Dcera zimy
recenze
Dcera zimy (2021)
/ motyli_kridla
"Od toho dne, od té chvíle na jezeře mě neopustil chlad. Je se mnou navždy. Protože já jsem chlad. Protože já jsem smrt. Protože já jsem dcera zimy.“
Poslední dobou mám knihy se slovanskou mytologií velmi ráda. Baví mě se dozvídat něco nového, a zároveň si užít skvělý příběh s překvapující zápletkou. Dcera zimy se mi četla hodně dobře, byla čtivá zajímavá, nenudila jsem se u ní, chtěla jsem číst dál a dál a po grafické stránce je zpracována vážně nádherně. I přesto jsem tam našla pár mínusů, za které jsem nakonec musela dát hvězdičku dolů. Jako jsou například místa, kde se nic moc nedělo a byly tam spíše popisy okolí, atmosféry. Na nich není nic špatně, jen to je moje preference, že nemám ráda moc popisné knihy.
Postavy byly skvěle napsány, popsány a já se do nich dokázala vcítit. Morana se stala mou oblíbenou postavou a asi i oblíbenou bohyní. Vesna na mě byla příliš naivní.
Knize Dcera zimy dávám 4/5 a určitě ji doporučuji všem, kteří mají rádi slovanskou mytologii.
Knihu jsem si mohla přečíst před vydáním díky @humbook a @endlessbibliophile v rámci spolupráce. Tímto děkuji.
Dcera zimy
Vladimíra Šebová
Věčný život jako prokletí. Moderní fantasy, ve které ožívají slovanští bohové i bestie. Moranu a její sestru Vesnu černá magie navždy uvěznila ve světě živých. Před Moraninou krutostí se smrtelníci třesou, ale ona jen touží zachrá... více
