TerezaMondeková přečtené 285

Netušené nástrahy 2000, Elizabeth Peters (p)

Tentokrát jsem trochu v rozpacích, protože nevím, jak knihu hodnotit. Kniha není napsaná špatně. Nějaké to malé překvapení, nebezpečí, vraždy, humor, ale tentokrát mi hlavní zápletka... nebo spíše ten důvod, proč všechno vzniklo... prostě mi to přišlo směšné, pitomé. Ale zase se mi líbilo, že v tomhle díle je i taková zkouška mezi manžely, jak silná je jejich důvěra jeden v druhého. Co mě ale opravdu překvapilo byl důvod, proč Violet a Percy měli zůstat u tety. To byl za celou knihu asi největší šok. Ale i když se mi tenhle díl nějak extra nelíbil, tak se nenechám odradit a do dalších dílů půjdu.... celý text

Lev v údolí 2002, Elizabeth Peters (p)

Opět nebezpečí, napětí, vraždy a dost velká dávka humoru. Tentokrát se mi líbil děj i konec. Líbilo se mi, že kniha tak trochu navazovala na předchozí díl, ale musím říct, že se občas všechno pletlo. Taky mi v předešlých dílech archeologie přišla záživnější, zajímavější, ale v tomhle díle byla trochu nudná. Co mi ale hodně vadilo, že si manželé vykali. Minulé tři díly si tykali a teď si vykají... blbost. Oblíbila jsem si i nové postavy. K mému překvapení... se mi docela líbil Sethi. Nebylo to kvůli tomu, co dělal, ale protože dělal všechno, aby Amelii ochránil. Ale na konci knihy mi přišlo až neuvěřitelné, jak rychle Emerson Amelii našel. Ale opět se mi nejvíce zase líbil Rmses a Bastet. Peabodyova... Nevím. Jako archeolog je určitě výborná, ale jako matka... mi moc. Ten hluboký mateřský cit mi u ní prostě chybí, nemůžu si pomoct. Když někdo jejího syna uráží, ona nic neudělá. Když Ramses udělá něco skvělého, tak na něj jenom štěká. Když se Ramses snaží něco říct, tak ho v jednom kuse přerušuje. Na rozdíl od Emersona. Ten je opravdu skvělý rodič.... celý text

Záhada sarkofágu 2012, Elizabeth Peters (p)

Děj knihy nebyl špatný, ale v předešlém díle mi přišel lepší. Tam jsem byla napnutá, zvědavá. Ale teď se občas objevilo malé překvapení, občas tipování, kdo je za vším stojí, ale jinak žádné velké napětí. Ale když se plížil konec, tak to začalo být konečně překvapivé, napínavé, nebezpečné, dobrodružné... konec knihy se mi líbil nejvíc. Ten byl opravdu dobře vymyšlený. Ale do poslední chvíle jsem tentokrát opravdu netušila, kdo za vším stojí a byla jsem překvapená. Ale i u tohohle dílu jsem se dost zasmála. Emerson... v tomhle díle se mi opravdu líbil. Asi to bylo hlavně tím, že mi přišel jako úžasný, starostlivý a láskyplný otec. U Peabodyové mi občas v knize chyběl takový ten hluboký mateřský cit. Opět... moje nejoblíbenější postava byla Ramses. Do toho jsem se prostě zamilovala. Takový malý človíček a má své vlastní vykopávky, pere se o svůj vlastní poklad, který nalezl, na všechno má argument... je prostě úžasný! A nesmím zapomenout na kočku. Ramses a Bastet spolu tvořili parádní dvojku.... celý text

Faraonova pomsta 2013, Elizabeth Peters (p)

Tentokrát mi kniha nepřišla jako nějaká kopie. Během celé knihy se pořád něco dělo. Nechybělo dobrodružství, nebezpečí, napětí, překvapení... nějaké ty vraždy. Taky jste opravdu zvědavý, kdo je vrah, protože ve hře bylo spoustu podezřelých a spoustu motivů. Ale upřímně... kdo to nakonec byl pro mě nebylo takové překvapení. Jen tak mě napadla otázka, jestli to není vrah a celou knihu jsem měla podezření a jak se ukázalo, tak jsem zase měla pravdu. Takže mě pak spíše zajímal motiv té osoby. Ale překvapil mě způsob zabíjení. Ale musím říct, že jsem čekala lepší konec. Děj knihy dobrý, ale konec nic moc. Ale když se v knize vyprávěl příběh o Aziz, tak i ta slza ukápla. To bylo hodně smutné. Ale abych byla upřímná, tak v téhle knize mi Peabodyová přišla spíš jako nějaký detektiv, než archeolog. Navíc dost jsem se bavila, když madam Berengeria balila Emersona... chudák.... celý text

