Leximort
přečtené 56
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
"Hana" je především zatraceně dobře napsaná kniha. Super sloh. Čte se sama, nenudí a místy dost silně dojímá. Po celé čtení jsem si musel obsesivně připomínat, že kluci přece nepláčou. Do díla nás uvádí celkem banální zápletka, která ovšem velmi záhy ustoupí z cesty pohnutým lidským osudům. Volně poskládané útržky ze života hlavních protagonistek se pak slévají v něco, co by se dalo označit za "mýdlovou operu z prostředí holokaustu". Děj je opravdu poměrně předvídatelný, ale to bych vzhledem k žánru a historickým souvislostem neviděl jako problém. Jako dílo popisující holokaust knížka přirozeně podává svědectví o krutosti režimů a lidí, kteří něco takového dopustili, a pocitech těch, co stáli stranou. Její cena ale leží jinde. Alespoň pro mě. V krátkých úvahách syrově a nekompromisně odhaluje motivy lidského jednání a zpětnou racionalizaci hloupých či sobeckých rozhodnutí. To v kontrastu s hrůzami holokaustu vyznívá obzvlášť silně. Zároveň ale stejně pevně drží linku naděje, kterou představuje rodina a soudržnost. Moc kvituju happy end. Nechápu, co proti tomu kdo má.... celý text
Rázová vlna
2017,
František Kotleta (p)
Děj akceleruje. Přibývá krve, spermatu, mozkomíšního moku a blíží se vyvrcholení (pun intended). Knížka přináší spousta akce, několik pěkných jímavých momentů (místy až do kýče) a vtipnou parafrázi známého filmu úplně na závěr. Poutavost a čtivost od dvojky ale opět trochu poklesla. V závěru mě u knihy držela jen touha zjistit, jak to dopadne. Pan Kotleta zahnal příběh do situace, která již nenabízela mnoho uvěřitelných rozuzlení. Čekal jsem proto, jak z toho vybruslí.. bohužel, nic kreativního se nekonalo. Každopádně to ale stojí za přečtení. Tohle dílko i celá série dokázala vytvořit jistou formu vlastenectví, ze které se mi nutně nechce zvracet. A to je výkon hodný alespoň tří hvězd.... celý text
Poločas rozpadu
2017,
František Kotleta (p)
Trochu jsem čekal rozvinutí zápletky kolem geneticky upravené dívky Hany. Děj se ale stočil poněkud jiným směrem.. každopádně je fajn, že z té akce konečně raší nějaký plnohodnotný příběh. Kniha má snad ještě větší SPAD než první díl. Hlášky a frky tu ale působí poněkud nuceně a v těch klišé už se člověk topí. Ubrat, prosím.... celý text
Spad
2016,
František Kotleta (p)
Prima oddechovka, která sama sebe bere s nadhledem. Je tam všechno, co člověk od akčního béčka čeká.. krev, akce, kupa klišé a spousta hlášek. Po dotčení jsem dostal chuť oprášit Fallout.... celý text
Bouře mečů
2011,
George R. R. Martin
Příběh graduje, časově se zhušťuje, a to jinak rozvláčnému Martinovi prospívá. Určitě o poznání lepší než předchozí "sloky" Písně. Klíčem jsou kapitoly o velkých událostech - Rudá svatba, vražda krále, Tyrionův soud nebo obrana Zdi. Obvykle na další kus příběhové linky čekáme několik set stran a veškeré napětí se pomalu vytrácí. Tady nám kniha nabídne událost v rychlém sledu pohledem hned několika postav. Pro mě osobně to bylo příjemné vtažení do děje. Kontrast více perspektiv také není k zahození. V tomto díle pro mě bylo nejcitelnější, že jsem před čtením už viděl celý seriál HBO. Vidím, že jsem přišel o spousty napětí a zajímavých zvratů, které by v knize byly super. Takže pokud máte možnost - nejdříve čtěte, až pak sledujte.... celý text
Střet králů
2011,
George R. R. Martin
Skvělá kniha. Příběh plný kouzla a tajemství. Dokonale propracovaný a do detailu promyšlený svět. Dějiny, společnost, kultury, náboženství i ekonomika. Různorodé postavy s pestrými charakterovými rysy a osudy i jejich evoluce. Vše do sebe skvěle logicky zapadá a funguje. To lze asi říci o celé sérii. Druhý díl je ve znamení změny. Mladí hrdinové dospívají a se staví na vlastní nohy, dospělí činí svá životní rozhodnutí, staří bilancují a zpochybňují celé své cesty. Na pozadí se v té nejsurovější formě promítá krutost války, nevolnictví a tvrdého patriarchátu. A to tak intenzivně, že člověk začíná chápat pořekadlo: "Tvoje prdel pozná středověk." Objektivně určitě jedna z nejlepších fantasy, co jsem četl. Subjektivně pro mě o bod níž. Střet králů (stejně jako první díl) mě nepohltil, neuhranul plynutím slov a kouzlem slohu, ani mě nedonutil zamilovat si jeho hrdiny. Asi věc vkusu. PS - Jo, kniha je lepší než seriál. A je o trochu méně oplzlá.... celý text
Zima v Thonnierice
2018,
Vladimír Šlechta
