puczmeloun přečtené 390

Dcera Impéria 1997, Raymond E. Feist

Čteno na doporučení, dočteno spíše "na sílu" a do dalších dílů se vrhat nebudu. Je to čisté fantasy, ale bez jakéhokoli překvapení. Když už přijde něco zajímavého, skryje se to do pozadí. Hlavní hrdince vše vychází, společenský systém je nekriticky přijímán, sebe/vraždy ze cti, otroctví, různé typy feudalismu, ale vše s japonským nádechem, kterému bohužel nerozumím - stejně jako používání tamních (nebo jen inspirovaných?) názvů zvířat, rostlin... Shrnutí? Hry o trůny (zde nazývány jako Hry rady), bez žádného překvapení a s japonským nádechem a zajímavou rasou obřích mravenců (?), kteří však jak se rychle objeví, tak zmizí...... celý text

Brno stalinistické - Průvodce městem 2015, Michal Konečný

Více než zajímavé pokračování knihy Brno nacistické. Zatímco nacismus a jeho historie je často připomínána (fotografie Hitlera na Svoboďáku, či nové radnici se v médií objevují na různá výročí skoro každý rok), stalinismus byl zatím spíše obdobím ticha. Obzvláště pro mě, dítě Sametové revoluce. Je tak zvláštní si číst o vězení STB v budově dnešní pošty, pracovním táboře na místě dnešní novostavby u Lužánek, o čistkách v brněnských klášterech, o procesech s křesťany, opozicí, agrárníky i samotnými komunisty. Z četby knihy mrazí, zvláště, když okolo budov v ní zmiňovaných denně chodím...... celý text

D.O.M.E.K. 2014, Aleksandra Machowiak Mizielińska

Je to krásné, zajímavé a originální. Líbí se mi zpracování a hlavně čte se to tak dobře, že to klidně stihnete dvakrát za hodinku i s dumáním nad některými konstrukcemi. Jen mi přijde škoda, že někde vzadu není příloha s fotografiemi z reálu. No tak hold mám alespoň co hledat na Google :)... celý text

Pod parou 2015, Terry Pratchett

Rád, moc rád bych dal 4 hvězdy, ale nejde to. Rád bych našel v knize to, co tam není, ale prostě to není ono. Všichni, co milujeme Zeměplochu a Pratchetta víme, proč je kniha taková, jaká je. I proto na Pratchetta nikdy nezapomenu - i když věděl, stejně nepřestal psát a pokračoval v tom, co mu šlo nejlépe. Rozesmívat nás všechny. To se mu i přes nedostatky této knihy povedlo a já jsem za to rád. Děkuji moc :) Mnoho lidí píše, že se jim nelíbil začátek - že je pomalý a rozvleklý. No ale takový je Prachett vždy - pomalé a nenápadné konce, stejně jako začátky. Proto já začátek žral, usmíval se, užíval si toho, že v ruce držím další novou Zeměplochu. Problém však nastal, když se kniha nikam dál neposunula. Pořád malé skoky, spousta oddělených historek, ale žádný "velký příběh". A tak to bylo pořád a pořád a pořád až jsme došli na konec. Ano, některé odkazy, které mi přišli "podivné", či naopak "nápadně skrývané", se nakonec vysvětlily - v tom je Pratchett pořád borec - ale mnoho malých etud dohromady velký příběh nedalo. Děj byl tlačen, než že by se vyvíjel. Za mě bych navíc zdůraznil ne-eliánovitost Elánia a strašné tlačení na pilu u zdůrazňování oné "trpasličí fundamentálnosti" a naopak "skřetí integrace". Pratchett vždy zdůrazňoval problémy našeho světa jeho vlastním způsobem - to je na Zeměploše to skvělé - zde to již však bylo až nezeměplošské. Každopádně knihu jsem přečetl a jsem za to více než rád. Zvláště, když po "páře" zbývá už jen poslední díl s Toničkou Bolavou :(... celý text

Jak chutná moc 1990, Ladislav Mňačko

Předně chápu, jak moc mohla být ve své době tato kniha převratná, proč se půjčovala z ruky do ruky a stály se na ni fronty. Bavil jsem se o ní během čtení s babičkou, což celému čtení dodalo na zajímavosti (i ona má tento román v knihovně, četla ho a půjčovala). Samotný text je na mě ale až příliš "rudě" obarven a z dnešního pohledu banální. Přesto velmi dobře vypráví o své době a kniha by měla být "must-read" pro zájemce (nejen) o dobu nadvlády komunistické strany.... celý text

