Rilian přečtené 563

Rudý Zeman 2019, Jaroslav Kmenta

Text knihy je velice čtivý a člověk musí uznat novinářské nasazení pana Kmenty. Pokud čtenář žil v této zemi posledních deset let a měl alespoň jedno oko otevřené, pak mu kniha nesdělí nic převratného. Když jsme se začali vzpamatovávat z morálního marasmus období normalizace, přišlo katastrofální prezidentství Miloše Zemana. Souhlasím s autorem, že Miloš Zeman patří k nejúspěšnějším českým politikům, ale jeho úspěch si nezaslouží většího uznání, protože silně páchne šašlíky a rubly. Co více dodat? To nejlepší, co můžeme udělat, je Miloše Zemana obdarovat naším nezájmem a především, nikdy nezapomenout na okolnosti, za jakých se tento omezený a pomstychtivý člověk dostal k moci.... celý text

Historie, mýty, jízdní řády 2015, Jan Rychlík

Udělil jsem pět hvězd, protože kniha byla pro mě příjemnou vzpomínkou na pana profesora Rychlíka, který mě učil na vysoké škole. Právě díky němu jsem se naučil hledět na historické události i očima druhých a díky tomu lépe chápat národní hnutí od konce 19. století. Jeho přednášky na téma národnostní hnutí v Rakousku Uhersku mám stále v paměti. Ono boření zažitých mýtů, které je ostatně obsaženo i v této knize mě vždy přitahovalo a stále přitahuje. Samotný pan profesor na mě dříve působil přísně (jeho úsměv mě spíše děsil), ale veškerý strach opadl během první zkoušky, kdy jsme si povídali o problematice Podkarpatské Rusi.... celý text

Zabití krále - Vražda Jicchaka Rabina 2017, Dan Ephron

Opět jedno z příjemných překvapení. Kniha popisuje událost, o které čtenář patrně už někdy slyšel, ale neznal podrobnosti. Po přečtení bude mít čtenář naopak pocit, že zná každičký detail této zlomové vraždy, která změnila Izrael. Kniha mi tak připomíná Cercasovu Anatomii jednoho okamžiku. Osobně si myslím, že Jicchak Rabin byl člověk, jehož životní zkušenosti donutily zcela přehodnotit své postoje. Od zastánce tvrdého postupu proti Palestincům a architekta největšího izraelského vojenského vítězství se propracoval k mírotvůrci a obhájci politiky usmíření. Domnívám se, že právě ochota přehodnotit své postoje a povznést se nad zažitou nenávist utváří skutečné státníky. Takový člověk musí nejen jednat se svým bývalým nepřítelem (a Arafat skutečně nebyl jednoduchým partnerem), ale také se musí potýkat s nenávistí vlastních lidí. Rabin tak byl pro extremisty v Izraeli zrádce, pro palestinské radikály odvěkým nepřítelem a skutečného uznání se dočkal pouze v zahraničí. Jinými slovy, státníkem se stává ten politik, který pochopí, že za mír, který je nezbytný pro přežití obou stran, bude nenáviděn a doceněn maximálně po své smrti. Souhlasím s autorem, že právě na počátku devadesátých let se mohl konflikt mezi Židy a Araby částečně urovnat, protože extremisté na obou stranách neměli takovou sílu, jakou mají dnes. Osobně si myslím, že Izrael se v blízké budoucnosti posune buďto k teokratické autokracii nebo se vrátí k demokratickému zřízení. Ovšem to bude moci udělat pouze s Palestinci. Řešení dvou států je dle mého názoru již nereálné. Nicméně, potom lidem v Izraeli zbývá to, čeho se celá desetiletí báli... žít spolu.... celý text

