Tereza0107 přečtené 262

Deník farářky 2021, Martina Viktorie Kopecká

Hezká knížka, do které jsem se pustila hlavně z důvodu autorčina působení ve Stardance, kde si svým milým vystupováním získala mé sympatie. Mé pocity z poslechu jsou takové smíšené, občas asi trošku protichůdné. Těšila jsem se hlavně, že se dozvím něco víc z takového toho každodenního života farářky. Toho se mi ovšem dostalo jen pomálu. Ale zase některé pasáže byly popsané tak hezky s nadhledem a humorem, že mi to nedalo a musela jsem se zasmát - třeba kapitola na poště. Čeho mi tam naopak přišlo až moc, bylo duševní samomluvy. U některých pasáží, namluvených paní Kostkovou, jsem se vyloženě nudila a měla tendenci přeskakovat. Ale když přišlo ke kázáním, namluveným reálným hlasem paní farářky, tak to bylo úplně jiné kafe. Ten její neskutečně uklidňující, pro mě až hypnotizující hlas s krásným přednesem, v kapitole "Kázání vánoční vigilie v pravou půlnoc", byl pro mě opravdu zážitkem. Až do té míry, že jsem zatoužila po účasti na jednom z jejích vánočních kázání. To musí být přímo pohádkové. Jsem upřímně zvědavá i na autorčinu druhou knížku, která momentálně vychází. Určitě si také přečtu. "Advent znamená věřit ve světlo, i když nás zatím obklopuje tma." "Vidí nás svět, když si zakryjeme oči? Vidí nás země, když ji slepí devastujeme a jejích darů si nevážíme? Vidí. Vidí a pláče." "Jak dokončit práci na celý měsíc během několika minut? Sníst naráz celý čokoládový adventní kalendář." Úterý 11.prosince 14:02: "Vole já už tady čekám přes 2000 let", praví kdosi komusi ve frontě na poště. Zpozorním, zdali to není Pán. Není to Pán. Teda asi.... celý text

Černý korál 2022, Andrew Mayne

Poslechnuto jako audiokniha. Samozřejmě jsem si předem nevšimla, že se jedná o druhý díl, ale naštěstí na sebe knihy nenavazovaly, takže to tolik nevadilo. Od autora jsem četla už dvě knížky a po dočtení mám pokaždé stejný pocit - celkem dobré, ale žádné wau. Místy napínavé, místy celkem nudné a zdlouhavé. 4 hvězdičky by mohly být adekvátní.... celý text

Než jsme byly tvoje 2018, Lisa Wingate

Knížku jsem začala číst, na doporučení mojí mamky, protože z ní byla nadšená. Ze začátku jsem si říkala, že asi nebudeme sdílet stejný názor, protože ta politická část s Avery mě moc nebavila. Když se však kapitoly překlopily do pohledu Rill a my se ocitly plující s celou její nomádí rodinou na Arkádii, tam mě příběh chytil. Nestačila jsem zírat, co bylo v té době v Americe možné. Sice jsem četla knihu od K. Rimmerové Utajená dcera, která věnuje podobnému tématu, v trochu jiném kontextu, ale únosy dětí, od milujících rodin, z důvodu aby bylo dostatečné množství "zboží k výběru" pro bohaté a vlivné lidi, to je úplně jiné kafe. Líbilo se mi, že rozuzlení zápletky nebylo tolik sluníčkové, tudíž působilo realisticky. Autorka však mohla ještě před únosem dětí pověnovat trochu více prostoru vytvoření vztahu Rill a Silase, protože takhle mi ta jejich "první velká láska", jak ji později popsala May, nepřišla tolik věrohodná. Každopádně knížku doporučuji, líbila se mi moc, moc, moc. "Odmlčí se, jako by už k tomu nechtěl nic víc říkat, ale v jeho očích se zrcadlí můj vlastní strach. Neseme si vinu za hříchy přechozích generací? A pokud ano, uneseme tíhu toho břemene?" "Je zvláštní, jak lidé považují za správné to, na co jsou zvyklí, dokonce i když je to špatné." "Co si hlava nepamatuje, to zůstane v srdci. Láska je to nejsilnější pouto ze všech. Silnější než cokoliv jinýho. Vemte svojí babičku za slečnou May. Srdce bude vědět. Srdce vždycky ví, koho miluje." "Bez ohledu na to, jak moc milujeme melodii minulých dnů nebo si představujeme písně těch budoucích, tančit musíme na hudbu dneška, nebo navždy ztratíme krok a budeme se potácet za zvuku něčeho, co se pro tu chvíli nehodí." "Lidé nám nevstupují do života náhodou. Žena nemusí dovolit, aby její minulost určovala její budoucnost. Jestli chce, může tančit na novou hudbu. Na svou vlastní. A aby tu melodii zaslechla, musí přestat mluvit. Tím myslím, sama k sobě. Vždycky se samy sebe snažíme přesvědčit o všem možném."... celý text

