mnohoknih přečtené 329

Příšerná hostina 2023, Radim Kopáč

Jsem čtenář hororů - začátečník a tohle mi přišlo jako super nápad, jak získat trochu rozhled. A povedlo se. Je to vydařený průřez nejen horory, ale i strachem, tajemství, hrůzou a šílenstvím, jak se dozvíme hned na obálce. V díle se dozvíme i definici děsu a hnusu. Autor nám předkládá různé formy textu od básní, výstřižků z novin přes výňatky kapitol až po samostatné povídky. Najdeme zde notoricky známé, třeba Erbena, tak i neznámé, hodně staré i současné, třeba Stančík. Mě autor potěšil Viktorinem Kornelem ze Všehrd. Opravdu jsem si nemyslela, že kromě maturity ještě někdy na toto jméno narazím. Co je také hodno ocenění, že autor neupravoval češtinu. Takže nacházíme přechodníky i slova dávno vyhynulá, i taková, která jsem asi nikdy neslyšela, třeba strašidlice. No ano, žena od strašidla. A k tomu ty ilustrace! Obálka je fantasticky děsuplná a v knize to pokračuje. Obrázky jsou odporné, hnusné, strašidelné i hororové. Famózně doplňují text. Jediná drobná vada knihy je, že se nedá přečíst najednou. Nebo tedy dá, ale nevychutnáte si to tak jako když si ji budete dávkovat. Takže dávkujte a bojte se :-)... celý text

Drobné protislužby 2023, Erin A. Craig

Horor pro mládež, s tímto zařazením se dá souhlasit. Jedné z hrdinek, Ellerii, je 18 let a žije v téměř uzavřené komunitě Amity Falls. Mají svých sedm pravidel, která musí dodržovat, aby fungování společenství bylo plynulé. K soudům daleko a tak mají svoji radu starších. K lékařům a podobným také daleko a tak 2x ročně podnikají výpravu skrz průsmyk pro zásoby. A tím příběh začíná, vyvražděnou výpravou. Ovšem vyvražděnou kým? Vlky? Medvědy? Příšerami se stříbrnýma očima? Jenže to není jediné neštěstí, které se na ves valí. Lidé začínají být na sebe zlí, podezřívaví a k další katastrofě je jen krůček. Autorka výborně stupňuje napětí, budete se trošičku bát. Ale vždycky nám dá i prostor pro oddych, ať už je to sledování rodící se lásky či situace k zamyšlení, zda v Amity Falls opravdu žijí jen dobří lidé... Každopádně jméno Ellerie dávám na seznam typicky hororových jmen. Samotná Ellerie dělá, co může, aby ochránila v nastalém chaosu svou rodinu. Její chování přímo vybízí k podobenství s chováním včel, jež vlastní. A ani si nevšimnete a strávíte ve vsi celý rok. Konec sice odkazuje příběh do říše pohádek, ale rozhodně mu neubírá na přitažlivosti. A nesmím zapomenout na tuze vydařenou, plastickou obálku.... celý text

Zprávu nelze doručit 2023, Dante Medema

Dívčí román se vztahovou zápletkou plný emocí, které jdou z hloubi duše a od srdíčka. První, co vás zaujme, je grafické zpracování knihy. Každá kapitola i každý týden začíná obrázkem zasněžených hor. Sice stále stejným obrázkem, ale na tu Aljašku vás to přenese. Druhé, co vás zaujme, je výborný popis emocí, které cloumají Bailey. Ať už se jedná o zamilovanost, smutek, štěstí, nenávist. Až po přečtení jsem zjistila, že má autorka 4 dcery. Takže víme, kde bere zkušenosti. Příběh samotný začíná velkým smutkem, nepochopitelnou smrtí kamarádky Vanessy. Nepochopitelnou z důvodu místa, kde se stala. Vanessa neměla nejmenší důvod tam být. A tak se Bailey navzdory žalu, pouští do pátrání. A to, co zjistí, ji doopravdy překvapí. Příběh je čtivý, střídání textu se sms zprávami mu dodává na originalitě. A Baileyniny dvě mámy mě nadchly. Vůbec nepůsobí, že by byly v příběhu na sílu, aby byla autorka in. Naopak, velmi ladí a dozvíme se i jejich příběh. Mínusem je ta šílená zima. Já ji fakt nemám ráda :-)... celý text

