Senza Jenka
přečtené 1118
Skandál ve Skotsku
2011,
Julia London (p)
Začíná to akčně i celkem vtipně. Carsonovo chování je těžko vysvětlitelné, Newton vypadá zajímavě. Pak se několik desítek stran všechno točí kolem nevychovanosti Charlotte, nesmyslných požadavků jejích i Lizziiných a nepochopitelného chování Jackových strážců. Zbytek se tak nějak rozplizne a konec je nechutně patetický.... celý text
Magie změny
2016,
Ilona Andrews
Má to spád, velmi dramatické i silné okamžiky - Kate v nemocnici po boji s obrem, to bylo velmi emotivní. Je to zamotané a začíná to působit až bezvýchodně. A najednou to vezme velmi rychlý konec. To je škoda. Nicméně vývoj jejich mimosmečkového života se mi líbí (Curranova ulice, Cech...), i když pro Currana musí být náročné, pohlédnout na smečkovou politiku také z druhé strany.... celý text
Magie ničivá
2015,
Ilona Andrews
Anotace je tentokrát úplně na prd. Konkláve není sraz různých frakcí, ale setkání zástupců Lidu a Smečky, a Kate se ho účastní celkem pravidelně. Také se nejedná o stěžejní zápletku, pouze o jednu drobnou epizodu na začátek - byť z ní pojde spousta dalších potíží. SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER: Tentokrát dorazí také Hugh d´Ambray (který, světe div se, přežil zlomenou páteř i magický oheň) a přinese mrtvolu. Pachatelem je zcela očividně vlkodlak. Kate má velmi málo času, zakázaný vstup na území Lidu, neshody s Řádem a lidské pořádkové síly jsou podplacené. Hugh ji prostě chce a vyvolat válku mezi Lidem a Smečkou je cesta. Ve chvíli, kdy se podaří válku zažehnat, je vinou Jennifeřiny zrady unesena - nečekaně spolu s Ghastekem. Zabíječ je zlomený a Kate s Ghastekem pomalu umírají hladem a podchlazením na neznámém místě, v cele z větší části zatopené vodou. Cela je v Rolandově vězeňské věži hlídané divokými upíry, záchranná výprava dorazí včas, ale průchod věží je jednolitá noční můra a nakonec nevyváznou všichni. Hned potom dostane Kate ultimátum - buď se dostaví na dvůr svého otce a dva, které ztratili cestou ven (a Roland je zachránil) si může odvést, nebo zemřou všichni. Dobře to dopadne, ale drama nekončí - ihned po návratu do Atlanty na mimořádném Konkláve vznese Roland na celé město nárok a Kate se nejen podaří ho odrazit, ale navíc označí území za své. Následuje další ultimátum - buď se vzdá svého postavení ve Smečce, nebo Roland Smečku i město vyhubí a území stejně zabere. Kate samozřejmě souhlasí a Curran jde s ní. Smečku má převzít Jim. KONEC SPOILERU. Je to napínavé, dramatické, vtipné i dojemné a děj má spád, jako snad zatím v žádném z předchozích dílů. Klidně bych ještě * přidala. K autorům mám dvě poznámky. Králík nepatří mezi hlodavce, ale do řádu zajícovců. A Mazlík - 16 dlaní (16x8cm) není na osla zas tak moc. Pokud bych vycházela z údaje 2,5 metru, 60 cm uši a mezi kohoutkem a vrškem hlavy cca 50 cm - pak už je to docela vysoký osel, ale zase nic tak dramatického. Poitouský osel, užívaný dříve ve Francii k chovu mul, je větší.... celý text
Smrtící pomsta
2001,
J. D. Robb (p)
Samozřejmě, že z dnešního hlediska se mohou elektronky a fax dohromady s plně funkčními satelity na okolních planetách jevit trochu legračně. Ale je potřeba vzít v úvahu skoro 30letý odstup od doby, kdy byla kniha napsána. Futuristické rozdíly jsou malé, ale rozšiřují možnosti scén ohledně komunikace (hologramy...), stříleček (laser...), honiček poldů se zločinci (vzdušná doprava, kolmý start auta...), rutiny u počítače atp. Mě to docela baví. Na Evě mi vadí ta vzteklá a odtažitá povaha, většinou mě unavuje se takovými lidmi zaobírat. Roark je zase tak dokonalý, že prostě není reálný. Ale funguje to. Příběh o staré, dobře uleželé pomstě v kombinaci s náboženským fanatismem a osobní angažovaností hlavních hrdinů není sice možná dokonale originální, ale má spád a logiku.... celý text
Nepřátelé a milenci
2016,
Simona Ahrnstedt
Je to sepsané velmi zajímavým stylem. Člověk střídavě nahlíží do hlavy hned několika různým postavám. "Romance" neprobíhá pouze mezi hlavními hrdiny, ale souběžně i mezi jejich nejbližšími přáteli. Svět takzvané "smetánky" ani vysokých financí mě sice moc neoslovuje, ale vytváří osobitý rámec příběhu. Na můj vkus byly některé pasáže zbytečně dlouhé a jiné zase nepřiměřeně rychlé (vztahy), ale autorce se povedlo čtenáři celkem dovedně předestřít propletenec viny, pomsty, vztahů, prolomených "tradic" a překvapivých zvratů. Asa a Michel - trochu plytké a rychlé, ale šlo přece jen o vedlejší linii. Gustaf a Ebba - hnus, někteří lidé by prostě neměli mít děti. Carl-Erik - zajímavé. Peter - smutné, trochu děsivé a těžko pochopitelné, ale nakonec se vzchopil a udělal, co mohl. Carolina - zdá se, že roky terapie zabraly. Nevím, jestli bych odpustila. Asi bych dokázala žít bez výčitek a nenávisti, ale odpustit...? Občas si postavy trochu protiřečí a sem tam pro mě nejsou dost uvěřitelné. Celkově pěkné počtení, které není cele podřízené té romantice. Pěkné erotické scény. Líbilo.... celý text