Krokodýl na písčině 1998, Elizabeth Peters (p)

Oživlá chodící mumie... popis knihy mi opravdu připomínal Mumii. Kdybych nečetla knihu Mumie, tak si myslím, že by se mi kniha líbila mnohem víc, ale tím, že už mám Mumii přečtenou, tak mi tahle kniha přišla jako slabší kopie. Kniha není špatná. V knize nechyběl Egypt, archeologie, překvapení, dobrodružství, napětí, milostná zápletka... Taky jsem se několikrát během knihy od srdce zasmála. Ale během knihy jsem začínala tušit, kdo to má všechno na svědomí. Bylo mi podezřelé, že by ta osoba jen tak zmizela a vzdala se. A jedna osoba mi taky nebyla nějak extra sympatická a jak se ukázalo... moje intuice a tušení zase mělo pravdu. Vždycky se mi moc líbila Archeologie. Ale narovinu... dělat bych to nemohla. Trpělivost není má silná stránka. Taky jsem vždycky obdivovala lidi, kteří se prostě jen tak sbalí a cestují. Líbilo se mi, že se hlavní hrdinka vydala procestovat Egypt a její památky. Peabodyová... ta byla rázná, sarkastická, vlezlá, tvrdohlavá a vždycky musela mít poslední slovo. Ráda se s touhle knižní postavou seznámím, ale v jedné místnosti bych s ní být nemohla. Ale bylo mi hodně sympatické, jak pomohla Evelyn. Emerson... s takovým chlapem bych nevydržela! Během knihy jsem měla několikrát chuť mu dát pár facek. Výbušný, arogantní, rázný, sarkastický, tvrdohlavý, musí mít poslední slovo. Peabodyová a Emerson byli jako dva kohouti na jednom smetišti.... celý text

Múza 2015, Raine Miller

Knihy s historickou romancí mám moc ráda. Líbí se mi, že je tam popsaná jiná doba než je teď. Muži se dámám dvořili, řídili s etiketou, byli to gentlemani. A historické romance od této autorky mám úplně nejradši. Příběh Grahama a Imogeny jsem si užila. Ta jiskra, láska a vášeň, která mezi nimi byla se mi moc líbila. Upřímně... kniha mi ani dlouhá nepřišla. Spíš bych byla radši kdyby byla delší, protože ta tragédie na konci... myslím, že by bylo lepší, kdyby autorka dala hlavním hrdinům více času, aby se to mezi nimi úplně srovnalo, protože mi to přišlo trochu uspěchané. A ta záležitost s Odemanem mi přišla otevřená. Když se tam o něm autorka naposledy zmínila, tak má další plán, ale pak už nic... nevím, jestli je další pokračování, ale rozhodně bych ocenila, kdyby nám autorka objasnila, jak to s ním vlastně skončilo. Ale jinak všechna ta tajemství a zápletky v knize, děj... všechno se mi moc líbilo a perfektně to do sebe zapadalo. Ale bylo mi líto Agnes, kvůli tomu, co se jí stalo, ale nakonec i pro ni všechno dobře dopadlo. Moc se mi líbil krásný konec knihy. I epilog byl nádherný. Originální. Moc se mi líbil ten nápad s rodokmenem obou hlavních postav. Dobré bylo i to, že na začátku každé kapitoly byl nějaký citát, který se dobře hodil k té dané kapitole. Líbilo se mi i to, že se některé pasáže popisovaly i z pohledu vedlejší postavy. Ani v téhle knize nechybělo umění, obrazy, malířství. Když tam autorka popisovala nějaký obraz, tak jsem hned měla chuť ho naživo vidět. Dost se mi líbilo i to, že v knize se občas objevila francouzština. I tentokrát název knihy a obálka skvěle podtrhují příběh. Imogena mi byla sympatická. Byla starostlivá, věrná, přátelská, hodná, milá... rozhodně krásná žena s dobrým srdcem. I ona si svoje prožila, určitě to nebylo lehké, ale když se s Grahamem potkali, tak jsem jim od začátku fandila. Ale strašně mě mrzelo, co se stalo potom... takovou ránu bych nepřála ani svému nepříteli a doufám, že mě nic takového nikdy nepotká. Graham se mi líbil. Starostlivý, majetnický, věrný, ohleduplný, dominantní. Úžasný manžel. Prožil si svoje, ale zase jsem byla ráda, že po tom všem konečně našel štěstí v podobě Imogeny. Jasně... i potom se děli špatné věci, ale měli jeden druhého a ve dvou se vše snáší mnohem lépe. P.S. Opravdová láska je odolná proti ohni, v mysli nikdy neshoří, nikdy neonemocní, nikdy nezestárne, nikdy nezemře, a nikdy se nepozmění!... celý text