Marie Terezie: Symfonie života velké císařovny 2018, Josef Bernard Prokop

Poslechnuto jako audiokniha. Knížka mi přišla fajn, zajímavé informace a takový letmý nástin vztahů v císařské rodině. Asi by mi nevadilo, kdyby autor šel více do hloubky, protože takhle to působilo jen tak letem světem.... celý text

Anna Boleynová – Králova posedlost 2017, Alison Weir

I druhý díl z tudorovské ságy jsem přečetla jedním dechem. Když jsem jsem ve čtení přecházela z Kateřiny na Annu, měla jsem pocit, že Annu budu muset logicky celou knihu absolutně nesnášet. Zaškatulkovala jsem si ji jako mrchu, kvůli které Kateřina musela projít vším svým utrpením a ponížením. Ne nadarmo se říká, že každá mince má dvě strany. Autorka dokázala historické události podat natolik přehledně, že do sebe opravdu vše začne zapadat a pohnutky postav dávat větší smysl. Škoda jen, že se dle dovětku autorky zachovalo tak málo písemných zdrojů o tom, jaký byl Anny skutečný charakter, protože mi to i po dočtení knihy leží v hlavě. Opravdu Jindřicha vlastně nemilovala a podstoupila celou tuhle "tragikomedii" nad kterou zůstával stát rozum půlce světa, jen kvůli moci, vlivu a postavení? Opravdu byla do určité chvíle tak dobrá manipulátorka, že si vzdělaného a pokrokového Jindřicha, dokázala tolik let vodit? Jaká to musela být rána, když její obrovský vliv přestal na krále platit a jako blesk z čistého nebe se najednou ocitla v hlavní roli vykonstruovaného procesu, s tak nechvalně známým koncem. Musím říct, že bych si velmi ráda přečetla celý příběh i z Jindřichové strany. Co se mu honilo hlavou, že místo dalšího zapuzení manželky, které by tentokrát bylo relativně jednoduché, se rozhodl pro tak brutální řešení? Byl opravdu přesvědčen, že mu Anna se spoluobviněnými muži skutečně zahýbá nebo to byla jen záminka? Jsem opravdu zvědavá na Janu Seymourovou a její pohled na celou "královu věc. ⭐️Anna ležela a tiše plakala. Takhle to nemělo být. Co její sny o moci a vládě ctnostných žen? Všechno to byla iluze závislá na vůli mužů. Protože když na to přišlo, závisela moc pouze na tom, že ženu nezklame vlastní tělo. ⭐️"Někdy si říkám, co se to s námi stalo. Kde jsme jeden druhého ztratili?", povzdechl si.... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Poslechnuto jako audiokniha. Vyprávění lidí, kteří unikli z KLDR bylo opravdu zajímavé a děsivé. Mnoho různých příběhů z odlišných vrstev společnosti, které člověka nutí si udělat zase maličko jiný obrázek o tom, jak se v KLDR vlastně žije. Poučné.... celý text

