Karlštejnský mord

recenze

Majestátní hrad Karlštejn, nejposvátnější kaple sv. Kříže, nejníže položená věž Karlštejna zvaná Studniční, kaple sv. Kateřiny. To vše jsou vskutku dokonalé kulisy pro úkladnou vraždu.

Čeští šlechticové se sjíždí na hrad Karlštejn, kde má zasedat královská rada ke svému jednání. Pro rozptýlení panstva zajistil Čeněk z Vartemberka rozptýlení. Kromě hostiny s množstvím jídla a pití, vystupují svůdné tanečnice, které se postarají o zábavu šlechty i v noci. Mezi dívkami je i Vilemína, dcera platnéřského mistra a konšela z Nového Města pražského. Po bujaré noci objeví služebnictvo ve studni lidské tělo, oblečené jen ve spodkách a košili. Výšivka na košili naznačuje, že by se mohlo jednat o šlechtice. Utopenec je Ctibor Berka z Dubé, jeden z účastníků královské rady. Přístup ke studni je díky šlapacímu kolu určenému k nabírání vody složitý, měšťané se shodují, že se může jednat o vraždu a nikoliv nešťastnou náhodu. Nejvyšší purkrabí navrhuje, aby byl povolán Jakub Protiva z Protivína, současný pomocník královského sudího, který se svým pomocníkem, důvtipným františkánským mnichem Blasiem, už vyřešil nejeden záhadný trestný čin.

Protiva se na Karlštejně chopí vyšetřování. Výslechy účastníků zasedání nepřináší žádný posun k získání informací, co se vlastně stalo. Ze smrti pana Berky s Dubé viní panstvo příznivce mistra Jana Husa, mrtvý patřil k odpůrcům betlémského kazatele. Protiva s Blasiem ale nenachází žádné souvislosti. A ještě ke všemu se i sám Protiva dostává do smrtelného nebezpečí.

Vypravování se rozděluje do dvou dějových linií. V jedné sledujeme počínání Jakuba Protivy a ve druhé nás příběh přivádí do Brna s platnéřovou dcerou Vilemínou, která se dostává do blízkosti čerstvě zvoleného římského krále a moravského markraběte Jošta Lucemburského. Za mě osobně považuji tuto dějovou linku za zdařilou, místy mě bavila i víc, než vlastní neúspěšné pátrání Protivy. I když jsem z počátku tápala, jak se příběh dále pospojuje, nakonec se všechny střípky příběhu poskládaly na svá místa a příběh získal opět na své celistvosti.

V knize vystupuje celá řada sympatických postav. Hlavní hrdina je samozřejmě Jakub Protiva z Protivce, dříve rychtář Nového Města pražského, který o svůj post sice zásahem jednoho z důvěrníků krále Karla IV. přišel, ale když později pomohl osvobodit panovníka ze zajetí, byl pověřen úřadem mnohem vyšším. Král ho jmenoval pomocníkem královského sudího. Má za úkol objasňovat zvláště závažné trestné činy a chytat vrahy, násilníky, lapky.. zkrátka zloduchy. Je vždy spravedlivý, dbá na dodržování zákonů a pořádku, často s nasazením vlastního života.

Mé osobní sympatie ovšem patří Blasiovi. Je to požitkář, miluje pití a dobré jídlo, je to chronický sukničkář.

Kniha Smrt na Karlštejně patří do série Rychtář Jakub Protiva a mnich Blasius a je 14. knihou v pořadí. Každá kniha je samostatným příběhem, lze ji tedy číst i bez znalostí děje knih předcházejících. Pro mě osobně to bylo druhé setkání s těmito postavami a Smrt na Karlštejně se mi líbila víc.

Mám ráda historické romány. Je sice fakt, že Smrt na Karlštejně je spíše oddechová literatura, než zpracování historických faktů. Jde o jednoduchou detektivní zápletku, která se dá zasadit do jakékoliv doby. Ale kdo ví, jak to tenkrát všechno bylo.

Na závěr si z knihy vypůjčím slova mistra léčitelského oboru, Křišťana z Prachatic:

„Víte, pánové, historie bývá taková, jakou ji napíšeme, a vůbec se nemusí shodovat s tím, co se doopravdy stalo.“

Komentáře (0)