K nezaplacení 2015, Raine Miller

Jsem milovnice umění, takže když tím kniha začala, tak jsem se odrhnout nemohla. U knihy jsem se i dost pobavila. Setkání hlavních hrdinů, kterých bylo více, taky u oslovení "můj lorde". Nebo když Gabriela jela na paství... Ale upřímně, kdyby někdo mě, řekl to, co Ivan řekl Gabriele na panství, tak bych tomu člověku vrazila dost velkou ránu. Ani tahle kniha v celku nezklamala, poutavá od samotného začátku. Zajímavé první setkání hlavních hrdinů, vlastně i druhé a třetí. U knihy jsem se několikrát zasmála a to nejen při setkání hlavních hrdinů, ale i při oslovení Nechybělo ani obrovské sexuální napětí, které končilo žhavým sexem. Byla jsem ráda, že jsme se setkali s bývalými hlavními hrdiny, jejich příbuznými a i přáteli. Líbilo se mi, že se v tomhle díle autorka zabývala svatbou Ethana a Brynne. Ale jsem strašně zvědavá na tajemství obou hlavních hrdinů. Sice mi vadí, že je kniha tak krátká, ale jestli jsou další díly, tak je to pochopitelné. Proto jsem se rozhodla, že dám plný počet. Kromě délky příběhu... nemůžu knize nic vytknout. Gabriela se mi líbila. Byla mi sympatická hned v knize Nahá. Gabriela byla citlivá, hodná, přátelská, ale i hodně opatrná a bolavá. Během náznaků, které v knize byli, tak to vypadalo... jako zklamání v lásce. Ale moc se těším, až se příběh odkryje v dalším díle. Ivana jsem na začátku moc nemusela. Nafoukaný, arogantní, odtažitý, rozkazovačný, všechno ví nejlépe, ale jak kniha pokračovala, tak tohle byla jenom jeho maska. Když svou masku pomalu odkládal, tak se ukázalo, že je ohleduplný, empatický, milý, galantní, něžný, ale taky hodně citlivý. Nasadil si tuhle masku po velké zradě. Nevěřil, že ještě nikdy najde ženu svých snů, takže když ji našel, tak dělala všechno, co musel, aby ji získal a věřila mu. Ivan je muž, který vždycky dostane, co chce.... celý text

