Harry Potter a Tajemná komnata

recenze

"Tajemná komnata je znovu otevřena, nepřátelé dědice, mějte se na pozoru!" Tuhle frázi známe asi všichni. Jak vidíte a většina z vás asi o ví, ani u druhého dílu Harryho Pottera rozhodně není prostor na nudění. Už od začátku, kdy k Harrymu do pokoje vtrhne domácí skřítek Dobby a způsobí menší poprask v Dursleyovské domácnosti, přes příhody s kouzelným autem, potíže s Dobbyho snahou zachránit Harrymu život, sebestředného Zlatoslava Lockharta až po samotnou záhadu otevření Tajemné komnaty, zkamenělých studentů a Zmijozelova dědice. Doufám, že všichni potterheadi jsou právě v opojení skvělých vzpomínek a ty ostatní se mi snad povedlo malinko navnadit na úžasnou jízdu.

V druhém díle série se kromě známých tváří z Kamene mudrců setkáváme samozřejmě i s novými postavami. Hned v úvodu se můžeme více seznámit s Weasleyovic rodinou, především s Molly Weasleyovou. Musím se přiznat, že tuhle rodinu mám z celého kouzelnického světa nejradši. Z jejich domu čiší naprostá pohoda, všichni se mají rádi, celý dům je plný kouzel, kterých si na první pohled ani nevšimnete a paní Weasleyová je prostě správná matka. A taky se tu samozřejmě trochu více do popředí dostává nejmladší člen rodiny - Ginny, která jede poprvé do Bradavic a hned se z ní stává poměrně klíčová postava.

Další novou postavou se samozřejmě stává taky neblaze proslulý Zlatoslav Lockhart. Ten mě celou dobu neskutečně vytáčí a zároveň ohromně baví. Musím se smát nad věcmi, které vytrubuje do světa nad jeho činy a pěkně mě štve jeho sebestředná povaha. Zrovna u něj jsem fakt ráda, že to místo učitele obrany proti černé magie je prokleté, protože déle bych ho tam asi už nevydýchala :D A do třetice nejde nezmínit Ufňukanou Uršulu - ducha sídlícího na dívčích záchodcích. To je prostě skvělá postava, ač neživá. Velmi mě baví její chování, skákání do záchodu a všechny další aktivity...

Co se týče samotné zápletky s Tajemnou komnatou, ta mě nikdy nepřestane bavit. To je prostě tak povedený.. Harry mluví hadím jazykem a nějak se vždy přichomýtne u nějakého útoku a všichni si myslí, že je za nimi on a nakonec je to úplně jinak. A moc dobře si pamatuju, jak jsem byla překvapená po zjištění, jak fikaně dokázala Rowlingová vymyslet, který tvor provádí ty útoky, jak se pohybuje po hradě, kde přebývá a všechny další skvělé detaily. Za to opravdu palec nahoru.

Řekla bych, že to, jak miluju i tento díl, jsem už dokázala dostatečně. Teď jsem si ještě vzpomněla, že jsem téměř nezmínila Dobbyho, což je jedna z mých opravdu nejoblíbenějších postav. Dobby je vážně skvělý, zbožňuju ho od první scény a to, co pro něj Harry udělá na konci (a jak se mu Dobby odvděčí.. a to nejen v tomto dílu) mě vždycky chytne za srdce. No dobře, myslím, že je na čase skončit. Můžu už jen říct - přečtěte si to.

Komentáře (0)