horkosladka přečtené 755

Pochovejte mě pod podlahu 2020, Pavel Vladimirovič Sanajev

Kniha je skvěle napsaná, ale humorné mi to až tak nepřišlo. Spíš mi bylo hlavního hrdiny dost líto, jak mu jeho povedená babička pořád sprostě nadávala. A odtrhla ho od matky. I slza mi ukápla. Ale za tím vším je hluboký sociální podtext. Co s člověkem dokáže udělat život, ztráta, nenaplněné sny... Autor popisuje dětství malého Saši s nadhledem a chování duševně narušené babičky nám servíruje tak, aby to vyznělo vtipně a smířlivě. Pokud autor v takovém prostředí skutečně žil, pak ho obdivuji. Já sama nepocházím z funkční rodiny, a přiznám se, že v některých momentech mi chování Sašovi babičky připomnělo náladovost mé matky, ale kdybych žila s babičkou, která by si přede mnou v záchvatu zuřivosti začala nehty drásat obličej, asi bych propadla šílenství taky. Přesto je kniha velmi originální a jsou v ní roztomilé momenty, třeba příhody z dětského ozdravného sanatoria. Popis dospělých dostává pohledem dětskýma očima tragikomický nádech a v tom je kouzlo celé knihy. V souvislosti s tématem knihy jsem si vybavila citát L.N.Tolstoje: ,Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. “ A tady ukázka z knihy: ,Poprosím mámu, aby mě pochovala doma pod podlahu, vymyslel jsem jednou. Tam nebudou červi, nebude tam tma. Máma bude chodit kolem, já se na ni budu spárou dívat a nebude to tak děsivé, jako když mě pohřbí na hřbitově. Když jsem dostal takový nápad..jedinou překážkou bylo to, že by mě babička mohla mámě nedat. A dívat se skrz spáru na babičku se mi nechtělo. Proto jsem se babičky narovinu zeptal:,Až umřu, můžete mě pochovat u mámy pod podlahu?,Babička mi odpověděla, že jsem úplný kretén a že mě můžou pochovat jedině na zadním dvorku psychiatrické léčebny.,..... celý text

Vyšlapaná čára 2018, Sara Baume

Pro mě naprostá dokonalost. Autorka je mi ve svém vnímání tak blízká, že při některých pasážích knihy jsem měla pocit, jako bych to napsala já sama, ale já nic tak brilantního zatím nenapsala. Tato zvláštní kniha, která pojednává o existenciální a tvůrčí krizi, ve mně paradoxně probouzí chuť psát, ačkoliv sama tvůrčí krizi prožívám. Může se zdát, že jde o dost depresivní téma, ale myslím, že je spíše popisem období ztracenosti, se kterým se v životě setkává mnoho lidí. A člověk, který něco takového prožívá, může v knize najít své vlastní pocity a díky tomu pocítit, že s tím není sám... ,...je načase odložit, ne-li přímo opustit břemeno těch mých nerealistických ambicí. Začít užívat veškeré zbytky intelektu prostě k tomu, abych se uzdravila, to má být můj nejvyšší cíl. Je načase vyrovnat se s tím, že jsem průměrná, a přestat z toho dělat pohřební záležitost., Frankie je v knize 26 let, o samotě, v domě po babičce, se snaží vyrovnat sama se sebou. Jako výtvarnice sebe samotnou zkouší z různých uměleckých děl na témata, která nějak souvisí s tím, nad čím zrovna přemýšlí. Fotografie mrtvých zvířátek, které text provázejí, svérázný, až asociální postoj ke světu, který Frankie dává čtenáři jako podnět k zamyšlení, rozhodně není sousto pro každého. Přesto je kniha velmi opravdová a v tom spočívá její kouzlo. ....,Doktorka na to nic neříká. Já jsem se svou odpovědí podivně spokojená. Ano, říkám si v duchu, to je ono. Nejsem nemocná, jenom ztracená. A ztracenost je stav, který se dá docela snadno napravit. Zatímco choroba, zejména duševní, je naopak obtížná, nepostižitelná, nenapravitelná. Ta myšlenka mě uklidňuje, dodává mi odvahu. A tak mluvím dál. ,Se mnou vlastně nic moc není, říkám, jenom prostě nejsem jako ostatní, nechci to, co chtějí oni. A to je špatné, chci říct, že podle nich je to špatné, a já mám pocit, že oni se cítí povinni mě nějak znormalizovat, že jim nepřipadá v pořádku, když někdo nechce to co oni, rozumíte?,... celý text

Osamělost prvočísel 2009, Paolo Giordano

Po dlouhé době kniha, do které jsem se od začátku ponořila. Příběh o ,nenormálních, lidech, kteří žijí pod tíhou následků traumatu z dětství. Alice a Mattia, dvě osamělá prvočísla, které spojuje právě ona osamělost. On odmítá svět, ona se cítí světem odmítána. Oba jsou poškozeni tím, co se stalo v jejich dětství. Asociální podivín a matematický génius a fotografka anorektička. Jejich zvláštní a jaksi nedokončený vztah. Tíha jejich minulosti. Snaha být ,normální,. Navzdory depresivnímu téma, celkově příběh nevyznívá skepticky. Spíše ukazuje na odlišnost a problémy v komunikaci ve vztazích. Rozhodně nutí přemýšlet. Konec měl poněkud rychlý spád, trošku zkazil na dojmu, ale určitě knihu doporučuji všem, kteří přemýšlí o životě a cítí se ,divní,.... celý text