Ruckus: Šílená láska 2020, L. J. Shen

Co tě přiměje cítit se naživu? Kniha nebyla jenom nějaká obyčejná slaďárna. Není to jenom o tom, že se hlavní hrdinové spolu chtějí celou knihu jenom vypsat. V knize je příběh, který má hloubku. Moc se mi líbí, že v knize jsou vážná témata. Vážná nemoc, závislost, nevěra, adopce, problémy s rodiči... V knize nebyla taková ta nudná idylka, že každý je úplně dokonalý, že život je dokonalý. Byly tam problémy, které lidé v životě mají. Život prostě není dokonalý, vždycky se objeví problémy a překážky, které člověk musí ustát. Příběh v knize ukazuje, že problémy má opravdu každý, ale když jsou na to dva... je to lepší. Jsou si vzájemně oporou, skálami. Ještě lepší než první díl. Bylo jasné, že Dean a Rosie jsou pro sebe stvoření. Taky bylo jasné, jak to dopadne, ale upřímně... na konci knihy jsem si myslela, že mi srdce vyskočí z hrudi. Tak rychle a zběsile mi bylo! Bála jsem se, jak to dopadne. Taky během knihy několikrát slzy ukáply. Spoustu slz, ale na konci... to jsem bulela jako malá holka. To bylo tak smutný, nádherný, dojemný... Bylo to prostě úžasně vymyšlený konec. A epilog se mi opravdu moc líbil. Líbilo se mi, že to tak trochu navazuje na třetí díl, na který se moc těším, ale taky jsem byla ráda, že se Rosie splnil ten největší sen, který měla. Rodina a Dean. A jejich děti... ty byly prostě úžasný! Kniha byla hodně emotivní, plná překvapení, lásky, sexu, romantiky a napětí. Moc se mi líbilo, že... všichni působili jako jedna velká rodina. Přátelé. Nejbližší. Byli to opravdový přátelé, kteří se vzájemně podporovali za všech okolností, pomáhali si... to se mi opravdu líbilo. Rosie jsem si zamilovala. Obdivovala jsem ji, jak se dokázala vyrovnat se svou nemocí. Vyrovnala se s tím, že nikdy nebude mít děti, svatbu, že už tu brzy nebude. Místo, aby se litovala a naříkala, tak si užívala každý zatracený den... jako by byl její poslední. Ale dost mě štvalo, když se k ní rodiče chovali tak strašně. Jako by byla sobecká mrcha, které nezáleží na pocitech ostatních. Chovali se k ní, jako by ona mohla za to, že je nemocná. Dean na první pohled mohl působit chladně, odtažitě, bezstarostně, neohleduplně, lehkovážně, ale ve skutečnosti byl milý, hodný, ohleduplný, citlivý, ochranitelský a starostlivý. Tajil před ostatními své trable, problémy. Bylo mi ho líto, protože ten problém, který řešil... tohle bych nepřála nikomu. Hledal útěchu v alkoholu a drogách. A ženách. Ale jenom jedna ovládla jeho srdce. A on o ni bojoval. V jeho srdci byla jenom jedna žena. Rosie. Od prvního okamžiku věděl, že je ta pravá, ale nechal ji odejít. Pak se jí snažil získat.... celý text

Zmizení Nefertiti 2018, Elizabeth Peters (p)

Kniha není špatná, ale ani skvělá. Takový průměr. Líbilo se mi, že je v knize Egyptské prostředí. Nechybělo nějaké to nebezpečí, vraždy, dobrodružství a záhady. Ale líbilo se mi, že autorka čerpala ze skutečných událostí. To pro mě bylo nejzajímavější. Historii miluju a jestli je to historie Egypta... musím číst! Ke konci už tam bylo rozuzlení a vyřešení všech záhad a nejasností. Ale musím říct, že to překvapení se slečnou Smithovou... když se v knize několikrát objevila, tak mi něco říkalo, že tam nebude jen tak... a opět jsem měla pravdu. Takže na konci žádné překvapení a zbytek vám pak dojde. Nejvíce se mi líbila Nefret a Latif.... celý text

Upír, můj pán 2012, Alexandra Ivy

Knihu jsem si strašně dlouho chtěla přečíst, ale nikde jsem ji nemohla sehnat, ale pak se na mě usmálo štěstí. Jsem ráda, že mám knihu doma. Opět nechyběl úžasný nadpřirozený svět upírů, magie, tajemna, nebezpečí a kouzel. Taky se mi líbí, že je tahle kniha historická romance. Ale strašně by mě zajímaly příběhy Sebastiana a Luciena. Škoda, že nejsou přeloženy. Ale musím říct, že tenhle díl mi přišel oproti těm předešlým trochu slabší. Asi je to protože skoro celou knihu taková předehra a pak když mělo konečně dojít k tomu nejhlavnějšímu, tak to trvalo... dvě možná tři stránky... to mě trochu zamrzelo. Čekala jsem větší, napínavější závěr, ale bohužel. Pak bych ocenila i nějaký epilog, který by vystihoval, jak jsou na tom o pár let později. Nebo jak vypadala jejich svatba. Proto jsem nemohla dát plný počet bodů. Simone... ta se mi hned líbila. Na povrchu je to nádherná žena, která je bohatá, vznešená, ráda koketuje, je nedostupná, užívá si pozornost mužů a že dělají cokoliv, co ona chce. Ale pak se objevil jeden, který ji jako jediný k nohám nepadl. To ji rozhodilo. Ale uvnitř byla hodně citlivá a bolavá. Neřekla bych, že za obyčejnou zálibou jako je šití šatů se může skrývat takové tajemství. Gideon... jeho charakter nebylo žádné překvapení. Každá hlavní postava je arogantní, neskutečně sexy, majetnická, ochranitelská, brání svou za každou cenu svou partnerku. Gideon byl sice nesnesitelný, ale i neodolatelný.... celý text