Vše, co jsme si nikdy neřekli 2016, Celeste Ng

Tohle že je prvotina? Neskutečné, tedy skutečně dobrý příběh. Čínský profesor a americká studentka, mohlo by se říci klišé, kdyby se nepsal rok 1958. Příběh o ženě, která nechce jít předepsanou cestičkou a o muži, který naopak chce splynout s davem. Protiklady se přitahují a tak skončí spolu. Rozhodně stojí za zamyšlení, jak by vypadal Marylinin život, kdyby neotěhotněla. Dotáhla by svůj sen do cíle? Pokusy měla dva a pokaždé to skončilo dítětem. Témata rasové odlišnosti, stejně jako feministické hnutí jsou stále aktuální. A stejně tak je smutné, že i dnes spousta rodičů nutí své děti, aby žily jejich sny. Kniha se četla dobře. Kdo zrovna vyprávěl, mluvil o svém úhlu pohledu, své minulosti, svých domněnkách, svých pocitech. Jediné, co mi vadilo, byl konec. Myslím si, že když má člověk zažitý určitý vzorec vnímání a chápání světa, tak takhle neotočí.... celý text

Letargie 2017, Antonín Mazáč

Rozhodně jsem nečekala, že když sáhnu po české detektivce, že dostanu 5 hvězdičkový příběh. Ale je to tak, má všechny pro mě důležité body. Příběh, styl, napětí, hrdina, zloduch, počet stran, čeština. Ale vezměme to postupně. Příběh se odehrává v Karlových Varech, pro západočešku ideální místo. Hlavní postava Saša Kraus je člověk již otřískaný životem, který ví, že si nejlíp pokecá sám se sebou. Jeho dialogy s vnitřním hlasem jsou opravdu trefné. Býval policistou, ale nastala fáze vyhoření a tak od policie odešel a živí se psaním blogu, kde vysvětluje různé kriminální činy. Jednoho dne je požádán plukovníkem a rodinným přítelem v jedné osobě o pomoc při vyšetřování dvou vražd. Zajímavou změnou oproti jiným detektivkám je, že vraha známe od první stránky. Říkala jsme si, o čem to tedy bude? A pak jsem se nestačila divit. A divila jsem se tak moc, že mi bylo Saši až líto. Asi 2 vteřiny. Protože i v jeho případě platí, že všechno zlé, je pro něco dobré a jeho sbližování s Andreou, jemu přidělenou šéfovou, bylo luxusně pichlavé. Příběh se odehrává zhruba v rozsahu jednoho měsíce, takže někomu může připadat počet stran hodně rozvláčný. Mě ne, já jsem si užila každou stránku, včetně temné stránky vraha a jeho kompliců. A co jsem si užila extrémně, je autorova slovní zásoba. Jeho popisy míst, osob i akcí přesně ladili s mým vnímáním a došlo k literární symbióze. Pokud váháte s přečtením, tak neváhejte! A já si jdu připsat druhý díl na seznam "nutně to potřebuju přečíst".... celý text

