Jak dlouho se dá žít s pocitem viny a nikomu nic neprozradit?

recenze

Ke knize jsem od začátku přistupovala jako k takové příjemné oddechovce a neměla jsem velká očekávání. A i když už ve svých téměř 27 letech rozhodně nejsem cílová skupina, kniha mě velmi příjemně překvapila. Dala mi mnohem víc, než jsem si myslela. Vyvolala ve mně emoce, k postavám jsem si vytvořila určitý vztah. A to považuji za známku toho, že se povedla. Že za to stojí.

Megan je patnáct. Žije se svou trošku potřeštěnou matkou, chodí do školy, ráda jezdí na kole a foťákem po dědečkovi umí vykouzlit krásné obrázky přírody. Na první pohled se zdá, že jde o úplně normální holku. Jenže ne tak docela. Megan nemluví. A má k tomu pádný důvod. Zkrátka nemůže. Jestli promluví, pravda vyjde najevo a to nemůže dopustit. Komunikuje tak pouze pomocí gest, lehkých úsměvů a občas pomocí rychle naškrábaných vzkazů.

Kamaráda má vlastně jenom jednoho, Luka. Jen on jí rozumí a jen on ví, jak to všechno bylo. Pro ostatní je pouze terčem posměchu. O to víc ji překvapí, když si právě jí začne všímat Jasmine. Nová holka. Jasmine je naprostým opakem Megan. Mluví, mluví a mluví. „ ... říct Jasmine, ať nemluví, je jako říct ohni, ať nehoří.” Megan naprosto učaruje, fascinuje ji. Hltá každé její slovo a touží být neustále v její přítomnosti. Po té události, kdy přišla o Hanu, svou nejlepší kamarádku, je to poprvé, co zažívá opravdové okamžiky štěstí. Alespoň do té doby, než se začnou dít zvláštní věci. Megan má o Jasmine strach...

Vyprávění je zahalené tajemstvím. Megan se k oné události v myšlenkách neustále vrací, ale není konkrétní. Vy nevíte, co se stalo. Můžete jen hádat a vaše zvědavost roste. Ano, troufám si říct, že většina čtenářů bude se svými odhady velmi blízko pravdě. Včetně mě. Ale vůbec mi to nevadilo. Navíc všechno se nestalo přesně tak, jak jsem očekávala, něco mě také překvapilo. A hlavně, celý příběh mě moc bavil. Je proložen dopisy, které Megan píše. Krátkými výkřiky, které celý děj jen podtrhují. Občas líčí události, které možná pro vyprávění nejsou tak podstatné, ale i díky nim Megan skutečně poznáváme. A máme ji rádi... alespoň já jsem si ji zamilovala.

Pokud je vám tento žánr blízký, rozhodně stojí za přečtení!

Komentáře (0)