Jiskra může zažehnout oheň

recenze

Jiskra v popelu (2016) 5 z 5

/ Rinoa18

Na první pohled by tato kniha mohla představovat prosté utopické dílo bez fantasy prvků. Ale zdání klame.

Příběh nás zavádí do smyšleného kraje, v němž žijí dva druhy lidí. Jedna skupina, skupina Učenců, je utlačovaná tou druhou, Válečníky. Klasický model diktátora a oběti. Jenže je to okořeněno hned několika věcmi. Válečníci mají zvláštní technologie, díky nimž se dostali k moci a nad Učenci tak vynikají. Jejich příslušníci studují na Šerosrázu, akademii, která má obzvlášť krutou pověst. Učenci oproti tomu žijí ve svých skromných příbytcích a s každým dalším večerem ve strachu čekají, kdy přijde Maska a některá z rodin padne.

Elias Veturius, jeden z nejlepších studentů na škole a syn té nejkrutější osoby, kterou zde potkáte, se má brzy stát jednou z nich. Mezi Masky patří studenti, kteří dokončili mnohaletý tvrdý výcvik a své přízvisko získali díky nezaměnitelné stříbrné věci, již musejí nosit na tváři. Eliasovi se tento způsob života nelíbí. Chce utéct. Právě v tomto momentě se ale setkáváme s prvním důkazem toho, že před sebou držíme skutečné fantasy. Od jeho úmyslu jej totiž zradí Augur Kain – prastará a mocná bytost, mezi jejíž schopnosti patří například nahlížení do lidských myslí a nejspíš i do budoucnosti…

Bitevní pole je mou svatyní. Hrot meče je mým knězem. Tanec smrti je mou modlitbou. Smrtící rána je mým vysvobozením.

V té stejné době jedné mladé dívce Maska vyvraždí prarodiče a uvězní jejího bratra. Aby ho vysvobodila, spojí se Laia s Odbojem, organizací, která usiluje o svržení Válečníků a císaře. Díky jejich příslibu pomoci se nechá jako otrokyně a zvěd poslat přímo do jámy lvové – k té kruté osobě, kterou jsem zmiňovala na začátku. Zde se také seznámí s Veturiem, jenž byl mezitím vyvolený jako jeden ze čtyř účastníků zkoušek na nového císaře.

Zabilas mou matku, která měla lví srdce, a mou sestru, která se smála, jako když padá déšť, a mého otce, který uměl zachytit skutečnost několika tahy pera. Tys mi je vzala. Sprovodilas je ze světa.

I když vám začátek možná přijde zdlouhavější, osudy těch dvou se i přes veškerou nepravděpodobnost propletou. Můžete se těšit na řádnou dávku mýtických bytostí, akce, citově vypjatých situací a nechybí ani onen pověstný milostný trojúhelník (Heleno, Keenane… zhyňte!).

Pakliže vás zaujal děj, zcela jistě oceníte také styl, jakým je napsán. Krom stravitelnosti a záživnosti textu se nám totiž střídají vypravěči. Z pohledu první osoby tak budete moci sledovat, jak Laiu coby otrokyni mučí, nebo třeba i to, jakým způsobem se Veturius vypořádá s pohledem na celé pole padlých přátel.

Ačkoliv jsem měla menší problém s rozvleklým úvodem, později jsem své vytrvalosti rozhodně nelitovala. Příběh začíná zlehka (když tedy pominu to vyvražďování), postupně se rozjíždí na plné obrátky a odmítá vás pustit. Postavy působí příjemně, vyvíjí se a celá kniha ve vás zanechá takový zvláštní příjemný pocit něčeho vzdáleného. Další z těch, které mi ještě na nějakou dobu utkví v hlavě. Doporučuji!

Zdroj: stripkypribehu.blogspot.cz