Dům o tisíci patrech 1964, Jan Weiss

Tak to bylo hodně nestandardní čtení. Chtěla jsem mít přehled i o začátcích sci-fi a tenhle asi román z roku 1929 to spnil. I když příběh je těžko zařaditelný. Člověk se probouzí ze sna a postupně zjišťuje, že si nic nepamatuje, ale naštěstí má po kapsách pár indicií. A tak se vydáváme do schodů s detektivem Petrem Brokem, snažíme se zachránit princeznu a pomoci otrokům od nadvlády Ohisvera Mullera. Čím více se proplétáme příběhem, tím více to vypadá, že se P.Brok neprobudil, ale naopak propadl do děsivého snu, který je zároveň kritikou ničivé nadvlády peněz, hamižnosti a války. Příběh je doveden do absurdna, kdy bůh Muller prodává i hvězdy na nebi a okolí s ním tu hru hraje a na koupené hvězdy cestuje. Postavy mají jasně dané úlohy, Muller je bůh, Tamara je princezna, Ačorgen je zlý princ, Brok zachránce. Když už to vypadá, že zlo bude poraženo, detektiv se opět probouzí. A vy si říkáte, jak mohl autor vědět, že se lidstvo nepoučí, že bude další válka, že majetek bude ta nejdůlěžitější hodnota? Četla jsem vydání, které obsahovalo i 10 velmi sugestivních ilustrací dokreslující náladu knihy.... celý text

Znamení jednorožce 2007, Roger Zelazny

Tohle by neměl být samostaný příběh. Působí to jen jako vycpávka. Téměř žádný děj. Autor si asi ujasňuje, co dál. Tahá na scénu další sourozence a i jednoho neobvyklého obyvatele Amberu. Ale jinak se jen vysvětluje, lže a mate. Takové ty obvyklé situace kolem boje o trůn.... celý text

Rudé orchideje ze Šanghaje 2023, Juliette Morillot

Příběh korejsko- francouzské dívky, která byla unesena a donucena pracovat jako žena útěchy pro japonské vojáky. Románové zpracování dle skutečných zážitků. A ty zážitky nechcete ani číst, ani věřit, že se někomu staly. A že se staly tisícům žen. Sangmi v Korei, Naomi dle japonského rozkazu, číslo 2444 dle evidenčního listu, byla unesena ve 14 letech. 3 týdny žila v přesvědčení, že bude pracovat jako hosteska, stejně tak ostatní děvčata, která byla unesena zároveň. Na uvítacím večírku byly všechny znásilněny, popsaná brutalita je nepředstavitelná. Každé děvče mělo svoji plesnivou místnůstku, plnou hmyzu a za den obsloužilo i 30 odporných, zvrhlých japonských vojáků. Nemůžu to ani popsat. Jak to zvládala autorka, je mi záhadou. Však je to na stylu znát. Je neosobní a odtažitý tak moc, že je po pár stránkách jasné, že je plný nenávisti. Jsou tu i světlé chvilky. Sangmi měla pokrokového dědečka a tak uměla anglicky i francouzsky, takže po čase z ní udělali kurvu lepší společnosti. K Japoncům přibyli Číňani. Pak se znelíbila a byla převezena do nemocnice, kde se prováděli experimenty přímo na lidech. Sangmi byla ozářena a sledovali, co to udělá s jejím tělem. Jeden lidský zřízenec jí pomohl k útěku, na kterém se téměř umrzlá doplahočila do zapomenuté vsi. Nastává období uzdravování. Pak plicní mor, jehož bakterie shodili na ves z letadla. Pak období klidu na čajové plantáži. Pak pracovní tábor a ozáření výbuchem na Hirošimě. Na jeden život neskutečná nálož. V knize je i mapa, abychom si uměli představit, kam všude byla Sangmi poslána. Nechápu, jak to všechno nelidské zacházení mohla přežít. Já měla co dělat, abych zvládla čtení.... celý text