Kateřina Aragonská: Pravá královna 2016, Alison Weir

Na tuhle tudorovskou ságu jsem se moc těšila a první díl mě nezklamal. Nevím proč jsem měla Kateřinu Aragonskou zafixovanou jako takovou upjatou, "neslanou nemastnou" královnu, která se ploužila po zámku v černém šatu a s křížem na krku. Opak je pravdou - z románu vystoupila silná, zásadová, vášnivá, nezlomná a zbožná plavovlasá Španělka, která si šla za tím, v co věřila a byla rozhodnutá neustoupit ani o píď čemukoliv, co by se příčilo bohu a jejímu svědomí. Až jsem si kolikrát říkala, kolika těžkostí by si ušetřila, kdyby se podvolila a šla Jindřichovi z cesty. A vlastně celkově mě ta nepřízeň Kateřinina osudu, kdy by stačilo, aby se třeba jen jediná věc odehrála odlišně a tím by se nejspíše nikdy nespustilo to nechvalně známé krvavé domino, fascinovala. Zůstal by Jindřich milujícím manželem, kdyby alespoň jeden z jejich narozených synů přežil? Změnila by se i přesto jeho povaha? Přišla by pak na scénu vůbec nějaká Anna Boleynová? A i kdyby přišla, dokázala by u krále takto veřejně získat tak obrovský vliv? A takto bych mohla pokračovat dál a dál. ⭐️"Kate, já nechci být dnes v noci sám," pronesl naříkavě. Nechtěla ho - ne když byl v myšlenkách u Anny - ale byl to její muž... Dojalo ji, že se na ni obrátil, když potřeboval útěchu. Dnes v noci bude vidět v tom statečném, mocném muži, jenž jí teď v mnoha ohledech připadal cizí, mladého chlapce, nedotčeného životem, jakým býval kdysi. Ovinula mu paži kolem krku a přitiskla si ho k sobě. A on se k ní přitiskl - ne jako milenec, ale jako ztracená duše. Byl jí tak blízko a přece tak vzdálený, a jí ho bylo hluboce líto - jich obou. ⭐️Odmlčela se, aby popadla dech. Úsilí, jež vynaložila na diktování dopisu bylo takřka nad její síly. Přesto se přiměla jej dokončit. "Uzavři list takto, Elizo: " A nakonec slavnostně prohlašuji, že mé oči po vás touží víc, než o čemkoliv jiném." Eliza vyhlédla, oči zalité slzami. "Mám vám pomoct s podpisem paní?" "Ano."... celý text

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Poslechnuto jakou audiokniha a tím, že jsem si nepřečetla anotaci, jsem byla trošku zaskočena, že Jozova Hanule je relativně krátká novela, vyprávěná takovým pro mě až moc stručným stylem. Někdy dávno jsem viděla i film Želary a na základě toho jsem očekávala srdceryvný alespoň pětisetstránkový román. Knížka je to milá, poslouchala se dobře, prostředí a historická doba malé horské vesničky za druhé světové války, byly více než zajímavé. Postupný vývoj čistého, láskyplného vztahu mezi Jozem a Hanulí, který se z počátku zdál absolutně nemyslitelný a plynul ze vzájemné úcty, respektu a něhy mě dojímal. Třeba si časem přečtu i další novely z tohoto želarského cyklu. ⭐️"Vypravuj něco, Jozo. Vypravuj mi, co ti povídala maminka." Díval se na mě zaskočen. "Většinou pohádky." "Vypravuj pohádku." Bylo to v dálce, jako všechno, co mi kdy řekl. Dotýkalo se to současnosti jen v magickém předělu, kde všechny světy splývaly v jeden. Dospělý muž vyprávěl pohádku dospělé ženě, v noci před jejich sňatkem, u kachlových kamen, při vůni bylinného čaje."... celý text