To 2016, Stephen King

Jsem ráda, že jsem tolik peněz za jednu knihu neutratila zbytečně! Film jsem poprvé viděla asi jako sedmiletá holčička. Měli jsme to na kazeťáku a já ten film zbožňovala. První horor, který jsem viděla. Od pohádek jsem se posunula ke klaunovi, který zabíjí děti. Ale musím říct, že film následky zanechal. Na mě i na mladším bráškovi. Já začala nenávidět klauny. A nenávidím je doteď. A můj bráška se bál sednout si na záchod, protože se bál, že z něho ten klaun vyleze. Viděla jsem i tu novější verzi filmu To. A popravdě nevím, která verze filmu se mi líbila víc. Starší nebo novější. Tak jsem se rozhodla si přečíst knihu. Zajímalo mě, které verzi bude více podobná, nebo jestli bude úplně jiná. Nakonec to byl takový mix obou. Upřímně jsem ani nevěřila, že takovou obrovskou bichli (jak tomu říká moje máma) přečtu, ale k mému překvapení... kniha mě bavila. Udivovalo mě, jak autor dokáže všechno popsat do těch nejmenších detailů. Občas mi sice přišlo, že popisuje něco, co je zbytečné, co tam být nemusí, ale asi je to jeho styl. Stávalo se, že jsem se občas nudila u té mezihry, ale některé jsem četla i s velkým nadšením a zvědavostí. Během čtení mi občas běhal i mráz po zádech. Bylo i napětí, překvapení, láska a síla přátelství. Taky se mi líbilo, že autor dal šanci i vedlejším postavám. Bilově ženě, Tomovi a že taky napsal pár kapitol z pohledu klauna. Některé kapitoly jsem četla i s velkým znechucením. Nechápu lidi, kteří mlátí člověka jenom kvůli tomu, že má jinou sexuální orientaci. Nechápu lidi, kteří mají erekci při tom, když zabíjí kočky a psi. To se mi opravdu zvedal žaludek, ale rozhodla jsem se, že tohle nebudu hodnotit negativně, protože tohle k hororu patří. Znechucení, psychopati, šílenci. A musím souhlasit s některými lidmi, kteří si myslí, že při psaní knihy byl Stephen King na drogách. Bill podvede svou ženu, ale pak se to zamete úplně pod koberec, skutečná podoba toho klauna, pak ta želva a nakonec grupáč DĚTÍ v kanálech... To myslí autor vážně? Za tohle a občasnou nudu jsem nemohla dát plný počet, ale když tohle všechno vynechám, tak mě kniha bavila.... celý text