Diamantové oko 2023, Kate Quinn

Studentka historie Mila, druhá světová válka, Rusko, USA, láska a přátelství. Tak by se zhruba dal shrnout obsah téhle bichličky. Samozřejmě je toho v příběhu mnohem víc, okořeněno je to tím, že se příběh zakládá na skutečné ženě, na skutečných událostech. Autorka si vybírá jako téma silné, ale nenápadné ženy. Ženy, které se tomu osudu postaví a prostě to dají. Mila studuje historii a jak už to bývá, jedno rozhodnutí jí ovlivní celý život. V jejím případě to byla taneční zábava a seznámení s budoucím manželem. Mila je ruské národnosti, takže je hrdá a vzteklá. Většina příběhu se odehrává na frontě v Rusku, takže kdo nezažil Rusy na našem území, udělá si o nich vcelku přesný obrázek. Jsou jako vlci, zakousnou se a bojují do posledního dechu. Mila se díky této vlastnosti stane nejlepší ostřelovačkou. Tak dobrou, že je vyslána do USA s prosbou o pomoc. A tak jako v Rusku sledujeme, jak Mila roste, sledujeme totéž i u Rooseveltů na návštěvě. Romantická linka je v příběhu také, ale nijak neruší. Trochu ruší najatý zabiják, ale co už. Mám příběhy téhle autorky ráda, ale Diamantové oko mi připadá nejslabší, i když stále výborné. Možná je to tím, že je podle skutečnosti. Dejte si i doslov, překvapí vás.... celý text

Konec civilizace 2011, Aldous Huxley

Diktátorský režim dovedený k dokonalosti. Satira, antiutopie, sci-fi? Ať je to, co je to, zažít to nechci. I číst o tom bylo utrpení. Na jedné straně "šťastní" jedinci v pevně dané hierarchii a to tak, že od embria. Na straně druhé divoši, přijduvší na svět standardní cestou a vyhoštění neposlušní. Autor popisuje systém, ve kterém se vyrobí ten správný počet lidí pro potřebnou činnost, aby byla zajištěna výroba pro stále se zvyšující spotřebu. A je samozřejmě pošetilé mít u toho nějaké negativní pocity, od toho je tu soma. Droga, která uklidní a pokud si ji vezmeš víc, ona Tě vezme na snovou dovolenou. Příběh musel být ve své době nadčasový a možná i nepředstavitelný. Nyní skoro realita. Vždyť v systému jde hlavně o blaho lidstva a nikoliv jedince. Popisovat postavy není potřeba, jsou jen na dokreslení situace. Hlavní je myšlenka. A ačkoliv vznikla před 100 lety, dnes z ní mrazí.... celý text

Ve větvích Yggdrasilu 2023, Tereza Kadečková

Chceš-li boha rozesmát, řekni mu svůj plán. A tady to platí i pro bohy. Nemám nakoukané Marvelovky a tak jsem si příběh skvěle užila. Dokonce tak moc, že mě ještě teď mrzí, jak je krátký. Hlavní hrdinka Agáta si mě získala okamžitě. Má svůj názor a jde si za ním proti všem. Hlavně proti matčiným názorům. A pak tu máme bohy. Všichni víme, co je to za rozmazlenou sebranku a v tomto příběhu se nechovají jinak. Všechy postavy jsou charakterově bohaté, košaté a dozvíme se, proč se chovají zrovna takhle. S čím mě ale autorka dostala, to je vyvrcholení Agátina děje. Úplně mě tím nadchla! A bonusová povídka je už jen takové chichichi na závěr, protože se vám z tohoto světa nechce odejít.... celý text

Poslední výročí 2017, Liane Moriarty

Roztomilá dcera roztomilých rodičů, které tikají biologické hodiny a spadne jí do klína nečekaně dědictví. Mohla to být dobrá kniha, ale není. Do strany 80 jsem se vůbec nevyznala v postavách. Moc lidí na moc malém území. Někdo je něčí příbuzný a k tomu má kamarádky a k tomu tajemství opuštěného dítěte. Šílený mišmaš. Do toho trapná romantická linka, ve které jsem nechápala ani jednoho účastníka. A závěr? To je důvod, proč to dočíst. Rose mě nezklamala. Rozhodně nevěřte vetchým babičkám! A tleskám překladatelce, že použila slovo treperenda. To už jsem dlouho nikde nečetla.... celý text

