jitka_dankova
přečtené 534
Auta, vlaky, bagry taky
2020,
Hana Zobačová
Jde o pěknou učebnici pro genetickou metodu čtení, téma je chytlavé - spoustu dětí (hlavně kluky) prostě baví příběhy o autech a bagrech. Obtížnost je výborně odstupňovaná. Nicméně je to prostě "jen" taková učebnice a nikoliv opravdu kniha, kterou bude dítě považovat za tu "svoji první pořádnou přečtenou knížku". Stránky jsou plné textu, což třeba syna opravdu děsilo a číst knihu nechtěl. Věty se často opakovaly a příběhy byly tak trochu na sílu "plné slov", aby bylo "co číst". Striktní sestavení ze třípísmenných či čtyřpísmenných slov na začátku znamenalo, že se text dítěti může hůř číst a chápat, protože "takhle se přece nemluví". Obrat "ba ne" třeba mé dítě vůbec neznalo. Jako didakticky správně sestavenou knihu vhodnou pro naučení čtení ji ráda doporučím. Ale u mladšího syna raději sáhnu po poetické a půvabné knize "Kos je bos".... celý text
Edison – Záhada ztraceného myšího pokladu
2018,
Torben Kuhlmann
Velmi půvabná kniha pro malé čtenáře, která nabízí dobrodružný příběh a dechberoucí ilustrace. Syn ji začal číst na začátku druhé třídy, což je i docel brzo vzhledem k tomu, že text obsahuje občas náročnější slova (pro druháka). Čte ji ale s nadšením a odhodláním. Na knize je půvabné, že text je často oddělen ilustracemi a začínající čtenáři nemají ten tísnivý pocit, že je zahltí text a písmenka. Lépe se jim chápe ten děj. A hlavně, můj syn není rozhodně žádný nadšenec do knih, číst v podstatě nechce, ale tuhle knížku čte rád. Za mne výborná volba, jak podnítit v dětech lásku ke knihám a čtení dobrodružných knih. Je cenným kouskem naší knihovničky.... celý text
Kos je bos
2015,
Hanka Jelínková
Knihu maximálně doporučuji pro první čtení pro prvňáčky i předškoláky. Je zaměřená na genetickou metodu čtení (což je přirozená metoda, kterou se děti učí číst, když začnou třeba samy před školou) a opravdu velmi dobře se synovi četla už druhý měsíc v první třídě, kdy se akorát naučil většinu písmenek. Díky ilustracím to bravurně zvládl a byl spokojený a pyšný, že opravdu čte svoji první knihu. Málokterá kniha pro první čtení (a že jsme jich četli pak opravdu hodně) se této vyrovná. Za mne jasná volba do knihovničky pro první čtenáře. Minimálně pro ty, kteří začínají genetickou metodou čtení! Příběh je půvabný, nenásilný, pohodový. Ilustrace jsou milé a napomáhají pochopení příběhu. Na stránkách je vždy jen trochu textu, pár vět, takže to dítě neděsí. V této knize si syn troufl číst mnohem víc textu, než kdyby ho měl napsaný klasicky pod sebou (to by se nám bloknul a odmítl to číst).... celý text
Jak se O stalo králem
2015,
Marek Kerles
Na trhu je knih pro genetickou metodu čtení málo a těch českých a se zajímavým nápadem je opravdu jako šafránu. Tato kniha potenciál měla, ale jak jsme se jí se synem prokousávali, mnoho věcí nás tam rozladilo a zklamalo. Velmi záleží, jaké povahy je dítě, které ji čte. Plně chápu, že někoho příběh nadchne a nad logickými zádrhely se povznese. Hloubavé a logicky založené dítě ale spokojené nebude (a rodič bude mít co dělat s vysvětlováním).... celý text
Ready Player One
2018,
Ernest Cline
Ideální knížka pro informatičku po třicítce? Tato! Kniha je neuvěřitelnou sondou do života geeků v osmdesátkách, soutěž je napínavá a celou dobu sledujete na pozadí všech těch neuvěřitelných věcí taky romantické setkání dvou citlivých lidí. Viděla jsem i film a filmové zpracování je tak diametrálně JINÉ. Přesto a nebo možná právě proto jsem si ale dokázala oblíbit obě verze vyprávění tohoto příběhu a mají pro mne kouzlo jak kniha, tak film.... celý text
Kamarádi auta
2015,
THiLO
odpad!
Uff, tahle kniha se podle mne moc nepovedla. Rozhodně ne v české verzi (možná v původní němčině to bude v pohodě). Jde o obrázkové čtení, text psaný velký písmeny a chytlavé téma ohledně aut. Takže jsme po ní sáhli v době, kdy syn začínal s genetickou metodou čtení (velká písmena) hned v první třídě. Ale čtení byl doslova horor. Na stránkách je moc textu, takže nám je začínající čtenář nechtěl číst a děsilo ho to. Bál se, že to nezvládne. Vzhledem k tomu, že jde o překlad z němčiny, tak text NENÍ reálně uzpůsobený malým českým čtenářům. Rozhodně kniha není vhodná pro genetickou metodu čtení, to ani omylem. Slova jsou náročná, obrázky v textu vůbec nepomáhají čtení. Příběh je hrozný, náš prvňáček se v něm ztrácel, měla jsem tedy co vysvětlovat. Pletly se mu postavy mezi sebou, neorientoval se v tom. Neobsahuje žádné solidní poselství, nic, co by ve mne probouzelo pocit, že čas strávený nad touto knihou synovi k něčemu byl. Myslím, že jsou na trhu rozhodně lepší knihy pro malé čtenáře. Rozhodně nedoporučuji pro dítě, která má se čtením problémy, čtení pak bude utrpením a problémy spíš prohloubí.... celý text
Vynikající kniha pro čtenáře, kteří už vědí, jak celý příběh dopadne a o čem to bylo, ale chtějí víc detailů. Chtějí se do začátku příběhu znovu ponořit, ale jinak. V první knize nemohly být popsané komentáře z pohledu Hardina, protože by okamžitě vyzradily celou tu zápletku a o co tam jde. Takže jsou prostě tady. Být náctiletá holka, která se teprve snaží zorientovat ve vztazích, sexu a všem okolo, určitě bych nevynechávala tenhle díl, protože podívat se na celý příběh z pohledu kluka, to může holkám mnohé věci osvětlit ;-) A i když už mám po třicítce, bavilo mne to taky. Nicméně není to pro každého, tady prostě nečekejte už žádné zvraty, děj, zápletku. Je to jen vyprávění toho stejného, ale z jiného úhlu pohledu.... celý text
A dost! – Francouzské děti nedělají scény
2012,
Pamela Druckerman
Jedna z nejlepších knih o výchově dětí je podle mne tato. A tady nejde ani tak o ten obsah, ale především o tu formu. Prostě si v klidu sednete a čtete si ztřeštěný příběh Američanky, která se přestěhovala do Francie, a vykládá vám o tom, jaké to je vychovávat tam děti. A je zatraceně všímavá a všetečná a klade si dobré otázky. A co je nejlepší? Nemusíte s ní souhlasit, prostě se jen divíte, čtete a přemýšlíte a je na vás, jestli něco z toho aplikujete a nebo to třeba odsoudíte. Je to jako poslouchat životní moudra dobré kamarádky. Knížka mne bavila a hodně mi toho dala. I když se počítám mezi tzv. kontaktní a respektující mámy. Vykládání netradiční mámy Druckermanové mi hodněkrát zvedlo náladu a vneslo svěží náboj a sílu v náročné věci, jakou výchova dětí prostě je.... celý text
