Míša1980
přečtené 160
Jako sama smrt
2022,
Jakub Hoza
Občas mám chuť napsat místo komentáře poděkování autorovi. Tentokrát se možná neudržím a vážně ho sem napíšu. Kniha vás chytí první větou a nepustí, dokud nepřečtete poslední. Dostanete přesně to, co přebal slibuje. Zápletka není nikterak složitá, ale tvoří dokonalou kulisu postav, a v jejím rámci vás čeká spousta drobných a nečekaných odhalení. Ačkoliv autor postavami nešetří, není problém je od sebe odlišit a každá má svoje malé tajemství. Příběh je veden k předpokládanému konci a přesto je posledních pár stran knihy vskutku nečekanou třešničkou na dortu. PS: Knihu jsem přečetla na základě doporučení v Pevnosti a byla to moje první kniha od tohoto autora a rozhodně ne poslední. PPS: Jedinou výtku bych měla (abych nepřechválila) - postava Lothara se jednu chvíli začala jevit zajímavě a pak tak nějak vyšuměla, což mě trošičku mrzelo. Ale asi za to může moje momentální přesycenost tímto jménem z jiných zdrojů, jinak bych si toho možná vůbec nevšimla :)... celý text
Mrtví muži netančí
2011,
Míla Linc (p)
Mám úplně zničenou knihu a můžu si za to sama. Knihy si nepůjčuji, ale kupuji, abych si mohla – ano, je to ohavný zvyk – ohnout rožek v místě, kde je něco, co bych si chtěla zapamatovat, znova přečíst, nebo jednou dohledat. V případě této knihy to dopadlo trochu jako špatná variace na origami, tolik je tam ohnutých rožků. Zamilovala jsem se autorových popisů, které jsou jako poezie psaná prózou. Některé věty jsem musela číst dokola, abych si užila, jak do sebe slova zapadají jako tóny v hudbě. Kvůli těm přehýbaným rožkům se ke knize budu vracet, abych si připomněla atmosféru dokonalých popisů a načerpala inspiraci. Díky...... celý text
Drsný spasitel
2007,
Miroslav Žamboch
Děkuji! Knihu jsem začala číst na doporučení (abych si rozšířila obzor), v průběhu četby jsem musela tu půjčenou z knihovny vyměnit za vlastní, protože jsem ji prostě potřebovala mít doma. Obdivuji spojení technických znalostí se světem bohů a démonů, strašně jsem si celou knihu užila a určitě nebude poslední, kterou si od autora přečtu :)... celý text
Dům roztříštěných snů
2021,
Irena Moravcová
Dávám pět hvězdiček, protože jsem knihu přečetla jedním dechem (poté, co se mi podařilo překonat začátek), byla báječně čtivě napsaná a ukazovala krásné detaily prvorepublikového života (např. hraní na piano v kině). Jelikož normálně čtu trošku jiný druh fantastiky, tak jsem měla problém prvních pár desítek stránek překonat tu nehoráznou snobárnu, do které mě kniha uvádí, ale čtivost textu a ukázky každodennosti udržely mou pozornost. Pak jsem pořád měla dojem, že mám čekat románek Doramo - Oswald, ale dlouhou dobu mi jen bylo říkáno, tohle je románek (ale žádné reálné demonstrace citů jsem mezi hrdiny nepostřehla), přesně do chvíle, kdy jsem měla pochopit, že Oswald je ten (téměř) záporný hrdina. A naopak při představení nového hrdiny, kterého bych Doramo přála, se už plně soustřeďujeme pouze na detektivku a romantika mizí. Takže jako čtenář jsem půlku knihy četla (a čekala) romantický příběh a druhou půlku knihy detektivku, ke které byl romantický vztah pouze uvozením, aby bylo detektivku v druhé půlce na čem postavit. Sakra, tak to by asi Doramo v té druhé půlce mohla tu romantiku dohrát s někým jiným, zejména, když sympaťáků se tam najednou slušně vyrojilo. Jinak co bylo na knize úžasné, je autorčina schopnost budovat napětí - občas jsem měla chuť křičet "tak už mi to řekni!", vážně úžasné! Pointa byla sice slabší a vedla k ní neuvěřitelně složitá cesta, ale nemám s ní problém :) A pak je tu samozřejmě určitá "holčičí užvaněnost", kterou je ovšem nutno čekat, když hlavními postavami jsou ženy, sestry. I přes všechny tyhle výhrady se mi kniha moc líbila, oceňuji autorčiny znalosti prvorepublikového života a neuvěřitelná čtivost vynahrazuje všechno, co jsem vytkla.... celý text
