Dokonalá společnost?

recenze

Společnost, ve které je každý dokonalý. Kdo udělá co nemá, je prohlášen za vadného. To ale není jen tak. Nejenže musí nosit červenou pásku na ruce, nesmí jim nikdo pomoct, jinak jsou taky vadní, mají vyhraněná místa v autobuse, nesmí jich stát víc jak dva vedle sebe a tak i sedět na shromážděních, cestovat, ale Výbor jim vypálí cejch. Stačí málo, například špatné rozhodnutí nebo vystavování firmy krachu. Nesmí se pomáhat vadnému i kdyby umíral. I eutanazie těžce nemocného, dokonce v jiné zemi znamená provinění.

Za špatné rozhodnutí cejch na spánek.
Za lež na jazyk.
Za oloupení společnosti na pravou dlaň.
Za zradu výboru na hruď, tam kde je srdce.
Na pravé chodidlo za překročení uznávaných mezí.

Celestine je sedmnáct, je velmi chytrá, vzorná prostě dokonalá. Se svojí rodinou žije ve významné ulici, protože její táta je ředitel televize, máma modelka, která hodnotí každého podle vzhledu.

Každý rok tráví Den Země večeří, na kterou přicházejí i ostatní sousedi. Hlavně soudce Bosco, který zasedá ve Výboru. Celestine chodí s jeho synem Artem a mají spolu velké plány.

Jednoho dne Celestine, Art a její sestra Juniper jednou do školy autobusem. Vadní mají v každém autobuse vyhraněná dvě červená místa k sezení. Ty jsou ale zasednutá dvěma dámami, které vadné nejsou a to i přesto, že autobus je téměř prázdný.

Do autobusu vstoupí starý vadný pán, který díky tomu musí stát. Jenže má záchvat kašle, sotva stojí a Celestine to začne zneklidňovat. Všichni dělají jako by se nic nedělo, starý pán vypadá, že to s ním brzo sekne a to jen proto, že si jinam nesmí sednout. Nikdo mu nesmí ani pomoct. Celestine to ale nevydrží a jde ty dvě paní požádat, jestli by si nemohly přesednout, jenže to je chyba. Je to pomoc vadnému a jako by to nebylo málo, starý pán jde k zemi, Celestine ho zachytí a posadí na normální sedačku. Chvíli na to je slyšet siréna a Celestine ví, že si jednou pro ní.

Tahle kniha mě úplně pohltila. Ta společnost, způsob života, to že musí být každý dokonalý jinak výbor nezná slitování je něco naprosto nového. Příběh se odehrává v naší době, jen jeden stát má tato pravidla a nejhorší na tom je, že lidi jsou tak spokojený. Když se koná soud, je veřejný a člověk, který má být prohlášen za vadného musí projít uličkou, která je obklíčena lidmi a vyslechnout si nadávky a dokonce schytat několik ran zeleninou.

Lidé si k vadným chovají strašně, jako by nestačilo, že vadní mají večerku, nesmí alkohol, mají speciální jídelníček, protože klasické jídlo je pro ně moc dobré. Každý večer musejí projít měřením, který ukáže, kolik čeho snědly a jestli nepřejeli. Nemají šanci na pořádnou práci, nesmějí cestovat a vadní nesmějí mít děti. Pokud se tak stane, výbor jim je vezme a šoupne do speciálního ústavu na převýchovu. Dítě má od narození nálepku Vadný, ale pokud zvládne vymývání mozku a do osmnácti nic neudělá, bude normální. Jestli se ale pokusí najít rodiče, tak je vadný hned.

Autorka to prostředí má pořádně propracované, promyšlené a překvapilo mě, že to napsala za šest týdnů. Samozřejmě kniha prošla pak ještě úpravami, ale hrubý text napsala tak rychle, protože ta myšlenka jí v hlavě hlodala už nějaký čas. A za to já jsem moc ráda, i když konec napsala tak, že bych měla pokračování nejradši už v ruce.

Kniha je hodně moc čtivá, jakmile se začtete, tak vás nepustí, protože je strašně napínavá. Velmi detailně je tam popsán trest Celestine a ten jsem celý probrečela. Pokud čekáte, že jako přítelkyně syna soudce z toho vyvázne lehce, tak to vůbec, protože to bude tvrdé.

Je tam i romantická zápletka, ale taková lehká. I když se tam objeví kluk, o kterém jsem tak nějak tajně doufala, že bude více v příběhu, bude více té lásky, ale ne. O to více je to napínavější a snad se to vyvrbí v druhém díle. Zvratů je tam také požehnaně, nic nebude, tak jak člověk při čtení knihy čeká. Hlavně tu pomoc v autobuse jsem čekala naprosto od někoho jiného. Celestine bude celou knihu jen překvapovat.

Celsetine je hlavní hrdinka celé knihy a budete s ní vše prožívat naplno. Hodně lidí jí bude chtít zneužít pro své účely, takže to nebude mít lehké. Celou dobu věřila, že systém je dokonalý a sama se nakonec stala vadnou jen kvůli pomoci.

Tahle kniha je první, co jsem od autorky četla a její styl a nápad se mi opravdu hodně líbí a co jsem koukala, je to něco naprosto jiného, než normálně píše. Takže rozhodně doporučuji, protože takhle mě dlouho nějaká kniha nenadchla.

Komentáře (0)