LisaBella
přečtené 118
Škola dobra a zla
2014,
Soman Chainani
Asi jsem nikdy nic podobného nečetla. Kup této knihy byl víceméně omyl. Když jsem si četla obsah, nabyla jsem dojmu, že je to pro podstatně starší čtenáře. Není. Nevadí. I tak jsem si ji přečetla. Čas od času jsem při čtení zapomínala, že si čtu o malých dětech – o holčičkách, kterým je 11, 12, 13 roků. Občas mi příběh lezl na nervy – ale to bych přičetla věkovému rozdílu mezi mnou a cílovou skupinou, pro niž byla kniha psána. Celkový dojem je ale dobrý – nenásilné (i když očividně prvoplánové) sdělení, že není vše takové, jak se na první pohled zdá. Že v dobrých úmyslech může být skryto zlo a že v lidech, kteří jsou na první pohled zloduši, vězí čistá dobrá duše. Pro malé děti a teenagery dokonalý a pochopitelný vzkaz.... celý text
Příšerné příběhy strýce Montaguea
2011,
Chris Priestley
Povídky jsou zprvu zdánlivě dětské a infantilně hororové, ale s každou další povídkou čtenáře kniha polyká naléhavěji a naléhavěji. A pak si jeden uvědomí, že mají velmi hlubokou pointu. Určitě doporučuji nebojácným dětem i zvědavým dospělým.... celý text
Peníze od Hitlera
2009,
Radka Denemarková
Ještě stále se rozhoduji mezi Nic moc a Stojí za to. Kniha je napsána pěkně, čtivě, ne příliš zdlouhavě. Příběh sám o sobě je smutný, poutavý. Hlavní myšlenka je zřejmá. Ale přesto je tam nějaké cosi, co mi vadí. Po Vyhnání Gerty Schnirch jsem se dostala do jakéhosi oparu lítosti a možná jsem čekala podobně vtahující atmosféru, která nepřišla. Snad proto, že je v příliš krátké knize zaznamenán příliš široký časový úsek a neměla jsem mezi skoky v čase možnost se vcítit. Nevím. Vím ale, že až se mi naskytne příležitost přečíst knihu s podobnou tématikou, nebudu váhat. !Spojler! Já bych všechny ty komunisty kádrový vesnický sedřela z kůže. Všem bych sebrala i poslední roli toaletního papíru a vysoudila na nich i spodky, co mají na sobě!... celý text
Čau uprchlíci!
2018,
Tuvia Tenenbom
odpad!
Kupovala jsem si knihu s vědomím, že se podívám na uprchlickou krizi v Německu docela nezaujatým pohledem - vždyť je to novinář, ti jsou přece nestranní, apolitičtí! Zmýlila jsem se. Je to poměrně jednostranný pohled na celou tuto záležitost. Dokonce mne až překvapilo, že autor sám některé názory komentoval poměrně nelichotivě a nesouhlasně. Takže - pokud si chcete přečíst nezaujatý pohled na věc, nekupujte. Pokud si chcete přečíst osobní a dost zaujatý názor jednoho pána, určitě stojí za koupi (kniha není nijak drahá). Já se s jeho úhlem pohledu neztotožním, zřejmě hlavně proto mi to celé přišlo divné, nepříjemné, nevtipné a místy trochu nevkusné.... celý text
Lovec myšlenek
2018,
Ken McClure (p)
První čtvrtina knihy je moře pojmů kolem genetiky. Seznamování s postavami nijak zvlášť nefunguje, nastínění atmosféry je velmi vágní. Poté, co se čtenář přebrodí přes terminologii, konečně začne něco dávat smysl a charaktery postav začnou vystupovat z pozadí. Kousek za polovinou začneme získávat orientaci v čase a prostoru, děj vyplouvá a objevuje se důvod, proč knihu dočíst. A docela dobrý důvod. Druhou polovinu jsem četla téměř jedním dechem. Svižné tempo ve vyprávění a sympatie s některými hrdiny zafunguje. Až do téměř posledních stránek. V průběhu čtení nemá čtenář šanci rozlousknout zápletku, není to detektivka, do hry vstupují nové postavy, nové organizace a vše je tak nějak dost krkolomně uzavřeno a velmi podrobně vysvětleno. Na předposlední stránce jsem si ještě říkala: "Snad to takhle neskončí, snad to bude mít dohru!", nemělo, skončilo to. Zanechalo to ve mne pocit nekompletnosti. Po skvělém vyvrcholení napětí nepřišlo očekávané BUM! Obrovská škoda. Celkově kniha trochu horší průměr.... celý text
Přítelkyně
2018,
Michelle Frances
odpad!
Bohužel knihu nelze hodnotit jinak. Je to menší plytké rodinné drama, které zabouchne dveře veškeré představivosti. Snaha o psychologický román je v náznacích patrná, ovšem psychologie postav je natolik přízemní a vratká, že čtenář po prvních stránkách ví, co se bude dít, kdo je kdo a jak to nakonec i nevyhnutelně musí dopadnout. Klasická kolize, jež je v každém správném příběhu, je nudné cosi, co jsem spíš jen zběžně pročetla a sama pak uznala, že kdyby to tam nebylo, ani by to nechybělo. Každému, kdo by se rád začetl do dobrého psychologického dramatu, bych vřele doporučovala, aby odešel z tohoto titulu a vyhledal např. Delaney, nebo duo Hendricks a Pekkanen.... celý text
V pasti lží
2018,
B. A. Paris (p)
Stejně jako Za zavřenými dveřmi, je kniha téměř od úplného začátku předvídatelná, děj se rozvlekle táhne, jako by tu byla veliká snaha o mnoho stránek, ale obsah by se dal shrnout do jedné kapitoly. Stejně jako předchozí (z mého pohledu prvně čtený) titul ničím nepřekvapí. Mám ráda velké bůmy na konci - extatické rozuzlení a obrovská pointa praskne jako mýdlová bublina. B. A. Paris tohle moc neumí. Závěry jsou očekávatelné, dost zdlouhavé, nepřekvapivé, rozvláčné.. A jak jsem psala - celou knihu tak nějak tušíte, že to tak bude. A ono to tak (bohužel) bude.... celý text