Petrvs Petrvs přečtené 225

☰ menu

Pilíře země

Pilíře země 2001, Ken Follett
4 z 5

Kniha, ke které jsem se dostal pro mnohé přítomné "knihodatabázisty" poměrně krkolomnou cestou - přes stejnojmennou moderní deskovou hru. Ta hra patřila svého času k mým nejoblíbenějším a často jsem si po jejím zahrání lámal hlavu, jak skvělý asi musí musí být bestseller, ke kterému se hra odvolávala. Inu, je skvělý. Nejprve mi úplně neseděl styl - trochu studený, věcný a temný, ostatně jako sama doba, ve které se děj románu odehrává. Toto "propojení" mi nakonec "zapadlo do schématu" a i když není historie mým šálkem čaje, můžu Pilíře s klidem doporučit všem čtenářům: nenechte se odradit "bichlovitostí"! S postavami se sžijete a budete se na konci jen neradi opouštět. V pohodlí jednadvacátého století okusíte skvěle zprostředkovaný středověk a po přečtení možná budete i míň láteřit na současnou dobu... A pokud jste hraví, zkuste si za pár šupů sehnat a zahrát i stejnojmennou deskovou hru! Po přečtení knihy získá její hraní jiný rozměr a kdo ví, třeba kromě knih objevíte i dalšího koníčka - hry...... celý text


Na věky věků

Na věky věků 2009, Ken Follett
4 z 5

Monumentální historický velkoromán, skoro by se chtělo napsat s hudbou a ruchy. Volné pokračování románu Pilíře Země, ovšem tak volné, že se bez jeho znalosti naprosto obejdete. Je to škoda a jen nerad jsem se loučil se "starými známými" z Pilířů; ta "nová parta" postav mě až tak neoslovila. Také ono hlavní pojící téma budování katedrály v Pilířů bylo mnohem silnější než v pokračování, kde je témat rozehráno více a nemají takovou sílu... Mé vzlyky jsou však spíše doplňkového charakteru a nemění nic na skutečnosti, že jde o skvěle napsanou knihu pro dlouhé zimní večery, plnou atmosféry dávné doby, která již, na věčné časy, skončila.... celý text


Svědectví

Svědectví 2008, Stephen King
2 z 5

Jak mám Kinga (takřka až nekriticky) rád, tady jsem udělal protáhlý obličej. Nejlepší dílo? Ale prosím vás... Mám tu původní nekrácenou verzi - kdybych měl tu vykostěnou, možná bych tak nebrblal. Takhle mi vadí, co zde již bylo řečeno: předlouhé (skoro až učvaňhané) seznamování s postavami, expozice skoro do poloviny knihy,... a pak hula hop, na půl stránce proběhne katastrofa, což je vážně katastrofa. Navíc je to prakticky (a až bolestivě doslovně) deus ex machina... Nechápejte mě špatně: mám rád dlouhé budování atmosféry (a ta je znamenitá), ale to finále musí odpovídat očekávání! Takhle mi to trochu připadá jako reality show, kde se tucet svalovců uchází o spanilou dívku, aby se finalista nakonec dozvěděl šokující pravdu, že ona dívka je ve skutečnosti transsexuál.... celý text


Zloděj duší

Zloděj duší 1996, Clive Barker
4 z 5

Taková ještě o poznání temnější Coralina; milý horůrek pro (větší) děti. Atmosférický, hravý, imaginativní a jen malinko (aby se neřeklo) nechutný Barker. Tim Burton by z toho jistě udělal úžasný snímek...... celý text


Metro 2033

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky
2 z 5

Bohužel nebudu sdílet nadšeních předchozích komentátorů (koubíne, sorry). Kniha vznikala svérázným způsobem - interaktivně na internetu, kde o dalším průběhu rozhodovali sami čtenáři. Nevím, zda je to tím, ale působí na mě spíš dojmem šťavnaté počítačové hry (ona PC hra na motivy této knihy vznikla, ale podle všeho je poměrně slabá). Námět je skvělý - život v moskevském metru po jaderné válce. Ale na mé gusto se z metra stalo až příliš bizarní panoptikum plné komunistů, trockistů, fašistů, satanistů, jehovistů, kanibalů, reinkarnovaných Činghis Chánů a dokonce bizarní kastovní symbiózy bývalých knihovníků a elitních vojáků. Démonické kremelské hvězdy, zmutovaný biologicko/radiační sliz a magický foliant věštící budoucnost skrytý v Bibliotěce imeni Lenina - to už bylo na mě kapku moc. Atmosféra je dobrá (ale ne tak, že bych se posadil, na to bych potřeboval asi kingovštější prokres), ale kdyby se téma pojalo jinak než post-apokalyptická road movie a ubylo trochu bizarních kulis, mohla to být pěkná knížka. Na druhou stranu musím uznat, že kdo zná moskevské metro (já ne), má pro něj Metro 2033 asi zvláštní kouzlo. Londýnské metro sice taky neznám, ale gaimanovo podlondýnské NikdyKde mě prostě dostalo mnohem víc, než tenhle radioaktivní boršč.... celý text