LenysekC
přečtené 405
Hraniční porucha osobnosti
2003,
Heinz-Peter Röhr
Pan Röhr opět nezklamal. Za mě plný počet, jednoznačně. Neznamená to, že bych jeho slova brala jako zákon, nebo si myslela, že všichni, kteří jsou agresivní nebo závislí, trpí hraniční poruchou (a naopak - že všichni s hraniční poruchou jsou agresivní nebo závislí), ale rozhodně další díly skládačky zapadly (a dost hlasitě) na své místo. Všichni máme koneckonců svým způsobem takovou ježčí kůži... Jen poznámka: o genetických predispozicích se autor zmiňuje také, byť velmi okrajově (příklad dvojčat oddělených po porodu a vychovávaných v různých soc. poměrech), o perinatálních vlivech (těžkém porodu) se tam dočteme také, stejně jako o prenatálních vlivech (chtění x nechtění dítěte rodiči už v průběhu těhotenství). Ale opravdu by se tam toho na tohle téma dalo napsat víc (a samotnou by mě to velmi zajímalo). Mimochodem na tuto nemoc jsem narazila v knize: http://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-a-nemoci-vincenta-van-gogha-141103, je tam nastíněna taky moc pěkně.... celý text
Normóza
2009,
Pierre Weil
Váhám, jestli tři nebo čtyři hvězdy. Na můj vkus je tam trochu moc poezie a jakéhosi patosu, na druhou stranu jsou tam pasáže, které jsou velmi velmi zajímavé. Proto nakonec čtyři. Určitě stojí za přečtení.... celý text
Červená kniha
2010,
Carl Gustav Jung
Žádnou z hlavních knih žádného velkého náboženství jsem nečetla, ale mám takový pocit, že tohle jednou bude další z nich :)
Komunikace zaměřená na člověka - Rozumět sobě i druhým
2011,
Renate Motschnig
Hvězdičkami hodnotit nebudu, protože jsem nedočetla. Jediné, co mi za cca polovinu knihy utkvělo v hlavě, je slovo kongruentní skloňované ve všech pádech... Doufám, že to nebude na úkor něčeho, co jsem v hlavě chtěla uchovat...... celý text
Zelená tvář
1991,
Gustav Meyrink (p)
Skvost, který jsem evidentně objevila ve správný čas, protože není snad pasáže, se kterou bych se neztotožnila... Skvělé, skvělé, skvělé...
Filozof, který nebyl moudrý
2013,
Laurent Gounelle
Myšlenka pravdivá, bez debaty, ale je psáno tak nějak... prvoplánově. Všechno je naservírované přímo pod nos, není prostor pro takové to: Áhááá!!! kdy si člověk sám uvědomí, kde je ten pes zakopanej... Takhle to člověk přečte, pokývá hlavou, jako že souhlas, ale za půl hodiny už o tom neví a žije si dál podle starých zajetých zvyků...... celý text
John na konci umře
2013,
David Wong
Zklamal mě (ne)konec. Celou dobu to vypadalo fakt dobře, krásně cynickej humor, zápletka slušná, spousta zajímavých zamyšlení o dnešní době, světě, ve kterém (ne)žijeme, kvantové fyzice, (ne)realitě... A právě proto jsem byla zvědavá, jak to dopadne, jestli aspoň některé z těch myšlenek budou aplikované v praxi, příp. se David a John poučí, někam posunou, kdo byl ten hubeňour, co byl medúzou a měl takovou úúúžasnou možnost ukázat čtenářům jinej pohled na svět (kterou ale autor naprosto nechal vyšumět)... A ono tak nějak nic. Opravdu musím číst pokračování, abych se to dověděla? Nějak se mi nechce, protože mám trochu strach, že bude končit podobně... A nebo jsem to prostě nepochopila.... celý text
Žízeň po celistvosti
1998,
Christina Grof
Výborná kniha. Ale kdybych ji četla dřív, řeknu že je to blábol - Jak je možný, že k tomu, abych našla spokojenost a klid, se musím vzdát jejich hledání?! Logicky je to blbost, že :) Jo, kdyby tak život byl o logice, to by byla paráda... :)... celý text
Emma
2007,
Jane Austen
Sedla mi ze všech Austenovek asi nejvíc, nevím proč... Právě na těch dlouhých dialozích (nebo spíš vlastně monolozích) je krásně zachycena autorčina schopnost ironie a vykreslena povrchnost postav. Pecka.... celý text
