MAzBR
přečtené 30
Hrobař
2020,
Jaroslav Irovský
Irovský jede podle klasické šablony: Chlápek hledá smysl svého života, která je navíc vyplněna stejně klasickým klišé. Až se mi to k jeho tvorbě vůbec nehodilo. Jenže celé to období Jindřichova pobytu na hřbitově u podivína Duška, v jehož názorech jsem jasně rozpoznal Irovského smýšlení, se mi fakt líbilo, takže jsem schopen a ochoten ty nedostatky odpustit. Kniha se dá navíc díky poetické, občas až archaické češtině a čtivému stylu (a menšímu počtu stran :-)) v klidu přečíst na jeden zátah. Objektivně 80 %, tedy 4*, ale jelikož mám pro Irovského tvorbu slabost, tu pátou mu z principu přihodím. I tak je mi mnohem bližší Sráčská trilogie a jsem moc zvědavý, co se vyklube z Psího života.... celý text
