Jelitovna
přečtené 1608
40 dní pěšky do Jeruzaléma
2015,
Ladislav Zibura
Protože to většina lidí nejspíš netuší, mám nutkání napsat, že žába vyskočí i z pomalu ohřívané vody. Zibura je vtipný a v tomto ohledu mi nic nebylo přespříliš. Co je podle mého názoru slabší stránkou knihy (a autora), je chvála určitých náboženství na "objednávku" (či spíše jejich zvýhodňování po dohodě s jakýmisi uvědomělými obyvateli ČR) v době nezvládnutého přílivu (převážně nelegálních) imigrantů do Evropy.... celý text
Cesta na konec světa a zpět 1: Potulky arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami
2021,
F. R. Hrabal-Krondak (p)
Kniha by zoufale potřebovala jazykového korektora. Navíc se informace opakují, přestože to není potřeba. Autor netrpí autocenzurou, což je v pohodě přijatelné, možná snad dokonce vítané, protože v dnešní době nevídané. Fotky i informace jsou bezkonkurenční, nenajdete je pravděpodobně u žádného jiného cestovatele, ani v žádné informační cestovatelské brožurce. Politické názory mě neobtěžovaly. V jiných knihách jsou rovněž, jen lépe skryté, někdy jen špatně zakamuflované.... celý text
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
2017,
Olga Tokarczuk
Dívali jste se někdy během vánoční procházky lidem do rozsvícených oken a představovali si harmonické poměry v domácnostech, které neznáte? Podobně se hlavní hrdinka dívá do české kotliny a idealizuje si Čechy. Po dlouhé době mě zaujala beletrie. Nesmála jsem se, na rozdíl od některých databázníků mi nic nepřipadalo vtipné, naopak, se starou paní jsem cítila, a to nikoliv proto, že by mě zajímaly horoskopy, dokonce ani nenutím sousedy do vegetariánství. Její bezmoc z faktu, že si tolik lidí nechce připustit, že vražda je vražda (a tahle neochota je poslední roky vidět v dalších a dalších propukajících válečných konfliktech), je nakažlivá. Doporučuji pokračovat v komentáři až po dočtení knížky. Autorka po celou dobu popisuje potíže ženy trpící porfyrií, na "Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK" se může zvídavý čtenář seznámit s příznaky, které tuto nemoc doprovází, zde jen zmíním, že někteří jedinci mohou vykazovat známky psychiatrického onemocnění s agresivitou a halucinacemi. Tokarczuk tedy neudělá ze staré ženy blázna až na konci knihy, jak jsem tu v jednom příspěvku četla. V mládí bych určitě vybrala jiný citát, ale ta doba je pryč, s tím neudělám nic. :-) "Pro lidi v mém věku už nejsou na světě místa, která by milovali a kam by opravdu patřili. Přestala existovat místa dětství a mládí, vesnice, kam jsme jezdili na prázdniny, parky s nepohodlnými lavičkami, kde jsme prožívali první lásky, stará města, kovárny, domy. Ještě bolestnější je, zachovala-li se jejich vnější forma, protože pak tato místa připomínají skořápku, která už nic neobsahuje. Nemám se kam vrátit. Připomíná to vězení. Obzor toho, co vidím, jsou zdi mé cely. Za nimi existuje svět, který je cizí a nepatří mi. Takže pro lidi, jako jsem já, je možný jen svět teď a tady. Každé potom je nejisté, budoucnost je jen nevýrazně načrtnutá, připomíná přelud, který může být zničen jakýmkoli sebemenším pohybem vzduchu."... celý text
Putování Tibetem, l.p. 1845-1846
2002,
Évariste Régis Huc
Úsměvné nebo protivné, to podle nátury čtenáře. A také dost nudné. "Bez prodlení jsme regenta obšírně seznámili s metodou, jíž užívají evropské národy k ochraně před neštovicemi. Jeden z motivů, který nám získal regentovu podporu a sympatie, byla právě naděje, že bychom jednou mohli zavést v Tibetu očkovací látky. Misionář, který by měl to štěstí dát Tibeťanům tento skvělý dárek, získal by tak obrovský vliv, že by snadno mohl soupeřit se samotným dalajlamou. Kdyby do Tibetu přivezli očkovací látky misionáři, byl by to začátek konce lamaismu a nastolení křesťanství mezi těmito pohany."... celý text