Během jara jsem přelouskal celé "Pohraničí" a už nebylo co dál, takže jsem se na tenhle kousek těšil. Kniha je klasicky super čtivá, napínavá a člověk ji zhltne. Detektivní zápletka není špatná. Zklamala mě totožnost strůjců zločinu, ale po rozuzlení jsem musel uznat, že celkem logicky zapadá do děje předchozích knih. Opěvované akční scény, známé např. z trilogie Gordonova země, v detektivce chybí. Boje jsou poměrně jalové a strategicky nedomyšlené. Komplet bych pak vyškrtal intervence elfky Hewig, které působí jako vnucený deus ex machina. Dějiny Pohraničí se za jednu zimu pochopitelně moc neposunou, ale nějaký náznak dalšího vývoje tu je. Autor sympaticky dovozuje, že nástup Dannyho na arkastský trůn nebude o slávě a předurčení, ale o tvrdé politice. Linka Thompsonova potomstva je naopak rozjetá slušně. Dál se rozvíjí, místy až dojemná, sourozenecká sounáležitost (člověk zamáčkne slzu) a formují se budoucí osudy. Šlechta mě mírně naštval, že z okouzlující a chytré Zirri udělal v tomhle díle tak trochu puťku v pozadí. Komické trio rádoby salónního Coelina, hejska Thornela a prostořeké Ju to ale plně vynahradí. Celkově mám z knížky trochu rozpačitý pocit. Kukaččí mláďata byla přeci jen lepší, ale určitě i Zima stojí za přečtení. Za pěkný závěr dávám 3 hvězdy a dělám, že jsem neviděl hned dvě (2) použití nechutného slova "synátor".... celý text
Šílený les
2008,
Vladimír Šlechta
Pěkný temný příběh, dobrá zápletka a sympatičtí hrdinové. Knížka neustále udržuje a postupně graduje napětí, takže se čte jak po másle. Bod dolů za příliš okatě vykradeného Vinnetoua. Druhý za popisné pasáže, které jsou ve srovnání se zbytkem tvorby slabší.... celý text
Poslední přání
2015,
Andrzej Sapkowski
Příběhy zaklínače Geralta znám z mnohými proklínaného seriálu, který se mně osobně celkem líbil. Do knižní předlohy jsem se proto pustil s chutí a musím říct, že předčila mé očekávání. Kniha přináší několik epizodních příběhů či povídek. Ty jsou spleteny do jednoho celku jako vzpomínky zasazené do "aktuální" linky příběhu stárnoucího zaklínače. Vše sleduje klasický scénář, ve kterém se střetává starý svět a nesmlouvavý pokrok, vděčnost a hamižnost i příroda s civilizací. Na nějaké vznešené myšlenky jsem v díle příliš nenarazil, snad jen náznakem otevřená úvaha o pragmatismu a morálnosti volby "menšího zla". V zásadě jsem je ale ani neočekával. Temný fantasy svět je částečně propleten s lidovými legendami a pohádkami, což mu dodává větší autentičnost a trochu hororový potenciál. S tím vším se mísí prvky humoru a ironie, s níž Sapkowski lidové legendy i své vlastní příběhy paroduje. Tahle kombinace je ostatně hlavním důvodem, proč jsem si knížku tak oblíbil a proč se kvapně chystám na další díl.... celý text
Krvavé pohraničí
2000,
Vladimír Šlechta
Knížka je vlastně spíš trochu delší povídkou. Krátce rozvíjí osudy "jasoně" Floyda Bartletta a přináší i nový vhled do života rozporuplného hrdiny Gordona Fee. V přiměřené míře nese všechny klady (i zápory) Šlechtových počinů. Sečteno a podtrženo, prima čtení.... celý text
Válečná lest
2008,
Vladimír Šlechta
Pěkná sbírka příběhů vyprávěná pohledem sympaťáka Rogera Schniregy. Bylo fajn se zase z trochu jiného úhlu mrknout na osudy starých známých postav z trilogie (Arietta, Skjúwink, Joselin Backer, Thornel aj.). Trochu mě mrzí nevyužitý potenciál "ICH formy". Ta má obvykle moc vtáhnout vás hluboko do děje a myšlenek postav. Příběhy vojáka z pohraničí ale působí spíš dojmem pamětí, které Schnirega smolil na stará kolena nad hrobem. Přílišná retrospekce taky často předem prozradí, jak která povídka dopadne, což je samozřejmě škoda.... celý text
Kukaččí mláďata
2016,
Vladimír Šlechta
Tuhle knihu jsem doslova zhltnul. Povídka o "pomstě Thonnierice" mi přišla trochu až moc ulítlá, celkem mě nakrkla, a tak jsem si moc přál vědět, jak bude pokračovat. Musím říct, že autor mě potěšil. Nevím, zda to měl být záměr, ale tímhle počinem ten za uši přitažený příběh dostal smysl. Moc se mi líbilo rozvedení významu rodové paměti a pěkně vymyšlený politický komplot. Zklamal celkem neoriginální "horor" z oblasti Rudenrogu a také již poměrně ohraná písnička prvoplánové kritiky církve / náboženství.... celý text
Orcigard
2002,
Vladimír Šlechta
Pan Šlechta si osvojil žánr "román pro ženy" a celkem se zadařilo. Trochu to zmírňuje jeho klasický styl, který by se dal označit jako "too graphic". Knížka je klasicky superčtivá a popisné pasáže pěkně vtahují do děje. Za to autorovi odpustíte i to, že jste se už pošesté v sériích dočetli, že "Arietta měla hlavu, které se také říká koňská", a prominete Ctrl+V pasáže z knih Franka Ormonda. Mě osobně na tomhle kousku potěšil hlavně náhled do hlavy sympatické a chytré Sylvie Viktoriny i krátký příběh dobráka Čolka.... celý text