Krasojezdkyně 2017, Jojo Moyes

Krasojezdkyně se mi asi nelíbila tolik, jako autorky předchozí knížky. První půlka se mi vyloženě táhla, asi proto jsem ji četla tak dlouho a za to také ta jedna hvězdička dolů. Druhá půlka knížky to naštěstí vylepšila. Přibylo něco málo děje a to už se knížka dočetla skoro sama. Ani postavy si mě tentokrát moc nepřitáhly, Sarah mě místy svými reakcemi až vytáčela a ještě navíc jsem se pořád bála, aby se hlavně něco nestalo tomu koni. ⭐️"Myslím, že kdo se stane jezdcem, tomu narostou křídla."... celý text

Rekonstrukce 2019, Viktorie Hanišová

Moje druhá kniha od Hanišové a musím říct, že celkem zklamání. Na můj vkus až moc patlání se v ničem. Kdyby to alespoň k něčemu bylo - tím myslím, že by čtenář dostal nějaké rozhřešení. Ale to u Hanišové nečekejte. U Houbařky jsem si sice také stěžovala na otevřený konec, ale přeci jen dával alespoň trochu smysl. Tady jsem ho vůbec nepobrala. Kdybych knížku četla a ne poslouchala, tak nevím nevím, jestli bych dočetla.... celý text

Kosti v srdci 2022, Colleen Hoover

Moje druhá knížka Colleen Hooverové a mám z ní podobné pocity jako z "Námi to končí". Hrozně dobře se to čte, ani se nenadějete a jste na konci. Postavy jsou dobře vykreslené a tím pádem si s nimi rychle utvoříte vztah. Příběh se odehrává v moc příjemném, ostrovním, prázdninovém prostředí, tudíž se psychicky připravte na samou pláž, grilovačku, plážové ohníčky a hlavně letní lásky. U čeho se vždycky přistihnu se maličko "xiftit" (i když bych řekla, že jsem velikým milovníkem happyendů), je ta sluníčková naivita na konci, která mi přišla hodně nepravděpodobná. Za to ta jedna hvězdička dolů. No, nebudu spoilerovat, posuďte sami.... celý text

Čtyři vichry 2022, Kristin Hannah

Slavík, Velká samota a teď Čtyři vichry. Tři knihy, tři úžasně silné příběhy. Nečetla jsem dopředu anotaci a tak mě příjemně překvapilo, že se točíme okolo hospodářské krize v Americe. Dust Bowl, termín, který jsem si sice pamatovala ze školy, ale neměla jsem s ním spojeno prakticky nic jiného, než "prostě sucho no", to je toho. Ale když tu situaci člověk vidí ve spojitosti s příběhem jedné rodiny, najednou mu dojde vážnost celé doby a taková ta každodenní těžkost, nejistota a zoufalství té doby. Kniha byla ohromně čtivá a vzbuzovala ve mě potřebu si i určité věci dohledávat, a tak se dozvědět o problematice něco více. Dobře vykreslené postavy, se kterými se čtenář dokáže ztotožnit. Nesmírně jsem obdivovala Elsu, že i přes všechny kopance, které jí život neustále chystal, dokázala zůstat kvůli své rodině silná. ¨ Maličko mě sice mrzel ten závěr, který mi přišel, jako kdyby autorka až moc tlačila na pilu, aby ještě rychle v posledních dvaceti stránkách stihla ze čtenáře vymáčknout nějakou tu slzu. Ale i přesto dávám plný počet hvězdiček a už si dělám pomalu zálusk na "Děvčata z Firefly Lane". ⭐️"Můj dědeček byl texaský ranger. Říkával mi, že odvaha je vlastně trik. Že je to jen strach, kterého si rozhodneš nevšímat." Podívala se na něj. "A já se bojím." "Všichni se bojíme," opáčil. ⭐️"Naděje je mince, kterou u sebe nosím. Dala mi ji žena, kterou budu vždycky milovat. Držím ji teď, když mířím na západ, součást nové generace hledajících. První z rodu Martinelliů odchází na univerzitu. Dívka."... celý text

Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny 2022, Alice Horáčková

Kniha se mi moc líbila, divím se, že o ní není více slyšet. Má krásnou obálku, která člověka hned zaujme a uvnitř se skrývá příběh vesnice, ležící v Sudetském pohraničí, kde večer uleháte s klidným srdcem jako horal a následující ráno se vzbudíte budťo jako Čech, nebo jako Němec - a nic mezitím neexistuje. Jsou zde vidět těžké životní volby, které museli lidé pod nátlakem tehdejší doby činit a až čas vykrystalizoval, jestli se rozhodli správně a jestli dokážou žít se svým svědomím. Ale to už nebylo nic naplat, s následky se musel vypořádat již každý po svém. Knížka se mi sice četla pomaleji, ale moc jsem si jí užila a doporučuji.... celý text

Geniální přítelkyně 2018, Elena Ferrante

Po shlédnutí seriálu, který se mi tolik líbil, jsem se zhruba s ročním odstupem pustila do knížky. Musím říct, že je to jeden z mála případů, kdy se mi knižní předloha líbila úplně stejně, jako seriálové zpracování. Velice zajímavé prostředí jedné z chudinských čtvrtí Neapole a jejich obyvatel, se mi vrylo pod kůži. Ač jsem si zhruba pamatovala, jak se příběh odehrával, tak i přesto jsem znovu hltala linky jednotlivých postav a různé sousedské propletence. Hlavní roli tu samozřejmě hraje tak trochu zvláštní přátelství mezi Elenou a Lilou, které ač jsou nejlepší kamarádky, zároveň jsou si i největší sokyně. Byla jsem opakovaně na vážkách, jestli mi to blízké přátelství dvou dívek přijde více hezké anebo toxické. Dopředu je žene jak jejich veliká blízkost a důvěra, tak i jejich vzájemná rivalita a touha trumfnout, či alespoň se vyrovnat té druhé. Nejednou jsem uvažovala, co se asi v různých situacích odehrává Lile v hlavě. Její reakce a činy mi občas přišly minimálně trošku zvláštní, ale jelikož je kniha vyprávěna pouze Elenou, vše zůstává na čtenářově představivosti. Už se těším, až se dostanu k dalšímu dílu.... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

To byla tak milá knížka se silným příběhem. Moc dobře se četla, vůbec se mi nechtěla odkládat a když už jsem ji byla nucena odložit, tak jsem nad ní alespoň přemýšlela. Do hloubky vykreslená psychologie, čtenáři umožní se s hlavní hrdinkou plně ztotožnit. Ta absolutní dysfunkčnost a nepochopení v dříve relativně blízké a pohodové rodině mě až fascinovala. Jak se něco takového stane? Na druhou stranu klid, ticho a osamělost chalupy na Šumavě působily jako balzám na duši. Vše bylo tak skvěle popsané, že jsem se úplně viděla v hlubokém lese, kráčející se Sárou její osvědčenou houbařskou trasou. A ještě navíc mám hroznou chuť ochutnat všechny ty Mrožovi vychválené houbové delikatesy z hub, které bych v lese ani neměla šanci identifikovat. Co se bych knížce vytkla, je ten otevřený konec. Preferuji ukončenost příběhu. Z otevřených konců mám vždy pocit, jakoby mě autorka trošičku podvedla a o něco ochudila. A taky co ten dopis/seznam od matky adresovaný Sisi? Já celou dobu čekala na nějaký hluboký, skrytý význam, který nás na konci praští do očí a emočně odrovná a ono nic. No každopádně si musím rychle posehnat nějaké další autorčiny knížky, Houbařka mě totiž opravdu dostala.... celý text