Nejdelší jízda 2014, Nicholas Sparks

Nádherná kniha, ale i film. Během knih jsem měla několikrát slzy v očích... přes brýle jsem neviděla na stránky knihy. Opravdu se mi moc líbilo, že v knize jsou vlastně dva příběhy. Jeden je o Irovi a Ruth a druhý o Sophii a Lukeovi. Upřímně... kniha byla opravdu hodně emotivní. Udivuje mě, že knihu psal muž, protože ta láska, která v knize je... už dlouho jsem nečetla knihu, kde by byla láska, tak upřímná, tak čistá, opravdu ze srdce. A ta láska, kterou měli Ivo a Ruth... jsem upřímně v šoku a ani nenacházím slova, nedokážu to vyjádřit. V knize nechybí neobyčejná láska, překvapení, romantika a napětí. Taky se mi moc líbila Lukeova maminka Linda. Jízda na býkovi je opravdu pro blázny. Ale nemůžu lhát... chtěla bych někdy něco takového vidět. Taky jsem během knihy často přemýšlela, jaké by to bylo žít na ranči. Konec se mi líbil. Všechno do sebe skvěle zapadlo a ten konec... to s těmi obrazy... lépe to dopadnout nemohlo. Ale to co se stalo na konci s Irem a tím dopisem... to jsem opravdu obrečela. Sophia a Luke... ty pro sebe byli stvoření. I tady platí , že se protiklady přitahují. On vyrost na ranči a ona ve městě. Ona miluje umění a on dobytek. Líbilo se mi, jak si spolu rozuměli, jak spolu trávili čas, víkendy. Jak jim připadalo, že se neznají pár dnů, ale celý život. Vzájemně si řekli věci, které neví nikdo jiný. Byli úplně rozdílní, ale zároveň k sobě pasovali jako Ing a Jang. Úplně stejně jako Ruth a Iro. Iro a Ruth... to bylo něco výjimečného. Když Irova žena zemřela, nechtěl... nemohl dál bez ní žit. Nesvedl žít bez toho, aniž by viděl její úsměv, slyšel její hlas, ale Ruth to věděla. Proto si pro svého manžela připravila malé překvapení, které mu pomohlo ve správnou chvíli. A ve chvíli, kdy Iro umírá je jeho milovaná vedle něho a společně vzpomínají na svůj na svůj společný život. Strašně se mi líbilo, že Iro psal své ženě dopisy. Každý rok jeden na jejich výročí. Taky se mi líbilo, že Ivo psal dál své ženě dopisy, i když už nežila. Jeho žena měla oči pro umění, ale on měl oči jenom pro ni. P.S. Když se zadívám do hlubin vesmíru, vím, že přichází čas, kdy tě budu zase objímat. Nakonec, pokud existuje nebe, zase se shledáme, protože bez tebe nebe existovat nemůže! ... celý text

Král Škorpion 2002, Max Allan Collins

Film o Králi Škorpionovi jsem si zamilovala, takže jsem byla pochopitelně zvědavá, jak bude napsaná kniha. Líbila se mi víc kniha než film. Kniha je napsána poutavě a zajímavě. Boje byly popsaný opravdu úžasně a záživně. V příběhu nechyběla ani láska, dobrodružství a nebezpečí. U knihy jsem se několikrát i zasmála... hlavně když Mathayus přistál v místnosti, která byla Memnonův harém a pak následně přistál v místnosti, kde se koupala nahá čarodějka. Měl šťastný den. Taky se mi moc líbily stránky, které byly nádherně ozdobené. V knize se mi líbilo, že si občas postavy řekly něco úplně jiného, některé jejich reakce a projevy byly jiné než ve filmu a mě se to v knize líbilo mnohem víc. Přišlo mi, že v knize dával Mathayus více najevo svou náklonost ke Kasandře. Více se o ni staral, více ji ochraňoval... dával otevřeně najevo, že je to jeho žena. Mathayus mi v knize přišel ochranitelský, ohleduplný, odvážný, citlivý, bezpochyby nádherný muž a úžasný bojovník. Musím říct, že v jedné chvíli mi i Memnon přišel jako by se do Kasandry upřímně zamiloval, ale spíše ho asi přitahovalo to, že to byla bez pochyby krásná žena, kterou nemohl mít. Ani se Kasandře nedivím, že Memnonem opovrhovala. Mít něco s mužem, který ji v jedenácti odvedl od její rodiny a celou ji vyvraždil... to by se i mě zvedal žaludek. A když se pak objeví chlap jako je Mathayus... no, myslím, že žádná by Mathayusovi neodolala. P.S. Nesmím zapomenout na úžasnou velbloudici!... celý text