Evžen Oněgin / Евгений Онегин 1999, Alexandr Sergejevič Puškin

O příběhu si samozřejmě můžeme myslet své, jelikož se dnes romantický styl může zdát poněkud křečovitým. Nicméně samotný příběh není až tak důležitý. Teprve při četbě si můžeme uvědomit, proč je toto dílo považováno za základní kámen novodobé ruské romantické literatury. V díle je opěvován ruský jazyk, ruská krajina, a také nevinnost ruského venkova nezkaženého dekadentním životem vyšší společnosti. Je ovšem zvláštní, že ruští nacionalisté často opomíjejí druhé poselství Puškinova díla obsahující tvrdou kritiku ruské společnosti. Právě tato kritika je autentická, protože Puškin stejně jako mnoho romantiků žil tak, jak psal. Nicméně ve ke své kritice nepřidal žádné řešení. autor zkrátka problémy pojmenoval a posunul se ve vyprávění dále. Oproti tradičnímu výkladu se mi Oněginovo odmítnutí Taťjány nezdálo zcela cynické (kromě vrácení jejího dopisu). Naopak ji varoval před sebou a svoji chandrou. Mnohem horší je Oněginův pokus získat Taťjánu zpět, když už byla vdaná. Puškin skutečně vytvořil veliké dílo, které se i dnes čte velice pohodlně a příjemně. Vřele doporučuji i lidem po maturitě.... celý text

Poslední přání 1999, Andrzej Sapkowski

Příběh Zaklínače znám rámcově a hodně jsem o tom četl. Nyní jsem se konečně dostal ke knihám. Musím říci, že jsem si upevnil své přesvědčení, že povídková část představuje to nejlepší z celé ságy. Zvláště musím kvitovat inspiraci lidovými pohádkami a slovanskou mytologií. Ačkoliv poslední seriálová adaptace měla hodně předností, původní odkazy na zmíněné pohádky a báje se z ní bohužel vytratily, čímž obraz Sapkowskeho světa ztratil hodně ze svého kouzla.... celý text

Přes dravé moře 2019, Christopher L. Bennett

Souhlasím s Hanak_v_exilu. Tato kniha skutečně představuje slabý příběh ze zajímavého světa. Série Titan všeobecně nabízí zajímavé ekosystémy a rasy. Ne jinak je tomu i v této knize. Příběh se skládá ze tří dějových linek, ale bohužel mě ani jedna nezaujala. Sexuální narážky, dvojsmysly a erotické myšlenky jednotlivých postav působily spíše trapně. Scénu, kdy Riker zápasí s erekcí a leží ve vlastních exkrementech považuji za jednu z nejhorších v celé knižní ST sérii. Na základě autorových starších knih si nemyslím, že by autor nesnášel postavu W. Rikera. Patrně se ne zcela povedeně snažil ukázat jiný pohled na sexualitu u Lavenina druhu, což samozřejmě do ST patří. Stejně směšně působí i dějová linka dr. Rea, u něhož se dle mého názoru nepovedlo vykreslit jeho psychický stav. Nebylo mi zkrátka jasné, jestli jedná racionálně jako doktor nebo jako predátor se silným ochranitelským instinktem. Musím přiznat, že mám obavy, kam se celá série posouvá. Momentálně začínám číst zatím poslední u nás vydanou knihu (Syntéza), v níž Riker odmítá salutování, protože na Titanu preferuje uvolněnější atmosféru. To už mi trochu zavání novým televizním "ST", u něhož diverzita a efekty převládly nad konzistencí a kvalitou příběhu.... celý text

Odložený život: Skutečný příběh osvětimské knihovnice 2018, Dita Krausová

Neuvěřitelný životní příběh, který mnohonásobně překonává literární zpracování v podobě Osvětimské knihovnice (A. Iturbe). Měl jsem nedávno příležitost paní Krausovou poznat. I ve svém pokročilém věku jezdí po školách a vypráví svůj příběh. Je to velice vitální a příjemná osoba, a i když byl její život mnohdy odkládán, přesto poskytl mnoha lidem poučení a inspiraci. Ještě dnes mě mrazí, když paní Krausová zakončila své vyprávění slovy: "Tak to byl můj holocaust." Myslím, že o válečných letech bylo zde již mnoho napsáno, nicméně neméně zajímavou částí knihy představují léta v izraelském kibucu. Byl jsem překvapen, jak byli Židé, kteří přežili holocaust přijímáni v novém státě Izrael. Podle přesvědčení velkého množství lidí mohla žena přežít koncentrační tábor jenom za předpokladu, že se prodávala esesákům. V případě muže muselo jít o bývalého kápa. Tento přístup změnil až proces s Adolfem Eichmannem v roce 1962.... celý text

Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR 2017, Nina Špitálníková

Na dně v Paříži a Londýně 2015, George Orwell (p)

Příjemné čtení o nepříjemném životě v pařížských a londýnských chudinských ulicích. Téměř každý zná dva Orwellovy nejslavnější romány, ale často se zapomíná, že na jeho reportážní díla. Ačkoliv byla tato reportáž napsaná ve 30. letech, určitá schémata platí i v dnešní dobře - např. uvažování lidí, kteří zůstávají na ulici příliš dlouho nebo přístup naší společnosti k tulákům a lidem na dně. Navzdory silnému sociálnímu podtextu, vyzdvihuje autor rovněž význam vzdělání, protože chudý vzdělaný člověk se dokáže alespoň trochu zabavit vlastní fantazií a vyplnit nekonečné chvíle čekání na ulici.... celý text

Beze zbraně 1973, Zofia Kossak-Szczucka

Tato kniha představuje mé druhé setkání s touto pozoruhodnou autorkou, která si rozhodně zaslouží své místo mezi velikány polského klasického historického románu. Autorce se povedlo vylíčit události páté křížové výpravy v kontextu začínajícího 13. století a nástupem nové vlny religiozity, jejímž mluvčím se mimo jiných stal i sv. František. Oceňuji, že autorka nepřidávala do příběhu aktuální témata, jelikož samotná událost dětské křížové výpravy by například nabízela možnost dostat do příběhu sociální boj mezi třídami. Pátá křížová výprava představuje poněkud opomíjenou událost, navzdory zřetelným výjimečnostem. Po katastrofální čtvrté výpravě se podařilo obnovit víru v instituci křížových výprav a doposud žádná kruciáta nebyla tak masově propagována ani finančně či personálně zajišťována. To však neznamenalo jednotné vedení a navzdory původnímu úmyslu papeže Inocence III. sjednotit zájmy církve a říše, promlouvalo do průběhu celé výpravy příliš mnoho stran (papež, císař Fridrich II., domácí křižáci vedené Janem de Brienne, evropští křižáci, papežský legát). V celém příběhu se prolínají dvě různá pojetí svaté války. Vedle samotných křižáků zde vystupuje postava sv. Františka, který chce Boží hrob vyprosit a obrátit muslimský svět na křesťanství. Během četby jsem si vzpomněl na Chestertonovu esej, v níž se autor snažil charakterizovat osobnost sv. Františka. I v románu Beze zbraně je František zbožným člověkem milující Boha a chudobu. Jak napsal Chesterton, František pro jeden strom odmítal vidět celý les, nemiloval lidstvo, nýbrž lidi, nemiloval křesťanství, nýbrž Krista. Zároveň nerozlišoval mezi věcmi malými a velkými - vydal se do Říma s žádostí o uznání svého řádu, když ho následovalo pouze dvanáct neznámých mužů, nebo se vypravil se dvěma společníky k sultánovi obrátit celý islámský svět na křesťanskou víru. Stejně jako v románu Malomocný král autorka kladla v příběhu veliký důraz na jedno osudové rozhodnutí, kterému zpravidla předchází velice čtivě napsaný dialog hlavních postav. V Malomocném králi se po křižáckém sněmu rozhodne král Guy vytáhnout proti Saladinovi do ztracené bitvy, kdežto v románu Beze zbraně zase papežský legát Pelagio po poradě s veliteli výpravy odmítne štědrou nabídku sultána al-Kamila a odsoudí tak celou výpravu k nezdaru. Samozřejmě, že skutečné historické události byly mnohem komplikovanější a kupříkladu vina kardinála Pelagia není z dnešního pohledu tak jasná jako dříve. Nicméně se jedná o historický román, nikoliv odbornou publikaci. Kniha je napsána čtivým stylem a pokud máte rádi klasické historické romány, pak tímto románem trefíte do černého.... celý text