Aristokratka na koni 2016, Evžen Boček

Poslechnuto jako audiokniha, namluvená Veronikou Kubařovou. A můj názor, že série bude mít sestupnou tendenci se nezměnil ani po poslechnutí třetího dílu. Sice nám do domácnosti přibyla nová postava možné pratety - psychó, ale jinak asi nepřišlo nic nového. Příjemná odreagovačka, ale na víc, jak tři hvězdičky, to nevidím.... celý text

Hledání podmanivé krásy 2016, Jennifer Probst

Celá já, začínám číst sérii od třetího dílu. Naštěstí, co jsem tak pochopila z přečtení anotací, se každý díl zaměřuje na jiné postavy příběhu, tak jsem snad o nic nepřišla. Musím říct, že obálka knihy mi byla docela dost nesympatická a kniha mi tak ležela v knihovně celkem dlouhou dobu, než na ní přišla řada. Ale opět se mi potvrdilo, že když to nejméně čekám, tak knížka mile překvapí. Příběh mě bavil, postavy mi sedly, občas mi vadilo zbytečně dlouhé protahování nerozhodnosti Gen a Wolfa - protože si přiznejme, jak to skončí musel každý vědět už po přečtení tak prvních dvou kapitol. Další díly sice asi shánět nebudu, ale nelituju, že jsem si knihu přečetla.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Poslechnuto jako audiokniha, namluvená Veronikou Kubařovou. Druhý díl se mi asi tolik nelíbil, jako ten první, u kterého jsem se tolik pobavila. Myslím, že série bude mít sestupnou tendenci, protože se hodně vtipných situací pořád opakuje dokola. Svět je stále nádherný, růžový, béžový, našim vzorem je princezna Diana a Helenka Vondráčková a čekáme, jestli dříve zemře prokletá Marie nebo pan Spock. Pro ty, kdo hledají vyloženě jednoduchou a vtipnou oddechovku, asi ideál.... celý text

Drak spí 2020, Michaela Klevisová

Další fajn detektivka s detektivem Bergmanem. Poslechnuto jako audiokniha a nemám co vytknout. Jako snad pokaždé bych vypíchla barvitý popis prostředí malé vesničky, kde se případ odehrával a s tím spojená i zajímavá historie pohraniční oblasti. Vraha jsem opět neodhalila téměř až do konce. Autorce se ho vždy povede hezky skrýt v tom obrovském spletenci mezilidských vztahů, ve kterém se občas ztratím i já.... celý text

Podlost 2012, Karin Slaughter

Knížku jsem si koupila v dobročinné aukci pro kočičky a úplně mi uniklo, že se jedná už o pátý díl série. Ale překvapivě to ničemu nevadilo. Autorka to na začátku hezky zrekapitulovala, že jsem se v ději nijak neztrácela. Občas jsem se někde nechytala ve vztahových rovinách z předchozích dílů (Sára - Will, Will - Evelyn, Will - Angie), ale postupem čtení si informace domyslíte. Zápletka záhadně unesené policistky Evelyn, matky Faith, mě bavila. Co mě už tolik nebavilo bylo to prostředí soupeřících drogových kartelů. Asi proto, že jako český čtenář nemám moc srovnání se skutečností - jestli vítězí na trhu z drogami, bílí, žlutí, hnědí, černí, nemám tušení. Ale jinak nemám nic proti, dvojice Will a Faith, jsou jako vyšetřovatelé sympatičtí, možná trochu ubrat na neustálém zmiňování Faithini cukrovky, hladiny cukru, měření cukru atd. Přišlo mi to trošku jako v Sérii od Rowlingové - Strike a jeho neustále zmiňované problémy s amputovanou nohou. Ale za čtyři hvězdičky to určitě stálo. Kdyby se mi pod ruku dostal nějaký další díl, určitě si přečtu.... celý text