale zcela normální, to ostatní lidé jsou pod nadvládou Otce. Syn se bouří proti Otci a Amy vyšetřuje, kdo jí vzbudil, kdo zabil další zmrzané a jak to je vlastně s Universem...

Knížka má klasické prvky dystopie - nějaká krutá vláda, zotročený lid a pár vzbouřenců, který se snaží vládce, v našem případě Otce, svrhnout. Tohle bylo ale neobvyklé, nejspíš tím, že se to celé odehrávalo na vesmírné lodi. Pokud se bojíte sci-fi kvůli složitému popisování různých přístrojů, tak se nebojte. Jelikož knihu napsala žena a jde spíš o knihu pro mladší, dá se předpokládat, že tu žádný sáhodlouhý popisy nebudou. A ani nebyly. Hned na první stránce máte popis pár přístrojů (floppyna, wi-com a dalíš), které se v knize vyskytují a tím to tak nějak končí. Není se tedy čeho bát :)

Pokud nepočítáme Červeného trpaslíka, nemám s příběhem, který se odehává na vesmírné lodi žádné zkušenosti. Bylo to pro mě něco úplně nového a nezklamalo. Pravda, detektivní zápletka trochu pokulhávala, ale to se vykompenzovalo překvapivým závěrem a odhalením skutečnýho viníka. Celkově se kniha moc dobře četla, stránky ubíhali jedna za druhou. Jenom mě zarazilo slovo xakru. Fakt se to takhle píše? Docela divné... jako kdybych místo k východu napsala qýchodu. Zkrátka divný.

Postavy mi byly hodně sympatické. Příběh je vyprávěný z pohledu Syna a Amy, střídá se to po kapitolách. Víc mě teda bavili části se Synem. Otce jsem nesnášela, krutý a sobecký diktátor jako podle učebnice. Myslím si, že kniha stojí za přečtení :)

Komentáře (0)