Lovec draků 2007, Khaled Hosseini

Zajímavá kniha ze dvou pohledů. Nejen, že příběh sám o sobě je dosti silný - i když pro něj jsem knihu nečetl - ale představení historie Afghánistánu, jeho vývoje, ovládnutí Tálibánem (víte, že Tálibán znamená Studenti?) a vůbec kultura jím poničená, je rozhodně důvod, proč si knihu přečíst. A mimochodem hanba Šoráví! A na konec jen citace, která mi shrnuje část toho, co kniha čtenáři dá: "Vzpomněl jsem si, co mi říkal bábá kdysi před lety: Čurej na vousy těch pokryteckých opičáků. Nedělají nic, jen se probírají růžencem a odříkávají slova z knihy psané v řeči, které ani nerozumějí. Bože smiluj se nad námi, kdyby jim Afghánistán padl někdy do rukou."... celý text

Srdcerváč 1999, Boris Vian

Třetí a zároveň pravděpodobně také poslední mnou přečtený Vian. Začal jsem zajímavou Pěnou, prošel skrz podivuhodnou Motolici a skončil Srdcerváčem. Kniha je to bezpochyby zajímavá, obsahuje mnoho podivuhodných, a jak je u Viana známé, také absurdních a paradoxních částí - potud dobré. Jenže hlavní děj se podivuhodně motá, tu odkáže na jeden motiv, tu vytáhne druhý, ale na konci žádný pořádně nerozvede a nedokončí. Proč? Jak? Co? To jsou normální otázky, které si člověk během čtení klade. Ano, u Viana je asi nutné je trošku ignorovat, ale v Srdcerváči jsou ignorovány prakticky úplně. Někde jsem se pobavil, ale celkový dojem je slabší. Alespoň že konec zase (jako u Motolice) někam tnul...... celý text

Umění války 2008, Sun-c'

Původně jsem měl přečíst jen půl knihy pro jeden z povinných předmětů na univerzitě, ale kniha je tak zajímavá, že prostě nešlo přestat (první půlka je v jiné knize navíc doplněna komentáři jiných čínských mistrů a příklady z čínské historie, což všemu dodávalo další rozměr*). Zvláště proto, že je dosti krátká, srozumitelná a ve své podstatě velmi čtivá. Navíc je v ní obsažena moudrost používaná dlouhá staletí/tisíciletí a některé z věcí jsou v současných doktrínách či strategiích doteď. Nebo je tam jistá inspirace poznat. Každopádně: Ó mistrná vynalézavosti - úlisná obezřelosti! Ničeho nezačneš činit aniž bys dříve nevyužil zvědů * Sun Tzu: The Art of War. In Mahnken, T. G.; Maiolo, J. A. (eds.): Strategic Studies: A Reader. Routledge, London, New York 2008, s. 53-81.... celý text

Čtyři knihy 2013, Jen Lien-kche

Knihu jsem neočekávaně obdržel na Vánoce a hned ten den jsem s ní začal. Prokousat se prvními kapitolami (hlavně tedy tou první) je sice obtížnější, ale jak se do textu pak člověk "zažere", už ho to nepustí. Pochopí styl, název a vůbec "nesmyslné" číslování a řazení kapitol. A i když zrovna nebylo času nazbyt, každý den jsem alespoň kousíček knihy projel. Proč? To téma je prostě fenomenálně zpracované. Styl, kterým je kniha psána prostě donutí člověka navíc sem tam projít historické články, porovnávat s realitou a tím se i sebevzdělávat, zvláště, když do toho kniha navíc přináší jednoduše představitelné obrazy. Překvapila snad jen kniha čtvrtá, i když neporovnatelná s "atmosférou" tří knih předchozích.... celý text

Vládneme, nerušit: opoziční smlouva a její dědictví 2006, Erik Tabery

Jedna z knih, která mě přivedla k zájmu o politiku a později k jejímu studiu. Teď již sice zpětně po letech (čteno 2008, psáno 2014, na Databázi knih přidáno 2023) neposoudím jinak zmiňovanou zaujatost, každopádně na mě kniha zanechala silný vliv.... celý text