V první linii: Armádní generál Petr Pavel 2019, Vladimír Mertlík

Kniha mě zaujala více než jsem původně čekal. Je napsána velice čtivým jazykem a pokud se rozhodnete pro audioknihu, čeká vás příjemný poslech. S názory pana generála jsem vždy většinou souhlasil a tato kniha poskytuje přehledný popis generálova života a jeho postojů. Jelikož se jedná o životopis a nikoliv o odbornou publikaci, střídají se zde vzpomínkové a reportážní pasáže. Otázky kladené Vladimírem Mertlíkem jsou místy obecné, ale místy se dotkly skutečně zajímavých detailů jako například otázky kurdského státu nebo fungování NATO. Samozřejmě nejzajímavější částí celé knihy představují kapitoly o bývalé Jugoslávii a záchraně francouzských vojáků z obklíčení. Líbí se mi, že pan generál zastává umírněný pohled na události, které v českých médiích bývají prezentovány spíše jednostranně - např. srbský pohled na válku nebo schopnosti Kurdů založit vlastní stát. Někomu se určitě nemusí líbit komunistická minulost pana generála, o níž v knize vypráví sám Petr Pavel i jeho otec. V takovém případě si musíme vyjasnit jednu důležitou otázku. Může se člověk v určité části života změnit? Pokud v to nevěříte, pak vám asi kniha názor nezmění. Já naopak věřím, že člověk může chybovat a posléze svoji chybu odčinit. Navíc je patrné, že panu generálovi k jeho kariéře pomohly předně schopnosti a vytrvalost. Knihu i audioknihu vřele doporučuji a ačkoliv je ještě příliš brzy, a já doufám, že tento komentář nebudu muset měnit, myslím si, že jsme si vybrali dobrého prezidenta!... celý text

Krysař 1972, Viktor Dyk

Na střední jsme vůbec nemuseli k maturitě něco číst. Čím jsem starší, tím více načítám onu povinnou literaturu a uvědomuji si, jak špatně byla literatura za našich dob učena. Učitelka prostě přečetla jméno, zařadila autora do skupiny a u jednoho díla převyprávěla stručný děj. Takový výklad samozřejmě nikoho nemotivoval, aby si knihu přečetl a to je veliká škoda. Právě na Krysařovi by se dalo nádherně předvést vývoj středověké legendy o záhadné smrti dětí v Hamelnu, do níž se později přidaly krysy a postava krysaře. Zároveň by se žáci konečně dozvěděli, co vlastně znamenal anarchismus v podání Viktora Dyka. Jsem velmi rád, že nová generace učitelů s žáky knihy čte a nechávají je text rozebírat a přemýšlet o něm.... celý text

Kallocain 1989, Karin Boye

Další z řady dystopických románů, které vznikaly v období první polovině 20. století, na jehož konci stojí mnohem známější román 1984. Stejně jako v románech Orwella a Zamjatina pojednává příběh o zdolání poslední překážky na cestě totální kontrole lidského jednání. V případě Orwella se jednalo o svobodu myšlenek a u Zamjatina o fantazii. V románu Kallocain umožňuje nová droga kontrolovat lidské podvědomí. Na druhou stranu ústřední autoritou v románu Kallocain není ani Velký bratr či Dobrodinec, ale stát samotný. Zájmy státu jsou nadřazeny zájmům jednotlivce a pro své přežití potřebuje stát lidi, kteří "v případě nutnosti naplivou na tiskařskou čerň." Individualita je tedy opět považována za relikt minulosti. Kniha se četla mnohem lépe než román My, ale stále si myslím, že Orwell tento žánr dovedl k dokonalosti. V příběhu mi chyběla ona depresivní stísněnost a beznaděj veškerého odporu. Pouze v případech, kdy se autorka dotkla tématu porodnosti v obou znepřátelených státech jsem onu beznaděj pocítil. Oba superstáty totiž vymírají. Je škoda, že dějová linie pojednávající o odbojové skupině nebyla dostatečně dokončena a čtenář tak neví, jestli existuje po zatčení několika jejích členů ještě naděje. Původně jsem chtěl udělit pouze dvě hvězdičky, protože román nenaplnil mé očekávání. Třetí hvězdičku bych nakonec přidal spíše s ohledem na okolnosti, za nichž román byl napsán. Nicméně se jedná o důstojný příspěvek k řadě dnes již kultovních dystopických románů.... celý text

