Chtěli byste znát své číslo?

recenze

Autor : Victoria Laurie
Rok vydání : 2018
Nakladatelství : Fragment
Počet stran : 336
Originální název : When?


Šestnáctiletá Maddie už od malička vídá na čelech lidí čísla. Netuší, co znamenají, dokud ji ten den nezemře tragickou náhodou táta a tím se ji zhroutí celý svět. Její matka si neustále vyčítá, že na význam těch čísel nepřišla již dříve, a tak propadá alkoholismu. Z práce ji kvůli její závislosti vyhodí, sama si jiné zaměstnání nedokáže najít, a tak ji napadne jediné možné řešení.
Maddie začne na zakázku číst lidem jejich čísla.

Jednoho dne k ní přijde zoufalá žena, která má nemocnou dceru. Potřebuje se dozvědět, zda operaci zvládne, a tak chce znát její datum. Když ji Maddie díky fotografii ujistí, že ta dívka bude žít ještě nějakých 80 let, všimne si čísel kluka, který stojí vedle ní.
Maddie se své zákaznice zeptá, zda má její syn také leukémii jako jeho sestra, ona ale zmateně odvětí, že ne. Maddie ji však musí sdělit, že ten chlapec zemře příští týden. Žena ji nazve podvodnicí a nenechá si to vysvětlit.
Když je o týden později nalezeno jeho brutálním způsobem zavražděné tělo, Maddie se stává podezřelou číslo jedna.


Vzhledem k tomu, že jsem o této knize nic moc nevěděla, tak jsem neměla žádná velká očekávání. Zaujala mě pouze velmi slibná anotace se zajímavým námětem a poutavý název.
Jako první mě nejvíce překvapil čtivý styl psaní. Stránky se obracely téměř samy a již od první kapitoly jsem se bez jakékoliv námahy ponořila do příběhu.

Dále jsem si opravdu oblíbila samotný námět knihy. Byl poměrně dost originální, a tak jsem neměla pocit, že bych četla něco, co už vlastně znám, což se mi ve většině young adult knihách stává.

Hlavní hrdinka Maddie byla sympatická a já jsem si z jejího pohledu příběh užívala. Na druhou stranu se moc nelišila od ostatních postav, s kterými jsem se v běžných příbězích setkala.
Jejího nejlepšího kamaráda Stubbyho si není možné nezamilovat. Sice se na svůj věk choval jako malé dítě, ale přesně v tom byl tak roztomilý a jedinečný. Připadal mi zkrátka jako miloučké opuštěné koťátko, které na nás vrhá smutné pohledy.

K těm nejméně oblíbeným postavám bohužel patřila máma Maddie. Chápu, že si manželovu smrt kladla za vinu, ale na druhou stranu se nedokázala starat ani o svoji dceru. Všem problémům, které Maddie řešila, musela čelit sama a k tomu si ještě dělala starosti se svoji mamkou.

Žádnou romantickou linku tu neočekávejte, i když tu jsou její náznaky. Hlavní hrdinka je opravdu stydlivá a ne jen kvůli své schopnosti se cítí vedle vrstevníků jako outsider.

Celkovou zápletku jsem v žádném případě neuhodla. Po odhalení jsem se vlastně i trochu styděla, koho jsem původně podezřívala. Konec jsem zkrátka očekávala úplně jinak a vrah byl pro mě velkým překvapením.

I přes všechny klady nemohu bohužel tuto knihu ohodnotit plným počtem hvězd. Je to opravdu dobré dílo, ale do dokonalosti tomu něco chybí. Po dočtení jsem neměla pocit, že bych si knihu Kdy? chtěla přečíst ještě jednou nebo že by mi bylo líto, že takto úžasný příběh skončil.

I když se tato kniha neřadí do těch nejlepších minulého roku, i přesto jsem si ji naplno užila a ani v nejmenším nelituji přečtení.

Doporučuji.

Závěrečné hodnocení : 75%

Komentáře (0)