Phoenix16.cz Phoenix16.cz přečtené 472

☰ menu

Imzadi

Imzadi 1994, Peter David
4 z 5

Tentokrát se Peter David zaměřil na téma, na které se v seriálu vůbec nedostalo, a to jak vlastně začal vztah Willa a Deanny. Právě díky tomu, že v seriálu to neřešili, David si mohl vymyslet prakticky cokoliv. A vymyslel. Nesoustředil se pouze na love story, která je sice hlavní linkou příběhu, ale velký prostor věnoval i další zápletce, která celou knihu táhne vpřed a dodává příběhu dynamičnost, na kterou jsme ze ST epizod/knih zvyklí.... celý text


Imzadi II. – Trojúhelník

Imzadi II. – Trojúhelník 2007, Peter David
5 z 5

Vztah Deanna-Worf je opravdu divný. Ti dva se k sobě prostě nehodí, protože jednoduše mají tolik společného jako člověk a klingon. I když hlavní zápletka mě moc nenadchla, v konečném hodnocení se mi kniha přesto líbila. Hold, P. David ví, jak psát Star Trek a hlavně, jak nenudit zbytečnostmi. Stejně jako v prvním díle tu je více zápletek, takže se neřeší pouze Worf. Za vyzdvihnutí určitě stojí scéna, v níž se Worf ocitá na Betazoidu a se svou klingonskou náturou musí čelit nejen Lwaxaně, ale i ostatním Betazoidům, kteří dávají jasně najevo, co si o Worfovi myslí.... celý text


Lev, čarodějnice a skříň

Lev, čarodějnice a skříň 1991, C. S. Lewis (p)
4 z 5

Předchozí komentáře mimo jiné vyzdvihují jazyk, kterým je kniha napsaná, ale pro mě jazykové vyjadřování bylo největším zklamáním. Největší problém představovalo neustálé opakování stejný slov. Ve třech řádcích se objevilo čtyřikrát stejné sloveso apod. Četla jsem v originále a je možné, že v překladu do češtiny se toto vytratilo. Je to knížka pro děti, proto je napsána jednodušší angličtinou, ale přesto si myslím, že i dětští čtenáři by zvládli nějaké to synonymum navíc.... celý text


Proud času

Proud času 2004, Michael Crichton
4 z 5

Tato kniha nepatří k těm lepším, ale rozhodně není špatná. Crichton si opět vybral jeden jev z teoretické fyziky (kvantovou mechaniku) a zaobalil ho do rozsáhlého příběhu. Tentokrát možná až příliš rozsáhlého, protože zpočátku, kdy se kniha věnuje technické stránce celého problému, děj odsýpá a nevyhnutelně směřuje k hlavnímu tématu, cestě do minulosti. Tam se tempo děje pomalu začne ztrácet, až ke konci příběhu působí jako uměle prodlužované. Hlavní hrdinové stále ne a ne se vyhrabat z problémů a ve chvíli, kdy už to vypadá nadějně, zase něco nevyjde. Filmové zpracování také není nic extra, ale za to bych vinila především scenáristy, kteří si z knihy vycucli jen hlavní myšlenku, hlavní postavy okopírovali a přizpůsobili je americkým standardům, což se dá málokdy považovat za plus. Na technické detaily se vykašlali úplně, takže z předlohy zbyl pouze výlet do středověku, který nedopadl zrovna nejlépe.... celý text


Vycházející slunce

Vycházející slunce 2008, Michael Crichton
4 z 5

Na Vycházející slunce jsem poprvé narazila jako filmové zpracování. Film se mi vyloženě nelíbil, ani jsem ho nedokoukala, což dělám jen výjimečně. O několik let později jsem zjistila, že je podle předlohy MC, které jsem si mezitím velice oblíbila. Zkusila jsem knížku a hned to bylo o něčem jiném. Zajímavý příběh o otci, který musí v cizí zemi vyřešit vraždu, která nemá být objasněna. Složitý příběh je ozvláštněn sociokulturními vložkami, které jsou přinejmenším velice zajímavé.... celý text


Ztracený svět

Ztracený svět 2006, Michael Crichton
4 z 5

Dvojku hodnotím stejně jako jedničku, i když s malou výčitkou svědomí, protože dvojka byla přeci jen o chlup slabší. Ale ne natolik, abych se uchýlila k průměrnému hodnocení. Opět se vydáváme za dinosaury na tajemný ostrov se známými i neznámými postavami a zažíváme nové dobrodružství. Trochu delší úvod do děje nenudí a ve chvíli, kdy se hlavní postavy dostávají na ostrov, jdou z průšvihu do průšvihu a tím rozjíždějí akci, která se zastaví až s poslední stránkou knihy. Není tu tolik vědátorování jako v předchozím díle (což mně konkrétně chybělo:-)) a naopak se autor soustřeďuje na samotný příběh a jeho průběh. I když je druhý Jurský park znatelně jiný než první, kniha je na vysoké úrovni. Co se filmové verze týče, tu snad ani nemá cenu s předlohou porovnávat. Kdyby film a kniha neměly stejný název, asi by mě nenapadlo, že spolu mají něco společného. Snad jen ten autobus padající z útesu.... celý text