Deník farářky 2021, Martina Viktorie Kopecká

Kniha představuje tištěné vydání autorčiných blogů. Nejedná se tedy o hluboké teologické dílo, jak si mnozí patrně mysleli. Četba je příjemná a audiokniha rovněž. Čtenář má možnost nahlédnout do života farářky, která zároveň chce žít svůj život naplno. Paní Kopeckou jsem měl tu čest potkat a velice jí fandím. Ačkoliv bych jako katolík mohl některé její názory považovat za příliš liberální, uvědomil jsem si při četbě, jak je vlastně dobře, že existuje mnoho nekatolických církví, které mohou reprezentovat určitou skupinu věřících a přitom následovat stejné Kristovo poselství. Za tuto jednotu v rozmanitosti bychom jako křesťané měli být vděčni a jsem rád, že ekumenický dialog v dnešní době stále pokračuje.... celý text

Nejvzdálenější pobřeží 2005, Ursula K. Le Guin

Dle mého názoru uspokojivé zakončení původní trilogie o čaroději Zeměmoří. Autorčin styl je spíše stručný a mnohdy dává spíše přednost čtenářově fantazii. Z tohoto důvodu se v textu můžeme dočíst o mnohých Gedových dobrodružstvích, které ovšem autora předtím nikde nerozepsala. O to více bohužel stále nemám rád Hrobky Atuánu. Zároveň se mi líbí autorčin talent rozebrat vždy nějaké klišé literárního fantasy. Mladý Arren není Gedem vybrán jako jeho společník, protože by ho chtěl naučit a předat své schopnosti, ani pro jeho dosud neobjevený talent, který by se projevil v té nejvypjatější době. Arren prostě doprovází Geda, aby dospěl a připravil se na svoji budoucí roli krále a naučil se zodpovědnosti.... celý text

Venezuela: Rozklad ráje 2022, Eduard Freisler

Dle mého názoru se jedná o jednu z nejpovedenějších publikací v této edici. Dějiny Venezuely ukazují nebezpečí, které hrozí každé zemi s obrovským nerostným bohatstvím. Rozhazovačnost a krátkozrakost demokratických vlád s návazností v podobě socialistických experimentů Cháveze a Madura přestavují vskutku smrtelný kokteil. Mnoho zemí s nerostným bohatstvím pohádkově zbohatla aniž by se ovšem stejnou měrou rozvíjela - SA, UAE, Rusko, Írán. Nicméně tyto země alespoň investovaly do svého ropného průmyslu. Chavistas od počátku století nikoliv (v roce 2020 neotevřela Venezuela ani jeden nový vrt). Depresivní příběh umocňují poslední dvě kapitoly o bezzubé opozici a bezvýchodnosti Madurova režimu. Autor správně pokládá otázku, co by se mohlo/muselo stát, kdyby Madurův režim skutečně padl. Je to v podstatě stejné jako v Rusku. Odstranění Putina by bylo pouze prvním krokem, nikoliv posledním. Tyto totalitní režimy jsou budovány již více než 20 let a tudíž se nesesypou jako domeček z karet. Obávám se, že je třeba dát autorovi za pravdu, že takto etablované režimy nelze svrhnout mírovou cestou za pomoci demonstrací a stávek. To nefungovalo v Bělorusku, Íránu, Rusku ani ve Venezuele. Diktátoři zkrátka potlačí to největší nebezpečí a poté si už jen stačí počkat, až vůle a síla protestů ochabne. Tito diktátoři mají totiž k dispozici nejen ozbrojené a pořádkové složky, ale také část populace, která s jejich režimem nekriticky sympatizuje. Převrat nemůže přijít ani od politických elit, protože za 20 let v těchto zemích nezůstala žádná nezávislá elita, pouza ta, která je úzce spojena s diktátorem, takže ačkoliv třeba již tak nebohatnou, rozhodně je pro ně lepší zůstat s diktátorem než čelit důsledkům po převratu. Smutný příběh smutného státu.... celý text

Poslední bitva 1993, C. S. Lewis (p)

