Vuokko
přečtené 440
Petr má medvěda nebo co
2008,
Ludvík Vaculík
Ke knize jsem se dostala díky ČV a něco takhle milého, krásného a poetického jsem nečekala. Přesně takového medvěda a takového dědu ve svém životě potřebuji. Moc se mi líbil motiv uvědomělého chlapce, který věděl, že za snědené knihy si může sám a není to chyba hladového medvěda. Všechny děti v mém okolí budou letos tímto pokladem obdarované.... celý text
Zvlčení
2003,
Antonín Bajaja
Po Zvlčení se musím hluboce zamyslet nad svým zlozvykem dočítat rozečtené knihy. Téma mi přišlo zajímavé, hodnocení i recenze zde přívětivé, ale nakonec se z knihy vyloupla jen obrovské ztráta času. Na to kolik má stran jsem ji četla neúměrně dlouho. Dávala jsem ji dlouho šance, s tím, že prý se děj po půlce rozhýbe. Nic. Bohužel Zvlčení mi vůbec nic nepřineslo. Náhled do života lidí, kteří si ale nezískali mé sympatie. Náhled do života vlků, kterým jsem fandila, jenže příroda a lidé jsou krutí. Poetika příběhu mi úplně unikla. Závěr by mohl být epický, jenže k němu vedla taková cesta, která mi nedovolila si ho užít. Z hodnocení ostatních zde vidím, že mi nejspíš v knize uniklo to Ono.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Po skvělé Rekonstrukci jsem sáhla po další knize od autorky, aniž bych si zjišťovala obsah. Téma pro mne bylo velice těžké, a kdybych věděla, že se jím bude kniha zabývat, asi bych ji nečetla. Jeden z důvodů je také to, že jsem na jaře četla Les v domě od paní Mornštajnové a bylo to už moc. Je to také důvod, proč se neubráním srovnání těchto knih. Les v domě ve mě zanechal spíš prvoplánový Cože, to snad ne!? pocit, zatímco Houbařka šla až do morku kostí a svým koncem člověka vrhla do kruté reality, protože takový život prostě je. Hnusný a nespravedlivý. Člověk přál Sisi ať to zvládne, ať překová sebe samu, ale popravdě, kdo z nás by to zvládl? Člověk z textu cítí, jak člověka dané trauma ovládne a je opravdu těžké se s ním vypořádat.... celý text
Rekonstrukce
2019,
Viktorie Hanišová
Rekonstrukce se mi dostala do ruky na velké doporučení kamarádčiny maminky. Popis nejranějšího dětství mi přišel lehce zdlouhavý, ale pak mě příběh pohltil a knihu jsem dočetla takřka bez dechu. Musím smeknout před autorčiným vypravěčským stylem. Čtenář sleduje obyčejný život zasažený velkou bolestí. Vyprávění je tak osobní a autentické, že má čtenář pocit, že nahlíží do deníku. Na konci příběhu se Eliška postupně propadá do jisté formy šílenství a člověk má pocit, že i on sám s ní propadá. A hlavně že by na jejím místě dopadl úplně stejně. Konec jen podtrhuje reálnost knihy, protože mnohé životní situace a lidské činy prostě jasné vysvětlení nemají. Jsem moc ráda, že mi byla kniha doporučena, určitě brzo sáhnu i po dalších knížkách autorky.... celý text
Smrt staré posluhovačky
2006,
Agatha Christie
Knih od ACH jsem přečetla už vícero a knihu Smrt staré posluhovačky řadím k tomu nejlepšímu, co jsem doposud od autorky četla. Pachatele jsem neměla ani šanci uhádnout, ale co si budem, to by byla nuda. Ráda se nechávám oslnit geniálními zápletkami a konkrétně u této knihy bravurním vyřešením. Jsem ráda, že královna detektivek byla tak plodnou spisovatelkou a s mistrem Poirotem mě čeká ještě mnoho stran.... celý text
