KiraCuratio
přečtené 53
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni
1958,
Robert Louis Stevenson
Původně pouze jedna kniha na seznamu k maturitní četbě. S myšlenkou přečíst si ji už jsem koketovala delší dobu. Příběh je velmi poutavý, napsaný velmi zdvořilým, ušlechtilým jazykem, zajímavá je i kompozice a změna úhlů pohledu s rozdílnými vypravěči. Lehce hororová atmosféra a temná nálada mé horory-milující duši velmi imponovala. Doporučuji!... celý text
Kniha ztracených věcí
2008,
John Connolly
Poutavý příběh a nesmírně zajímavé variace na pohádky, na které jsme zvyklí. Uznávám, že pro malé děti tato kniha není - řekla bych, že spíše dospělí si budou schopni z hořkosladkých příběhů odnést nejvíc. Škoda jen, že už není k sehnání, ráda se k ní vracím.... celý text
Krakatit
2009,
Karel Čapek
Přestože je Čapkův styl velmi čtivý, blouznění a podivné sny protagonisty Prokopa byly velmi rozvleklé a dle mého názoru zbytečně tříštily už i tak podivně koncipovaný děj. Protagonista je navíc velmi emočně přelétavý a točí se jako nevyzpytatelná planeta po orbitu každé ženy objevující se v románu. Četla jsem knihu k maturitě, například R.U.R. se mi moc líbilo, ale tohle bylo utrpení. Člověk by dle názvu čekal, že bude dílo pojednávat hlavně o novém vynálezu, ale spíše se jednalo hlavně o podivné románky hlavního hrdiny. Dočetla jsem to, ale zanechalo to ve mě opravdu podivné pocity (obzvlášť na konci!). Když Čapka, tak rozhodně něco jiného.... celý text
Kulička (3 povídky)
1956,
Guy de Maupassant
Úžasná sonda charakterů různých společenských vrstev dané doby. Téma pokrytectví a prospěchářství zde vyplývá z relativně přímého, zato ale silného příběhu.... celý text
Povídky malostranské
2008,
Jan Neruda
Díky preciznímu stylu autora byla většina postav výborně typizována i přesto, že povídky byly většinou krátké. S pomocí pár chytře užitých přirovnání dokáže autor úžasně popsat jejich vzhled a povahy, aniž by čtenáře nudil zbytečnými detaily. Povídky mají většinou jasnou, kritickou či ironickou pointu. Hvězdičku ubírám za první a poslední povídku - Týden v tichém domě a Figurky. V první nahlížíme na osudy lidí žijících v jednom domě, přesto ale postrádám nějaký hlubší smysl nebo pointu, typický pro ostatní povídky. Povídka Figurky se sice zaměřuje na studenta práv(?), ale vleče se a taktéž postrádá Nerudovu publicistickou stručnost. Chápu, že nešťastné umístění nejdelší povídky na začátek dokáže některé čtenáře odradit, rozhodně bych ale doporučila to nevzdávat, už jen kvůli tomu, že si po přečtení příběhů člověk uvědomí, jak se český národ (a jeho neduhy) vůbec nemění...... celý text
R.U.R.
2004,
Karel Čapek
Čtivé, má to spád a žádné zbytečné detaily. Nečekala jsem to, ale pohltilo mě to a přečteno jsem měla za chvilku. Postavy jsou autentické, každá něco reprezentuje, autor si zde hraje se jmény. Jako rozjezd do Čapkovy tvorby rozhodně doporučuji, mile mě překvapila!... celý text
