JanHrnecek
přečtené 34
Pěna dní
1994,
Boris Vian
Knihy s absurditou mám rád, ale jsem na ně dost vybíravý. Pěna dní je však absolutní maximum, co se kvalit týče. Těším se na každé následující slovo v textu, s čím autor přijde nyní. Je to koktejl neobyčejné fantazie, "humoru" a bláznovství, který mě nikdy neomrzí. Tohle dílo v mém žebříčku nejlepších počinů na milión procent okupuje první pětku.... celý text
Jsem velmi rád, že jsem začal číst sérii pěkně chronologicky. Netopýr mě oslovil jako ještě nikdy předtím žádná kniha. Stal jsem se díky ní "otrokem" Harryho Holea. Výtečně vystavěný příběh, který je doplněn o překvapivé zvraty a velké množství zajímavých informací o Austrálii. První díl jsem si doslova zamiloval.... celý text
Motýlek
2005,
Henri Charrière
Jedna z těch knih, kde není hluché místo. Čtení vás pohltí a čas přestanete vnímat.
Betonová zahrada
2005,
Ian McEwan
Betonová zahrada v dnešní době, kdy jsou veškeré hranice únosnosti posouvány dál a dál, už neoslní tolik jako tomu mohlo být dříve. Necítil jsem se nijak výrazně pohoršen a ani znechucen. Kniha mě nedonutila dumat a přemýšlet. Dokonce jsem se přistihl, že při tak malém počtu stran stejně koukám, kolik mi ještě chybí - za jak dlouho bude té nudě konec.... celý text