Mumie 1999, Max Allan Collins

Mumie je můj úplně nejoblíbenější film, takže jsem si knihu musela přečíst. Autor píše opravdu poutavě a zajímavě. Ohromovalo mě, jak byly dobře popsané boje, napadení nepřáteli... a hlavně, jak krásně byl popsán Egypt. Jednotlivá místa, krajina, město, poušť. Občas jsem se u knihy i upřímně zasmála. Zároveň v knize nechybělo dobrodružství, napětí, nebezpečí... a láska. Zvlášť se mi líbilo, že se v knize občas objevila staroegyptština. Moc se mi líbilo, jak to mezi Rickem a Evelyn od začátku jiskřilo, i když se to snažili skrývat. Líbilo se mi, jak se Rick pořád snažil Evelyn chránit, jak ji bránil a Evelyn zase jeho. Smála jsem se, když se vzájemně pošťuchovali a rejpali do sebe. Taky když Rick žárlil na mumii. A na konci jsem byla strašně ráda, když se vzájemně otevřeli. Přišlo mi, že v knize byl Rick více ohleduplnější a přátelštější. Ve filmu byl více ráznější, odměřenější... V knize se mi líbil mnohem víc. Když jsem četla na samotném začátku příběh o Imhotepovi a Anck-Su-Namun a jejich lásce, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že Imhotep svou milenku skutečně miloval, ale ona jeho ne. Spíš si myslím, že se jí líbilo, že se do ní zamiloval samotný král, že dokázala svým svůdným úsměvem a tělem mít kteréhokoli muže, že na tom zbohatla. Ale zároveň se jí líbilo, že dokázala mít za milence velekněze, který byl bez pochyby nádherný muž a že pro ni byl schopný udělat cokoliv. Dokonce zabít krále a vzepřít se všem zákonům a přivést svou milou zpátky, i když by za to měl zaplatit svým životem a i duší. Myslím, že se jí líbila ta moc, kterou měla, ale nemyslím si, že ho opravdu milovala.... celý text

Mumie se vrací 2001, Max Allan Collins

Opět nádherně popsaný Egypt, místa, boje... a nechyběla ani láska hlavních hrdinů, kteří přidávali do příběhu takové kouzlo. Jako v prvním díle, tak i v druhém bylo dobrodružství, nebezpečí, napětí, únosy, akce... Ke konci jsem vypotřebovala i pár kapesníčků. Asi i druhý díl knihy se mi líbil více než film. I v téhle knize bylo všechno velice dobře popsané a já na konci příběhu neměla otázky, na které bych neměla odpovědi. V knize se mi líbila láska, kterou měli Evelyn a Rick. Jak se ke své ženě Rick choval, jak jí dával najevo, jak moc jí miluje a co pro něj znamená. Dával jí najevo, že nikomu nedovolí, aby se jí něco stalo. Když jí unesli, tak se jí hned vydal zachránit. Úžasný manžel a otec. Upřímně jsem ho i Evelyn záviděla. Taky se mi moc líbil život, který Evelyn a Rick vedli. Život plný dobrodružství, nebezpečí, zážitků, cestování... tiše závidím. Na konci mi bylo líto Imhotepa. Celou dobu si myslel, že ho Anck-Su-Namun skutečně miluje, ale když mu svou lásku měla dokázat, tak utekla. Záleželo jí více na sobě, než na něm. Myslím si, že u ní to nebyla ta "pravá" láska. Ta díky které vám záleží na tom člověku více než na sobě. To co se stalo na konci mě potvrdilo jenom v tom, co jsem si myslela u prvního dílu. Myslím si, že v tu chvíli Imhotep asi pochopil, že ho doopravdy nemiluje, že to není pravá láska a záviděl Rickovi a Evelyn, protože na konci viděl, že oni pravou lásku mají.... celý text

Sexy mlékař 2019, Alice Clayton

Kniha byla skvělá oddychovka, u které si odpočinete a zasmějete se. Nechybí ani nějaké to překvapení a láska. Sice mi nepřišlo, že by v knize byl nějaký zvrat, ale tady mi to vůbec nevadilo. Kniha byla opravdu jenom odpočinková, u které jsem nemusela moc přemýšlet. Ale co se mi hodně líbilo byl opět epilog z pohledu hlavního hrdiny. Příběh se mi líbil. Asi to bylo hlavně kvůli Oscarovi. Ze všech hlavních hrdinů se mi líbí nejvíc, protože je to přesně můj typ. Vysoký, sexy, potetovaný, trochu uzavřený a tajemný. A taky se mi tady líbila hlavní hrdinka. Líbilo se mi, že to nebyla žádná sexbomba, ale holka, která měla XL.... celý text