Velkolepé zakončení celé série. Tento příběh pojednává o ztrátě víry v nejistých dobách a pokušení lidí přiklánět se k falešným prorokům. Jako malý jsem příliš nerozuměl, proč Narnie vlastně zanikla. Příběh totiž začíná zdánlivě nevinnou událostí, kdy vychytralý opičák předvádí ostatním zvířatům falešného Aslana. Autor nám tu ukazuje, že z nepatrných událostí mohu vzniknout velké problémy. Právě v těžkých časech bychom se měli snažit stát vzpřímeně, jakkoliv se nám to může zdát obtížné. Závěr knihy je smutný a radostný zároveň. Stará Narine zanikla a hlavní hrdinové zakončili svoji pozemskou pouť. Nicméně teprve v tento moment začíná to pravé a skutečné dobrodružství, na jehož počátku stojí smrt.... celý text

Město a hvězdy 2014, Arthur Charles Clarke

Na tuto knihu jsem byl dlouho zvědavý, protože se jedná o rané Clarkovo experimentování s existencí nadřazené inteligence v galaktickém měřítku, která dalekosáhle přesahuje samotné lidstvo. Podobný motiv se objevuje i v knize Konec dětství. V obou příbězích lidstvo žije v utopii a pomalu směřuje ke svému osudu. Rozdíl ovšem spočívá v tom, že v závěru knihy Konec dětství se lidstvo přesune do další fáze svého vývoje, kdežto v knize Město a hvězdy započne znovu to, co se již dříve odehrálo. Kniha se mi líbila, ale poměrně lituji několika změn, které autor udělal oproti původní verzi (Proti pádu noci), jako například jiný původ Mistra či záhadná identita Velkých. Opravdu rád bych se dozvěděl něco o Impériu a vzniku Šílené mysli, ale to nám jako čtenářům patrně nebylo autorem přisouzeno.... celý text

Kůň a jeho chlapec 1992, C. S. Lewis (p)

Tento díl jsem dlouho neprávem přehlížel, přestože má po Lvu, čarodějnici a skříni patrně nejvíce akční a napínavý příběh. Knihy o Narnii jsou postaveny zejména na křesťanských symbolech a universálním poselství, nikoliv na dynamickém příběhu. Není to zkrátka Pán prstenů. Každý příběh Narnie rozebírá jinou stránku křesťanské nauky. Např. Lev, čarodějnice a skříň je o obětování, Plavba Jitřního poutníka zase o vytrvalosti ve víře vedoucí k obrácení a Stříbrná židle zase o odvaze následovat Boha (Aslana) aniž bychom měli sebemenší jistotu, kam nás naše cesta zavede. Příběh knihy Kůň a jeho chlapec v sobě obsahuje onu základní otázku, kdo je vlastně hoden vstoupit do nebe? Kůň Brí ví o Narnii (ráj) nejvíce z celé družiny, je moudrý, odvážný a zkušený. Naproti tomu Šasta je nevzdělaný a o Narnii zaslechl pouze několik kusých zpráv. A přesto se Šasta v rozhodující chvíli projeví mnohem statečněji než zkušený válečný kůň. Ponaučení zní, že se člověk před vstupem do nebe musí zbavit svého lpění na titulech, bohatství nebo zkušenostech a považovat se za obyčejné a nedokonalého. V příběhu pravda chybí ono spojení mezi naším světem a Narnií (nepočítaje Edmunda a Lucii), ale to právě tomuto dílu přidává na jeho unikátnosti. Navíc celá cesta Brího a Šasty plně zapadá do stylu, kterým autor své knihy psal. Je to příběh o cestě do neznáma, která cestovatele vždy změní a po celou dobu jsou doprovázeny Aslanem (Ježíšem/Bohem), jenž jako jediný ví, jak to celé dopadne.... celý text

V kanclu: Díl druhý – Komiks ze života 2022, TomB

Druhý díl obsahuje plno trefných vtipů. Nicméně hodnocení musím srazit, protože jsem při čtení napočítal tak dvacet komiksů, které jsem znal již z prvního dílu a několik z internetu, což je dle mého názoru na stostránkovou knížku příliš. Od tištěného vydání bych očekával nějakou přidanou hodnotu jako například soutěžní komiksy na posledních stránkách. Jinak samozřejmě legrace pro všechny kancelářské krysy. Pokud vyjde třetí díl, určitě budu mít zájem, ale nejprve se ujistím, že jsem většinu komiksů již dříve nečetl.... celý text