„Brigid Quinnová má několik nevyřízených účtů. Sériový vrah je stále na svobodě. A je nebezpečnější než kdy dříve.“

recenze

Běsni a zuř (2015) 3 z 5 / Šárka5875
Běsni a zuř

„Přišel čas zpřetrhat vazby, které ji spojují s minulostí.“

Gerald Peasil, týpek se zplihlými vlasy a s flekatou pletí, se potlouká kolem vyschlého řečiště a se zájmem sleduje starší ženu, přehrabující se kamením. Viděl ji už na fotografii, ale realita ho přece jen překvapila. Nečekal, že v jejím věku bude mít tak pružnou a štíhlou postavu. Gerald by ji mohl dokonce nazvat jako sexy. nespouštěl z ní oči a zatahal si za provázek kolem krku, na kterém mu visel balíček s kondomem.

Brigid Quinnová je devětapadesátiletá, svérázná, bývalá zvláštní agentka FBI, nyní ve výslužbě. Zkrátka důchodkyně... ovšem stále ve skvělé fyzické kondici. V soukromém životě se jí moc nedaří a tak si myslí, že na stará kolena v důchodu, by snad konečně mohlo. Provdala se za profesora Carla DiForenza, vdovce a bývalého kněze. Pokouší se odpoutat od minulosti a fungovat jako každá „běžná ženská“. Jejich rodinu obohacují svou přítomností dva pejsci, mopslíci, které Carlovi pořídila jeho zesnulá žena. Brigid se tedy snaží fungovat jako manželka a žena v domácnosti, ale stále například neví, co je zázvor nebo k čemu je dobrý kypřící prášek. A pak se jednoho dne objeví Floyd Lynch a Brigid se rázem vrací celá potlačovaná minulost zpět a její manželství je v ohrožení.
U řidiče kamionu Floyda Lynche se najde mumie ženy stará několik let. Navíc Lynch tvrdí, že ví, kde se nachází tělo Jessiky, bývalé kolegyně Brigid Quinnové, která byla nasazena jako volavka při hledání sériového vraha. Zmizela před sedmi lety a její tělo se dosud nenašlo. Quinnová si to nepřestala nikdy vyčítat a byla tím případem doslova posedlá. Okamžitě se do něj znovu vkládá, byť už je dávno mimo službu. Je Lynch opravdu oním hledaným sériovým vrahem? Ukazují na něj podrobnosti, které zná a které FBI nikdy nepustila na veřejnost. Brigid se pouští do pátrání, i přestože jí hrozí, že se namočí do obrovských potíží a možná přijde o manžela.

Tato kniha pro mě byla svým způsobem zvláštní. Hlavní postavou nebyl uhrančivý mladý detektiv nebo drsný alkoholik ani dlouhonohá, krásná vyšetřovatelka, jak tak nějak býváme zvyklí, ale žena v důchodovém věku. Myslím, že je to pro knihu plus, protože se tak odlišuje od všech jiných.
Brigid Quinnová platí za opravdu svéráznou ženu, což poznáte hned podle jejího vyjadřování. Nevím, jestli mi je sympatická nebo spíš ne, možná trošku od obojího. Mám pocit, že za nezdar v osobních vztazích si tak trošku může sama, protože je k zániku hned od jejich počátku odsuzuje. Nevyšlo to jindy, nevyjde to zase, s mým stylem života se nikdo nesmíří... Samozřejmě, že jednoduché to není. Je svéráz i co se práce týče, do všeho se pouští téměř po hlavě. Ovšem spravedlnost je pro ni jen jedna.


Co říct o knize závěrem? Nepohltila mě, nečetla jsem jedním dechem, ale nenudila mě. Svým způsobem se mi líbila, hrdinka je neotřelá a nejspíš si i další pokračování série s Brigid Quinnovou přečtu, pokud u nás budou vydány. Přece jen by mě zajímalo, jak to s drsnou Brigid bude vypadat dál.

Občas lituji ženy, kterými jsem bývala.
Bylo jich tolik: dcera, sestra, policajtka, drsná kočka, hrdinka, vražedkyně. Povím vám pravdu o všech. aspoň do té míry, do jaké dokážu být pravdomluvná. Skrývání tajemství, lhaní, obojí vyžaduje stejnou zručnost. Z obojího se stává zvyk, skoro závislost, která se těžko přemáhá i v kruhu nejbližších, mimo práci. Například se říká, že nemůžete věřit ženě, která vám prozradí svůj věk; když neudrží tohle tajemství, neudrží ani vaše.
Mně je devětapadesát.


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA.

Komentáře (0)

Přidat komentář