michalinda3811
přečtené 280
Kdo zabil Snížka?
2017,
Petra Soukupová
odpad!
Kdo zabil Snížka? Kniha je jedno velké zklamání! Během četby mě rozčilovalo mnoho věcí, nicméně takto jednoduchý styl psaní, který negativně okomentovaly i dívky ze šesté třídy, se četl opravdu rychle. Nad jednoduchými větami nebylo třeba vůbec přemýšlet, vadila mi absolutní nespisovnost, děti si pak fixují ona slova špatně a přijímají je za správná. Na tom jsme se opět shodly s mými žačkami. Co knížka slibuje? Neobyčejný, dobrodružný příběh s detektivní zápletkou! Bohužel opět všechno v negativním slova smyslu. Hlavní hrdinka Martina je ve čtvrté třídě, v tu dobu jí je asi 9 let a přeje si psa. Když jí ho rodiče nakonec pořídí, zjistí se, že Snížek je hluchý. Martina jeho výcvik nezvládá a rodiče po ní požadují stoprocentní zodpovědnost. Jeden velký úlet! Jak může mít dítě v 9 letech absolutní zodpovědnost? Minimálně jednu třetinu by v této chvíli měli obstarat rodiče. Místo toho jsou na své dítě zlí, veškerou vinu svádějí na svoji dceru a o to horší je to rána, když Snížka někdo přejede autem. Opět všechno svedou na nebohé dítě. Autorka si zde řeší asi nějaké komplexy, problémy se svým vlastním životem, jinak si to nedokážu vysvětlit! Čtenáři pak nabudou dojmu, že jako malé děti musí mít vše pod kontrolou a k tomu všemu je na ně kladena obrovská zodpovědnost. Do života si nesou traumata, budou se bát mít ještě někdy zvíře, protože budou mít zažito to, že se o něj nedokázaly postarat a už nikdy nebudou chtít, aby jim zvíře umřelo. Citace z obálky knihy: „Prokázala svůj literární talent na všech frontách…“ To myslíte vážně? Celá detektivní zápletka je o tom, že nebohého pejska zabila ubrečená ženská, která sedla za volat, když zjistila, že je jí její manžel nevěrný! Doporučuji paní Soukupové, aby si nejdříve srovnala svůj osobní život a poté začala psát knihy pro děti. Knihu doporučuji dětem nekupovat a ze školních knihoven vyřadit.... celý text
Trable s tátou
2018,
Jana Klimentová
odpad!
Trable s tátou Ke knize jsem se dostala přes čtenářskou soutěž Rosteme s knihou. Řekla bych, že stejně jako Kdo zabil Snížka, tak i tato kniha je od pořadatelů soutěže velkým přešlapem. Já sama jako dospělý člověk jsem měla co dělat, abych si skrze ni nepromítala těžké životní problémy a nesnažila se je sama v sobě řešit. Viděla jsem kolem sebe svět plný lži a naoko fungujících rodin. A to jsem nikdy nic podobného nezažila. Nedokážu si představit, jak tato knížka asi zamává s holčinou, jejíž rodiče se rozvádějí, hádají a třeba i citově vydírají. Autorka hlavní hrdinku staví do pozice, kdy musí sama přebírat zodpovědnost za věčně uplakanou matku a naivně vykresluje postavu otce, který své dceři slibuje první poslední. Dospělí příliš často zapomínají na své děti, protože prvotně by celou situaci měli vysvětlit jim, ne je tomu všemu nechat napospas. Markéta neví, co se děje, horší se ve škole a po představení nové otcovy přítelkyně sama prchá po silnici s pláčem. Závěr knihy je otevřený a nikterak čtenářkám, kterým by se rozváděly rodiče, nepomůže. Nabízí jim představu toho, že samy dokážou rodiče dát dohromady.... celý text
