Čtyři vichry.

recenze

Čtyři vichry (2022) 3 z 5 / bajub
Čtyři vichry

Texas. Velké planiny. 1934. Období, kdy je tato oblast sužována nebývalým suchem, vedrem, nedostatkem vody, úroda skomírá, vše je zahaleno do dusivého všudypřítomného prachu. A aby toho nebylo málo, miliony lidí jsou bez práce v důsledku velké hospodářské krize. Rooseveltův New Deal na tyhle drobné farmáře v podstatě zapomněl, takže postupem času obyvatelé planin opravdu neměli co jíst, což vyústilo v obří vlnu migrace do Kalifornie, věřili totiž, že je tam čeká lepší život. Jaké však "Okies" (hanlivé označení pro migranty) čekalo rozčarování. Jejich Amerika se k nim postavila zády. Elsa Martinelli, hlavní hrdinka Čtyř vichrů, je jednou z těchto migrantek.

Čtyři vichry mi daly zabrat. Nějak jsem se nemohla začíst, protože mi absolutně vůbec nesedla hlavní hrdinka. Zpočátku to byl ten typ ženy, co si nechává líbit snad úplně vše - jako dívka ze strany vlastní rodiny (chápu, doba byla jiná, ale čeho je moc, toho je příliš), jako vdaná žena se neustále bojí, aby jí neutekl manžel, proto jen pasivně leží, vyšívá, dře od rána do večera, bojí se mu cokoli říct... Pak ale přijde obrovská krize a Elsa se dá tak nějak dohromady, k činům ji vyburcuje mateřská láska a strach o děti, což byla chvíle, kdy jsem byla konečně schopná chápat její chování (byť jsem s ní kolikrát nesouhlasila).

Knihu jsem ale odložit nedokázala (i když mi Elsa v první části svou pasivitou fakt lezla na nervy), protože měla skvělé téma. Vůbec jsem neměla ponětí, co se na jihu USA během 30. let dělo, dokonce jsem si dohledávala další informace o farmářích na jihu, dobové fotografie písečných bouří a jen valila oči. A pořád kroutila hlavou nad tím, jak hrozně se někteří lidé dokážou zachovat k druhým.

Příběh Elsy ve mně vyvolal spoustu emocí. Byla jsem dojatá, smutná i naštvaná. Nebudu lhát, i slzička ukápla. A i když Čtyři vichry nebudou má nejoblíbenější kniha, rozhodně to bude kniha, která mi rozšířila obzory a na kterou budu ještě dlouho myslet.

Čtete knihy Kristin Hannah? Měly bych se poohlédnout ještě po další její knize?

Mimochodem, překlad Jitky Jeníkové byl opět výborný!


Čtyři vichry Čtyři vichry Kristin Hannah

Texas, 1934. Velké planiny na hranici Spojených států amerických a Kanady sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí obla... více


Komentáře (0)

Přidat komentář