klarkys
přečtené 448
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Dost věcí a situací mi bylo povědomých, jako kdyby autorka nahlídla občas k nám :-) Párkrát jsem se zastyděla, když jsem se poznala v Alici, vědoucně jsem pokyvovala hlavou nad Richardem( chlapi jsou prostě všichni stejní!! :-)) a sypala jsem si popel na hlavu při čtení pasáží z pohledu dětí. Kniha mi připomněla, že děti jsou vnímavé víc, než si my dospělí myslíme.... celý text
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Dlouho jsem se v knize nesetkala s tak citlivým a láskyplným popisem souladu člověka s přírodou. Měla jsem před očima celý Kyin svět. A i když bych nechtěla být v její kůži, záviděla jsem jí ten klid, svobodu a nezávislost. Líbilo se mi nadšení, s jakým se učila pojmenovávat to, co znala, obdivovala jsem její smysl pro krásu kolem sebe a úplně nejvíc mě dostalo její krmení racků. Detektivní zápletka byla ze začátku trochu rušivá, ale jak se příběh vyvíjel, celé to do sebe přirozeně zapadlo. Konec mě zklamal. Jako kdyby se už autorka těšila na to, jak odkryje všechny karty a rychle v pár odstavcích převyprávěla několik desetiletí Kyina života, na kterých vlastně už nebylo nic zajímavého. I přesto, kniha byla jedinečná….... celý text
Farma
2016,
Tom Rob Smith
No….tak nějak nevím, co napsat. Mažu a přidávám hvězdičky, hlavou mi znovu letí celý příběh. * Knihu jsem přečetla za pár hodin, takže špatná nebyla. * Bavil mě námět. * Až do konce jsem nevěděla, komu mám věřit. * Ale! Mám spoustu otázek, které zůstaly nezodpovězeny a z konce mám dojem, že se autor na poslední chvíli rozmyslel a knihu ukončil úplně jinak, než jak bylo jeho původním záměrem. Škoda….... celý text
Mít pro koho žít
2000,
Věra Řeháčková
Někde uprostřed knihy byly chvíle, kdy mě příběh moc nebavil- některé pasáže s praštěnou Jitkou a prostředí rehabilitační kliniky- ale to je jen můj osobní pocit, který souvisí s mojí povahou ;-) Co se týče osudu Pavly, nevím, jestli bych vydržela. Co byl ten Jaromír za zrůdu?! A proč Světlana po jeho emigraci nevyhledala Pavlu? Ach jo, zase tak smutný osud…ale krásně napsáno.... celý text
Hřešit je lidské
1996,
Věra Řeháčková
Moc nerozumím zdejším “negativním” komentářům, mně se kniha moc líbila. Příběh byl netradiční, smutný, plný zklamání, rodinných dramat, nevěry, ale i naděje a lidské dobroty. Anička byla skvělá ženská a lepší konec si pro ni asi neumím představit.... celý text
Nebýt jako máma
1996,
Věra Řeháčková
Vzala bych to popořadě- Ilona byla vlastně chudák- nespokojená ženská, která měla tu smůlu, že narazila zrovna na Ignáce- a už se rozjel kolotoč, ze kterého nemohla seskočit. Jožin byl normální děvkař, podíl na Ilonině životní krizi měl velký, ale budiž mu aspoň ke cti, že se na ni nakonec nevykašlal a děti měl moc rád. Kamilu jsem tak úplně nepochopila- měla přece fajn tátu, nepotřebovala hledat “otce” ve starém milenci ( kolik mu tak mohlo být???!!). Strašná představa….A máminu krizi odnesla nejhůř. Radim byl tak nějak normální, líbil se mi jeho a Kamilin sourozenecký vztah. Co mi na knihách Věry Řeháčkové trochu vadí je, jak občas ne moc plynule přeskakuje v ději. Vždycky mám pocit, že jsem něco přehlídla. Nebo tady konkrétně- že by Radim byl taková bábovka a hned polykal prášky? Možná, ale rozhodně si tahle událost zasloužila více rozvést. Jinak nemám výhrady, příběh se mi líbil, i když o takhle disfunkční rodině jsem dlouho nečetla.... celý text
