Jednoho krásného dne

recenze

Jednoho krásného dne (2023) 5 z 5 / bajub
Jednoho krásného dne

Žil jednou jeden sedmiletý chlapec Šlomi, který měl mámu Ruchamu, tátu Roberta, brášku Chilika a spoustu sousedů. Žil v izraelském městě Tiberias na pobřeží Galilejského jezera, kam se jednoho dne přistěhuje zvláštní dívka jménem Ella. A právě od tohoto momentu sledujeme osudy všech až do Šlomiho dospělosti.

Jednoho krásného dne je láska. Naprostá.
Příběh je vyprávěn krásným, místy až poetickým jazykem, navíc je zajímavě vystavěn - prolínají se v něm myšlenky s dějem, někdy se vracíme do minulosti, někdy nám je naznačena budoucnost, ale všechno to krásně šlape a my si skládáme dohromady mozaiku životů jednotlivých postav, které se navzájem silně ovlivňují. Jsou propojeny nejrůznějšími vztahy - rodinnými, sousedskými, mileneckými, přátelskými, s čímž souvisí emoce, které mezi nimi doslova pulzují. Láska, vášeň, nenávist, lítost, strach, bojovnost, bolest a takhle bych mohla vyjmenovávat dál a dál.

Postavy jsou svérázné, někdy až podivínské, často jsem nechápala, proč dělají, co dělají, měla jsem chuť jimi zatřást a zařvat: vzpamatuj se už, proboha! Ale musím uznat, že si neumím představit, že by někdo z nich v příběhu chyběl.

Čím jsem starší, tím víc mě tyhle vztahovky plné podivínů, kdy se všichni znají a doslova si vidí do talíře, baví. Co baví! Úplně mě volají, protože je mi mezi těmito podivíny, kteří jako by žili mimo okolní svět, strašně hezky. Mám pocit, jako bych je znala, jako bych byla jednou z nich. Úplně mě pohltí.
Což je vlastně zvláštní, protože osobně se nepovažuji za člověka něčím nějak vybočujícím z řady (vyjma mé výšky a hlučnosti).

Celý příběh je navíc okořeněný izraelskou kulturou, jídlem (tím je příběh doslova provoněný), náznakem politických událostí, které se podepsaly na osudech našich hrdinů (tady jsem děkovala za strýčka Gůgla, páč o některých válkách a organizacích jsem v životě neslyšela), a opravdu oceňuji, že autor tyto události nevystavěl na protipalestinských náladách, naopak se věnoval sporům mezi samotnými Izraelci (a docela jsem koukala).

Jednoho krásného dne je láska. Přečtěte si ho. Fakt. Ale fakt, ne že si ho jen napíšete na nekonečný seznam toho, co chcete přečíst!


Jednoho krásného dne Jednoho krásného dne Šemi Zarhin

Na pobřeží Galilejského jezera leží město Tiberias. V horkém vzduchu se zde prolíná omračující vůně jídel s takřka hmatatelným sexuálním napětím. Sedmiletý Šlomi se v tomto pulzujícím prostředí zamiluje do Elly, zvláštní dívky se ... více


Komentáře (0)

Přidat komentář