Sexy farmář 2017, Alice Clayton

Příběh jsem si užila. Přirovnávat farmářův zadeček ke kopečkům zmrzliny... hmmm. A během knihy jsem měla i chutě... ty koláče... jahodový, ořechový, broskvový... mňam! A to nemluvím o tom, jak jsem se během knihy smála. Taky jsem byla překvapená z přiznání autorky, jak ji tahle série napadla. V knize nechybí ani nějaké to malé překvapení, sex a láska. Jednoduchá, nenáročná, oddychová kniha, u které nemusíte moc přemýšlet. Taky se mi líbil epilog z pohledu hlavního hrdiny. Líbí se mi, kde se celý příběh odehrává. Malé městečko. Já sama chci jednou žít v takovém malinkém městečku, vesnici. A po přečtení téhle knihy se moje touha ještě znásobila. Malé městečko, malý domeček, malá zahrada, okolo příroda... Co víc si přát?... celý text

Sexy hoteliér 2020, Alice Clayton

Na začátku jsem měla problém se začíst, protože mě to moc nechytlo, ale po pár stránkách se to zlepšilo. V knize nechyběla láska, romantika, krásný konec a ani humor. Líbilo se mi, že byl epilog znovu napsaný z pohledu hlavního hrdiny, ale myslím si, že si s tím epilogem mohla autorka trochu víc pohrát. Kniha je jako předešlé díly jednoduchá, nenáročná a oddychová. Hlavního hrdiny mi bylo opravdu líto. Přijít o tak blízkého člověka, kterého znáte od dětství a který pro vás tolik znamená... Ale ani hlavní hrdinka to neměla lehké. Nejvíc toužila po rodině, kterou nikdy neměla. Chtěla někam patřit, ale zároveň měla strach z odmítnutí, tak se upnula jenom na svou práci a lásce nedávala šanci. Hlavní hrdina řekl na rovinu co cítí, ale ona ho ignorovala, protože měla strach, což mi trochu rozčílilo, protože se zachovala jako mrcha. Ale naštěstí se pak sebrala a bojovala za svojí lásku.... celý text

Výpověď 2020, Whitney G. (p)

Z knihy jsem nadšená. Skoro celou knihu jsem se smála. Za jakých okolností se hlavní hrdinové seznámili, co všechno vyváděla hlavní hrdinka jenom proto, aby dostala padáka, jak se se svým šéfem hádala, jak mu odsekávala, jak ho ignorovala... Příběh je skvěle napsaný, vtipný, čtivý, oddychový. V knize je láska, nenávist, překvapení, zvrat, krásný konec. Ale epilog mohl být lepší, trošku mě zklamal. Dokonce během knihy i několikrát slzy ukáply a to hlavně od té části, co se tam objevila Violet. Ale zase mě dostalo přiznání autorky na úplném konci. A jako bonus celé knihy beru to, že se celý příběh vypráví z pohledu Tary i Prestona. Tara byla božská. Drzá, upřímná, inteligentní, odvážná. Nenechala si nic líbit. Myslím, že se s Prestonem dokonale doplňovali a tvořili dokonalý pár. A Violet byla skvělá. Byla tak roztomilá, že pokaždé, když se v knize objevila, tak jsem se úsměvu neubránila. Preston ze začátku opravdu působil jako namyšlený, nafoukaný, zlý, bezcitný bastard, který žije jenom sám pro sebe. Ale pak se pomalu začal otevírat a to hlavně, když se v jeho životě objevila Violet. Když si Prestona porovnám na začátku a na konci knihy, tak tam změna je.... celý text

Aglajina zem 2019, Petra Variant (p)

Kniha se mi líbila, i když jsem teda na erotické romány. Příběh na mě působil jako taková oddychová pohádka. Dobro a zlo, magie, láska... Ale láska vždycky zvítězí nad zlem. Ale obálka zaujme hned. Je krásná a myslím si, že se k příběhu dokonale hodí. Příběh je rozhodně čtivý, oddychový a originální. Ale co mě na téhle knize trošku mrzelo bylo to, že byla kniha moc krátká, ale zase jestli bude další díl, tak se to pochopit dá. Kniha není úplně můj styl a bylo tam pár věcí, které bych čekala jinak, tak nemůžu dát plný počet hvězdiček, ale kniha rozhodně stojí za přečtení.... celý text