Andělský hlas

recenze

Kniha s názvem Hlas od Arnaldura Indridasona je řazena mezi islandské detektivky. Rozhodně jde o to pravé osvěžující čtení pro fanoušky tohoto žánru v horkých letních dnech, které momentálně panují. A to hned z několika důvodů:

1) Jednak proto, že příběh se odehrává v zemi ledu a ohně - tedy na Islandu.
2) Navíc v době Vánoc, takže alespoň pomyslně utečete teplému létu.
3) A aby toho nebylo málo, při čtení určitě několikrát pocítíte alespoň lehké mrazení po celém těle.

Hlavní pointa příběhu spočívá v narušení vánočního provozu druhého největšího hotelu v Reykjavíku. Ve sklepě budovy je totiž nalezen mrtvý muž. Nutno podotknout, že byl nalezen v docela choulostivé situaci: polonahý (částečně oblečený v kostýmu Ježíška) a s navlečeným kondomem. Už tohle nejspíš upoutá vaši pozornost. Zajímavé ovšem je, že ačkoli tento muž pracoval v hotelu jako vrátný (a také tak trochu jako domovník), nikdo ho vlastně nezná. Možná byste řekli, že jde o nového zaměstnance. To se však pletete, tento muž byl v hotelu zaměstnaný dvacet let. Takže je hodně zvláštní, že o něm nikdo nic neví. Nebyl zrovna společenský, což pátrání značně komplikuje. Postupně se navíc ukáže, že před několika dny dostal v hotelu výpověď.

Jediným vodítkem v pátrání se stane lístek, na kterém je uveden čas a křestní jméno. Pravděpodobně měl mrtvý muž nějakou schůzku. Z tajemného muže se vyklubal člověk, který sbírá desky se sborovými nahrávkami (chlapecké sbory a jejich sólisty). A je velkým obdivovatelem mrtvého: a tak vyplouvá na povrch alespoň část jeho minulosti...

Minulost nás má ve své moci. I když je někdy vylhaná.

Co mě na knize bavilo? Rozhodně osobitý humor postav a přítomnost protkaná střípky minulosti (vedle hlavního příběhu vám autor odkrývá ještě jeden případ týkající se malého chlapce). Jediná věc, která pro mě byla trochu komplikovaná, jsou islandská jména. Trvalo mi, než jsem si ně zvykla a začala mi dobře jít "přes pusu". Další drobný problém jsem měla se stylem psaní: všechny postavy si tykají (i ty, které se potkají poprvé). Vykání se asi na Islandu moc nepoužívá. V knize jsem se s tím v takovéto formě setkala poprvé, takže jsem si na to chvíli zvykala.

Celý děj je rozdělený na jednotlivé dny, ve kterých se odehrávají různé událostí. Vše podstatné se stane během šesti dnů. V tomto směru mohu říct, že dějově je kniha svižná. Zároveň si ale budu trochu protiřečit, protože jsem měla dojem, že vše je psáno s rozvahou a klidnějším tempem, což u detektivek není zrovna obvyklé. Celkově ovšem čtení skvěle odsýpalo autorovi se podařilo vyhnout nudným pasážím. Pro mě to byl první příběh tohoto autora, ale rozhodně se chystám i na jeho další dobrodružství.

Každoročně o Vánocích proudí do Reykjavíku turisté prožít vánoční svátky jinak Když je ale ve sklepě renomovaného reykjavíckého hotelu nalezen vrátný, jehož někdo uškrtil, zdá se být po idyle. Záhadnou vraždu muže v převleku Santa... více

Komentáře (0)