Spáčka a vřeteno 2015, Neil Gaiman

Posloucháno jako audio, takže ilustrace nemohu posoudit. Jen text a přednes. Tomáš Juřička dal příběhu trochu života. Příběh sám je nuda. Je tu královna, princezna, čarodějnice, trpaslíci a trní. A protože je to spíše pohádka, má i ponaučení.člověk má vždycky na vybranou. Tady bych si vybrala lépe, kdybych poslouchala něco jiného.... celý text

Vize Gerarda 1998, Jack Kerouac

Spíše než kniha je to knížečka o pár letech Kerouacova dětství. A myslím, ze vznikla proto, aby si Jack uchoval vzpomínku na staršího bratra, spíše brášku. Čtení není jednoduché, ať pro zvolené téma nebo pro způsob psaní. Střídají se zde matné vzpomínky, sny, vize a domýšlené situace. Hodně zmiňuje Krista, anděle a smrt. Smrt je druhá strana mince, které říkáme život. Výborný je doslov, kde je tento smutný text uveden do některých kontextů. A na úplný závěr je popsána partička pokeru. To je optimistický konec.... celý text

Mirzova vize 2023, Josef Pecinovský

Jednu středu roku 2034 Martin vystoupí z auta a najednou je v druhohorách. V kapse má mobil a nožík, v hlavě zmatek a v srdci strach. První půlku příběhu sledujeme, jak se mu daří přežít, jak se stává “vládcem ohně. Vymýšlíme s ním teorie, co se asi stalo. Snažíme se najít další lidi a hlavně se z toho nezbláznit. Tahle část mě bavila hodně. V druhé půlce příběhu vystupuje Diego a je to čas, jak před onou středou, zvanou Velký propad, tak i po ní. A tady už nastupuje fyzika a různé teorie času a to už mě moc nebavilo. Každopádně jedno je jisté. Lidé jsou peklo i naděje.... celý text

Učitelka angličtiny 2023, Magda Váňová

Ninelin život od dětství až po stáří aneb co zaviní jeden exkrement. Ačkoliv se příběh četl poměrně špatně, text mi přišel hodně hutný, naňahňaný, nedal se odložit. A ačkoliv je Ninel nesympatická od první věty, stejně vás zajímá, jak to s ní dopadne. Sledujeme, jak se z ní stane učitelka angličtiny. Od té chvíle si příběh odbíhá i k životům žáků. To mě dost bavilo, taková drbárna. Sledujeme Nineliny vztahové peripetie a to je taky dost síla. V příběhu je dost úmrtí, ale vzhledem k délce popisovaného období, to nijak nerušilo. Někomu ten život umí naložit. Konec má takové pomalejší tempo, ale myslím, že to je autorčin záměr. Na stará kolena se už nekvaltuje a příběh se podle toho zařídil.... celý text

Čtvrtá úroveň 2015, Jitka Prokšová

Pár let v životě jedné Kláry. Příběh o tom, že když ve vztahu sáhneme vedle, má to někdy těžké důsledky. A pokud k tomu přidáme řešení mizerné situace, které nám v tu chvíli přijde jediné možné, máme o psychologický román vystaráno. Autorka text znatelně rozdělila na Klářin pobyt v léčebně a na život venku. Jednotlivé kapitoly mají název, takže se snadno orientujeme, s kým zrovna zažíváme situace. To se mi hodně líbilo. Taky bylo fajn, že postavy nebyly jen kladné nebo záporné. Pokud byla Klára s Borisem, nebylo o co stát. Pokud byla s Danem, bylo to milé a pak už ne. Pokud byla s Alexem, bylo to překvapivé. Pokud byla s Annou, bylo to strašidelné. Pokud byla s Adamem, bylo to tak strašně smutné, o Tondovi nemluvě. Ještě Silvie a máme kompletní partu svižného a napínavého románu. Autorka nás velice snadno provází přítomností i minulostí, děj na sebe hezky navazuje. Tak hezky, že od půlky jsem četla bez přestávky. Konec mě překvapil jen lehce, měla jsem tušení, že by to takhle mohlo být. A jsem ráda, že čtvrtá úroveň, na kterou odkazuje název, vyšla. Mám další oblíbenou českou autorku.... celý text