Vesmír 1 - Sluneční soustava

Vesmír 1 - Sluneční soustava 2002, Róbert Čeman
5 z 5

Skvělá knížka pro všechny vesmírné nadšence. Dovíme se zde spoustu zajímavostí a faktů. Kniha je psána velice srozumitelně a doplněná množstvím barevných fotografií s popisem.... celý text


Vesmír 2 - Hvězdy - Galaxie

Vesmír 2 - Hvězdy - Galaxie 2003, Róbert Čeman
5 z 5

Velice pěkná knížka. Dobře zpracovaná, logicky rozčleněná a tématicky navazuje na první díl. Kapitoly jsou krátké, doplněné o spoustu barevných fotografií a napsané srozumitelným jazykem.... celý text


Návrat Rámy

Návrat Rámy 1994, Arthur Charles Clarke
4 z 5

Nadšená z prvního dílu, jsem se vrhla do druhého a hned na úvod jsem dost narazila. Kniha začínala neskutečně nudným a především dlouhým popisem tehdejší/současné sociální a ekonomické situace, což čtenáře, který se těší, až se zase dostane do Rámy, musí hodně znechutit. Ale když se dostanete za prvních sto stran, vše se náhle změní. Ráma je příliš veliký, aby se všechna jeho tajemství vešla do jedné knihy, takže můžeme vesele objevovat dál. Přidávají se nějaké nové postavy, což hlavní děj obohacuje o další zápletky. Když si odmyslím ten šílený úvod, kniha je velice kvalitní, i když už trochu postrádá ten prvotní "wow-efekt", který byl přítomen v prvním dílu série.... celý text


Ráma tajemství zbavený

Ráma tajemství zbavený 2010, Arthur Charles Clarke
5 z 5

Tímto dílem pro mě série končí, protože na dalších knihách už se nepodílel A.C.C. Za první tři díly jsme nasbírali spoustu zážitků, záhad a postav a jak bývá zvykem, závěrečný díl by měl dovysvětlit zbývající otázky a spojit osudy minimálně hlavních postav. Tomuto pravidlu autoři dostáli a po přečtení má čtenář náhle pocit, že některé události z minulých dílů, mají mnohem větší význam, než v době, kdy se o nich dověděl poprvé. Díky tomu pro mě série Ráma představuje celistvé provázané dílo, které sice prošlo různými styly vyprávění a v různých etapách se zaměřovalo na odlišné věci, v konečném důsledku však představuje to lepší, co SF žánr nabízí.... celý text


Setkání s Rámou

Setkání s Rámou 1984, Arthur Charles Clarke
5 z 5

Knížky založené na popisu mě nikdy moc nebavily. První ze série knih o Rámovi v podstatě jenom popisuje, většinou Rámu, občas nějakou tu událost či postavu. Všude existují výjimky z pravidla a tím je právě Setkání s Rámou. Po úvodním seznámení s hlavními postavami se ocitneme uvnitř neznámého plavidla a spolu s posádkou odhalujeme jedno tajemství za druhým. Pronikáme stále hlouběji a hlouběji a každý nový objev znamená další otázky nejen pro výzkumníky, ale samozřejmě i pro čtenáře. Clarke má popis natolik dobře promyšlený, že postupnou eskalací nových informací nedává čtenáři prostor, aby se nudil a nutí ho přemýšlet a chtít se dovědět, co bude dál.... celý text


Zahrada Rámova

Zahrada Rámova 2010, Arthur Charles Clarke
4 z 5

I když je to stále o Rámovi, k prvnímu dílu už to má obsahem dost daleko. Je to stále sci-fi román, ale děj se přesunul spíše do sociálních sfér, kdy autoři řeší aspekty lidského chování a uvažování a poukazují na zjevné nedostatky v lidské společnosti.... celý text


Dvojice

Dvojice 1979, John Lange (p)
4 z 5

Od Crichtona jsem četla spíš díla, která napsal později, takže jsem zvyklá na rozsáhlé romány plné různých odboček mimo hlavní děj. To se v Dvojici nekonalo. Tady se autor striktně drží tématu a ani na chviličku se nezabývá ničím okolo. Na začátku knihy nás zatáhne do děje a pustí až na konci, kdy se dovíme, jak to s hlavními hrdiny dopadlo. Je to velice čtivě napsaný román, který čtenáři předkládá fakta, ale už neřeší, co z nich vyplývá. Ono to je víceméně jasné a každý si domyslí sám, ale mně tam vyjádření od autora trošku chybělo.... celý text


