Lucka_89
přečtené 190
Má rodina a jiná zemětřesení
2008,
Ivan Kraus
Nemohu si pomoct, ale přijde mi, že Češi jsou vskutku "unikátní" národ. Tolik se snaží být světoví, až zapomínají na vlastní domovinu. Ivan Kraus je spisovatel, který si podle mého zaslouží mnohem více pozornosti, než jaká se mu od českých čtenářů dostává. Není to jen jeho laskavý humor, co mě nutí číst další a další jeho knihy, ale především také krásná a jedinečná čeština, ze které umí vyždímat maximum a která zároveň dává jeho knihám punc jedinečnosti. Má rodina a jiná zemětřesení pro mě představuje knižní poklad, ke kterému se bude nadále velmi ráda vracet.... celý text
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
Stále nevím, jak tuto knihu hodnotit. Nemohu říci, že bych byla tak úplně zklamaná, nicméně… nedostavil se u mě podobný pocit, jaký jsem měla u Netopýra a Švábů, a to se uvádí, že jsou to Nesboeho nejslabší knihy!! Lovci hlav měly svůj příběh, bylo to něco jiného než klasická detektivka. Možná jsem od knihy měla jiné očekávání a podle recenzí se domnívám, že nejsem tak úplně jediná. Zpočátku jsem měla trošku problém se do děje dostat, pořád mi tam něco chybělo. A když už se akce a napětí dostavilo, přišlo mi, že toho bylo tak trošku moc. Najednou příliš mnoho náhod. Velmi diskutovaná „latrínová“ část se mi ale líbila a myslím si, že se do děje velmi hodila. Trochu mi vadil konec knihy, měla jsem ji přečtenou za poměrně krátkou dobu, ale ke konci už čtení tak neodsýpalo. Neustále jsem se snažila soustředit na děj, na rozplétání vztahů. Kdože koho zabil, kdo s kým byl provázaný… a když se v knize najednou objevila Diana, musela jsem zalistovat zpět a přemýšlet, v které části mohla obživnout, popřípadě jestli byla vůbec zabita. Ke konci knihy, kdy bylo vše vysvětleno, mi do sebe spousta částeček zapadla. Je mi jasné, že není moc pravděpodobné, že by se něco podobného mohlo opravdu stát, takže asi nemá moc velký smysl přemýšlet na reálností celého příběhu, nicméně mi to občas přišlo až moc přitažené za vlasy. Například že patolog považoval lidské kousnutí za zvířecí, že člověk, který byl na onen svět poslán již předchozího dne, než uváděla lékařská zpráva, byl považován za zavražděného teprve pár hodin, protože venku byla zima a bylo otevřené okno a tak dále. Shrnuto podtrženo mi těch „náhod“, které hrály hlavnímu hrdinovi do karet, přišlo až moc.... celý text
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
2009,
Mary Ann Shaffer
Ke knize jsem se dostala díky doporučení. Byl poměrně velký problém se dostat k českému vydání, o to více jsem byla ráda, že jsem knihu nakonec sehnala. Co se týče knihy jako takové, velmi se mi líbilo, že byla napsána formou dopisů. Díky tomu nebylo řečeno vše a bylo tak na čtenáři, aby si některé informace domyslel. Velmi vysoké hodnocení jsem ale musela zhruba v polovině knihy přehodnotit. Jednalo se o chvíli, kdy se hlavní hrdinka dostala na zmíněný ostrov. Přišlo mi, že od té doby jsem měla co dočinění s poměrně prvoplánovým dějem. Do popředí se dostala jedna z obyvatelek Guernsey, ze které se pomalu ale jistě stávala modla. Musím říct, že mě tím autorka hodně naštvala. Kniha se mi opravdu líbila a přišlo mi, že potenciál, který děj měl, naprosto zkazila. O co lépe autorka začala, o to hůře skončila. Abych ale pouze jen nekritizovala, musím autorce vzdát hold kvůli nápadu s literárním spolkem. Ten nápad se mi velmi líbí a byla jsem velmi mile překvapena, když jsem zjistila, že zmíněný spolek se dá na internetu opravdu najít a že do něj aktivně přispívají uživatelé na různá témata.... celý text
Láska je jen slovo
2008,
Johannes Mario Simmel
Zpočátku mě trošku odrazoval název knihy, protože na mě společně s červeným obalem kniha působila jako pro „náctileté“. Po pár stránkách jsem ale byla velmi mile překvapena a knihu jsem po té odkládala jen v nejnutnějších případech. Smyčka nad milenci se pomalu a jistě utahovala, a přestože jsem díky informacím na začátku knihy věděla, jak to celé dopadne, byla jsem jak na trní. Přiznám se, že jsem svoji zvědavost pár stran před koncem nevydržela a musela se podívat, jak příběh dopadne. To se mi u knihy ještě nestalo. Zaujala mě i kompozice příběhu, konec se vracel k začátku a začátek zase navazoval na konec. Nejvíce mě děsill malý „hrbáč“ Hansi, jehož matka v mládí svazovala se záměrem, aby se z něj stal mrzák a on pak mohl více vyžebrat. To vše se na něm samozřejmě podepsalo a z Hanziho se stává malý tyran, který je schopen i vraždy. V knize je krásně popsán hluboký cit mezi oběma aktéry, mimo to i mezilidské vztahy dětí na internátě, jejich názory na nacistické zločiny, které spáchali jejich rodiče, kniha je dobrou sondou do lidských duší. Vytkla bych snad jen extrémnost hlavních postav – např. Verena se hned každému zalíbí, stejně tak Oliver skoro ve všech vyvolává kladné pocity a názory na něj. Ke knize bych měla jedinou výtku. Zobrazovala vášnivou lásku, nicméně okamžiky strávené na Elbě na mě chvílemi opravdu působily jak z červené knihovny. Na druhou stranu chápu, že se snažily vyjádřit sílu lásky mezi oběma.... celý text