Skryté obrázky 2023, Jason Rekulak

Mallory, bývalá feťačka, rodina Maxwellových s malým Teddym, domek na konci zahrady, téměř v lese a duchařina je na světě. Hrdinka se fakt jmenuje Mallory. Už jen to jméno evokuje horor. Snaží se vrátit do běžného života a hledá práci s ubytováním. Maxwellovi ji zaměstnají jako chůvu svého synka. Mallory s Teddym si malují, hrají si na Čaroděje ze země Oz v blízském lese, chodí nakupovat, koupou se v bazénu. Až potud idylka. Najednou se však Teddyho dětské malůvky změní na profesionální kresby, ze kterých mrazí. Napětí stoupá, Mallory si není jistá, zda blázní vlivem drog nebo Teddyho ruku při malování fakt vede duch dávno zavražděné ženy. Do toho se na scéně objeví pěkný zahradník, krysa pod podlahou a Mitzi, věštkyně ze sousedního domu. Hrůzou se bojím číst další stránky. Každá další kresba jen odhaluje dílek strašného činu. A pak se hororový příběh pokazí. A happy konec to skvěle vypracované napětí totálně zazdí. Tři čtvrtiny knihy si užijete a pak si budete říkat, co se autorovi stalo, že změnil žánr? Možná to dopsal někdo jiný. Že by Anya?... celý text

Z pera knihomolů: 11 povídek od českých a slovenských knižních blogerů 2023, * antologie

11 povídek o vztazích od knižních instagramerů a blogerů. Čili dost důvodů nemít raději žádná očekávání. A to jsem se kardinálně spletla. Čtení jsem si užila, přestože mi povídková forma většinou nesedí. Než si zvyknu na postavy, je konec. Ale tím, že kniha jako celek je o vztazích, ať už k sobě nebo navzájem mezi sebou, působila kompaktně. Autoři se dotýkají všech témat, která aktuálně rezonují společností, takže se při čtení jistě najdete. A tím pádem vám některá povídka sedne líp a některá míň. Mě nadchly Uvidíme se, Co když to (ne) vadí a Roztáhnout křídla. A vím jistě, že je to tím, že se podobají situacím v mém životě. Nebo pokud vás zajímá mytologie, LGBT , tranzice, dětské domovy, body pozitive, všechno tu najdete. Každá povídka má svého autora a ilustrátora (mnohdy v jedné osobě), takže si užijete i vizuální stránku. Směle do toho!... celý text

Červená, bílá a královsky modrá 2020, Casey McQuiston

Alex a Henry, chlapci z lepší společnosti a rázem tu máme LGBT romanci. Pro mě krok ze čtecí zóny, který jsem si užila. Pohádky s dobrým koncem mám moc ráda. Počáteční nechuť a následné vysvětlení v kumbálu je uvěřitelné, i když samozřejmě klišojdní. Ale když to funguje v jiných příbězích, proč toho nevyužít. Načrtnuté charaktery postav taktéž odpovídají pohádkám, všichni kladní a když trochu zazlobí, je vám to sympatické nebo se proto najde později pozitivní vysvětlení a hned je vám to taky sympatické. Kdo se mi doopravdy líbil, byla matka prezidentka. Tvrdá, ale láskyplná, cáklá i pragmatická. Její prezentace a rozbory situací mě pokaždé rozesmály. U autorky oceňuji, že když mezi hrdiny mělo dojít na věc, tak se toho nebála. Žádné mlžení a přelet labutí přes scénu. No a zazvonil zvonec a pohádky je konec.... celý text