Jurský park

Jurský park 1993, Michael Crichton
4 z 5

Filmové zpracování jsem viděla v době jeho největší slávy, kdy to byl po právu trhák a po pár měsících mi víceméně vyklouzl z hlavy. Po letech jsem se k příběhu vrátila, jak psanému tak filmovému. K psané verzi nemám výčitek, přeci jen, psal to Crichton a v jeho knihách se těžko hledají mouchy:-) Během čtení jsem si kromě hlavního příběhu užívala filozofické odbočky do světa vědy, ať už se jednalo o fraktály či teorii chaosu, které autor dokáže naprosto nenásilným způsobem zasadit do příběhu, kde na první pohled nemají místo. Události v parku byly popsány do nejmenších detailů, což mi pak velice chybělo ve filmovém zpracování. Samozřejmě film má malý prostor, kde musí odvyprávět příběh, ale určitě by se ty dvě hodiny daly využít lépe. Začátek byl zbytečně roztahaný a konec na můj vkus moc rychlý a vynecháno spousta zajímavých linek, které by filmový příběh pozvedly o stupínek výš. Na druhou stranu, svou roli asi taky hrál rozpočet a dinosauři byli drazí...... celý text


Kmen Andromeda

Kmen Andromeda 2008, Michael Crichton
5 z 5

Po velkém zklamání z filmové verze bylo čtení knihy dostatečný zadostiučiněním. Příběh byl jasný a srozumitelný (navzdory autorovu varování, že text obsahuje spoustu odborných termínů), uvěřitelný a bez logických chyb. Další kniha od autora, který je schopný nastudovat spoustu materiálů, aby vytvořil jeden kvalitní příběh.... celý text


Kořist

Kořist 2003, Michael Crichton
5 z 5

Michael Crichton neumí psát nudně, a ať píše o čemkoliv, je to radost číst. Proto mi v této knize vůbec nevadil celkem zbytečně dlouhý úvod, kdy hlavní hrdina dělal tátu v domácnosti. Příběh odstartoval na nevyšší obrátky od chvíle, kdy se všichni zúčastnění ocitli uvěznění v poušti s pěknou nanopotvorou za zadkem. Odtud jsem to v podstatě dočetla jedním dechem, protože příběh neustále mírně gradoval a já prostě potřebovala vědět, jak to bude dál a jak to dopadne. Celý příběh byl opět pevně podložen vědeckými fakty, takže není zas tak velký problém uvěřit, že by se něco takového mohlo stát ve skutečnosti.... celý text


Koule

Koule 1998, Michael Crichton
5 z 5

Tohle byla myslím první kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Asi proto, že po Jurských parcích je to jeho nejznámější dílo. Ke knize jsem se dostala přes film, který mě uchvátil už kdysi dávno, když jsem ho viděla poprvé. Pří čtení jsem zjistila, že se poměrně držel předlohy, takže i když jsem měla celkem přesnou představu, o co v knize jde, nenudila mě. Autor píše velice zručně a ví, jak udržovat napět až do konce.... celý text


Pirátská odysea

Pirátská odysea 2011, Michael Crichton
4 z 5

Pirátská odysea se moc nepodobá ničemu, co jsem od MC zatím četla, ale rozhodně je to jeden z jeho lepších románů. Zajímavý děj zasazený do zajímavého prostředí a postavy, které mají šťávů. Nejen hlavní, ale není vám lhostejný ani osud bezvýznamné mladé holky, která byla přivezena jako otrokyně. Autor se ani nevyhýbá násilí, které do takového příběhu patří a tím působí realisticky, i když je to fikce.... celý text


Pojídači mrtvých

Pojídači mrtvých 1994, Michael Crichton
4 z 5

Kdysi dávno jsem si pustila film Vikingové, ale natolik mě nebavil, že jsem ho v půlce vymazala. A to já zásadně nedělám, jen výjimečně. Po pár letech se mi do ruky dostala předloha, a tak jsem se jí začala prokousávat. A šlo to ztuha. Psal to Crichton, který je vždy velice čtivý, ale v tomto případě opět došlo na výjimky. Zastaralý jazyk a výrazy, které se v té době používaly, dodávaly knize dobovou atmosféru, ale také značně znesnadňovaly čtenáři život. Co se příběhu týče, o ději se mohlo mluvit až ke konci, protože ze začátku se jednalo hlavně o popisy tamní společnosti. U knížky jsem sice vydržela do konce, ale velice jsem postrádala autorův svižný způsob psaní.... celý text


Příští

Příští 2007, Michael Crichton
4 z 5

Tato kniha je napsaná netradičným způsobem, což jí dodává na zajímavosti, kromě samotného obsahu. Kniha není jeden ucelený příběh, ale je rozdrobená na epizod, které se věnují různým postavám, které vždy mají co dočinění s genetickým inženýrstvím (ať už to jsou jeho oběti či proponenti). Kniha je celkem náročná na orientaci, protože postav je tu opravdu hodně a mezi jejich příběhy jsou často dlouhé pauzy. Michael Crichton tu píše relativně neutrálním stylem, čtenáři vyloženě nepodsouvá nějaké názory, spíš prezentuje fakta a někdy "fakta" a nechává na každém, aby si udělal názor na genetiku a věci s ní spojené. Ze všech postav mi byl nejsympatičtější transgenový papoušek Gerard, který zažil asi nejúžasnější dobrodružství ze všech a vždycky se spolehlivě dokázal ze všeho vykecat...... celý text