Italský sen

recenze

Za italským snem (2022) 5 z 5 / Ivuska.09
Za italským snem

Anglická autorka Jo Thomas píše romány pro ženy. Už uplynulo pár let, co byl vydán první z nich: Stín olivovníku. Ačkoli se mi tehdy příběh líbil, přiznávám, že v paměti mi příliš neutkvěl. To však nemohu říct o další její knize, kterou nakladatelství MOBA vydalo minulý rok: Vůně španělských třešní byl totiž román přesně podle mého gusta! Což dokazuje i fakt, že ani dnes nemám problém vybavit si jeho děj. Když jsem zjistila, že v letošním roce vyjde již třetí autorčin román, měla jsem okamžitě chuť pustit se do čtení. A konečně jsem se dočkala: kniha Za italským snem totiž právě vyšla!

Hlavní hrdinkou je Lucia: žena s náročným povoláním, pro kterou je kariéra na prvním místě. Není tedy divu, že touží po povýšení. Jenže život si s námi často nepěkně hraje, takže už nejspíš tušíte, že půjde o jeden z příběhů, kdy se hlavní hrdinka musí zamyslet, co je pro ni prioritou a co přesně od života očekává. A tak Lucia opouští Wales a vydává se do Itálie, aby si splnila svůj sen...

Ano, i já vím, že námět příběhu není příliš originální, podobných románů najdete na pultech knihkupectví opravdu hodně. Přesto se mi autorčino zpracování moc líbilo. Já mám zkrátka podobné příběhy ráda, takže mě autorka plně uspokojila. Užila jsem si i prostředí slunné Itálie – přece jen aktuálně začíná podzim, dovolená je v nedohlednu, takže bylo velmi příjemné zavítat do jiné země alespoň prostřednictvím knihy.

Pokud i vy vyhledáváte romány pro ženy, ve kterých hlavní hrdinky bilancují své životy a hledají správnou cestu, kterou by se měly vydat, rozhodně si nenechte román Za italským snem ujít. Jde o odpočinkovou knihu, která vám zpříjemní několik večerů. Pokud tedy nebudete chtít (stejně jako já) vědět, jak to vše dopadne a pro jaký život se Lucia rozhodne. V takovém případě jde o příběh třeba na jedno deštivé odpoledne. Já jsem se nemohla od čtení odtrhnout a tato novinka se tak zařadila mezi má oblíbená vyprávění. Nedělám to příliš často, ale u této knihy vím, že jsem ji rozhodně nečetla naposledy.

Komentáře (0)

Přidat komentář