Čeho před smrtí nejvíce litujeme 2012, Bronnie Ware

Prolhaný život dospělých 2020, Elena Ferrante

Poustevník 2020, Michael Finkel

Sto básní: Svět staré japonské poezie 2020, * antologie

Bál šílených žen 2020, Victoria Mas

Tohle je pro mě nejlepší kniha roku 2020. Příběh svobodomyslne Eugenie, která vidí duchy, a proto jí otec považuje za bláznivou a nechá ji umístit mezi duševně choré a příběh přísně racionálně uvažující ošetřovatelky Genevieve, která díky setkání s Eugeniní pozná, co je to víra, mě zcela pohltil. Živě jsem si představovala to vězení mezi stěnami ústavu Salpetriere a omezenost, nesmyslné konvence a postoj k ženám, které se v té době odlišovaly a nezapadaly do společenských měřítek, co je a co není normální. Kniha má být zfilmována, tak jsem zvědavá...... celý text

Esence a alchymie: Dějiny parfému 2020, Mandy Aftel

Sběratelka parfémů 2016, Kathleen Tessaro

Jako milovnice a sběratelka parfémů jsem sáhla po této knize s touhou dozvědět se něco víc o alchymii vonných esencí. Parfémy jsou v příběhu spíše na pozadí, ale vůbec to nevadí. I tak dostanete chuť koupit si něco speciálního, co by podtrhlo vaši osobnost. Koneckonců, o tom parfém přece je. Vyjádřit kým jste vůní, ve které se cítíte dobře. Trochu jsem se bála, že to bude červená knihovna, ale byla jsem mile překvapena. Čtivý příběh s perfektními dialogy, zajímavými myšlenkami, myslím skvělý námět na zfilmování. Prolínají se tu příběhy dvou žen v různých časových liniích, nechybí trocha napětí a tajemna. Móda, parfémy, Paříž, New York... 30. a 50. léta. Vzpomněla jsem si na výrok Coco Chanel: "Žena bez parfému nemá budoucnost."... celý text

Sláma i hedvábí: Život na japonském maloměstě před sto lety 2019, Džuniči Saga

Krásná kniha, která vás vrátí do Japonska o mnoho let zpátky. Obyvatelé městečka Cučiury ve vyprávění vzpomínají na svou práci, na staré časy, na chudobu, ve které žili a na hodnoty a zvyky, které vyznávali. Obchodník s tofu, gejša, jakuza, výrobce rohoží tatami, prodavači rýže, smíšeného zboží... Několik příběhů ze života prostých lidí. Z knihy jsem si odnesla pocit, že tehdy lidé pracovali mnohem více než my dnes, žili těžce a v chudobě, přesto znali hodnotu věcí, slušnost a poctivost. Vážili si věcí i hodnot.... celý text

Holky to někdy nemaj lehký 2019, Klára Mandausová

Životní příběhy žen, které to neměly a nemají lehké. K tomu pohled psychiatra, psychologa. Nebylo to špatné, příběhy jsou ze života, některé vás chytnou za srdce, ale na druhou stranu, takových osudů jsou mraky a nikde se o nich nepíše, ať už se týkají žen nebo mužů. Třeba ženy závislé na nakupování, alkoholičky, matky samoživitelky, ženy týrané, trpící anorexií, žijící s psychopatem, ženy s nízkým sebevědomím... Příběh každé takové ženy by vydal na samostatnou knihu. Tohle byla taková rychlopsychoporadna. Vzhledem k tomu, že příběhy žen zde nejsou vyprávěny v souvislostech, tak si spoustu věcí musí čtenář i psycholog domýšlet. Jedna věc je předkládaný problém, druhá věc je příčina...... celý text

Obyvatelé 2020, Jakub Řehák

Umíráš steskem během odpoledne Za zmalátnělou zdí Přístav Prahy Planeta benzínu a garáží Sluncem zmožený zpocený hlavonožec Lidské moře se vzdouvá na náměstí Cítíš jak praská pokožka chodníků Na okamžik tě ústy pohltí rovnoramenný bůh Sežvýká a vyplivne zpět Do světa prázdných ulic ...kočky viděly záhyby zakázané čtvrti Tvůj pocit: čas pracoval proti tobě Nedojdeš dál než do koupelny... celý text

Vyhořet může každý 2019, Aleš Cibulka

Líbí se mi, že je kniha napsána z velké části formou rozhovorů. Žádné poučování a návody na život, ale jen osobní zkušenosti a rady několika známých osobností, které si prošly profesním a psychologickým vyhořením. To vše okořeněné komentáři člověka schopného velkého nadhledu, Radkina Honzáka. Jak je v knize trefně poznamenáno, vyhoření se pravděpodobně vyhne člověku bez ambicí, spíše línější povahy, z čehož vyplývá, že nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé, kteří zvládají hodně aktivit, mnohdy workoholici, často lidé v pomáhajících profesích nebo v zaměstnáních, kde jsou neustále vystaveni stresu a nutnosti reagovat a komunikovat s lidmi. Syndromem vyhoření jsou ohroženi také lidé, kteří na sebe kladou vysoká měřítka, touží po dokonalosti a špatně snáší selhání. Přetěžují se, jedou doslova nadoraz, neumí odpočívat, snaží se všem vyhovět i na úkor sebe, jsou sami se sebou navzdory úspěchům mnohdy nespokojení. Vyhořet může opravdu každý, kdo přestává respektovat své energetické hranice. Naše energie je jako studna, ze které čerpáme energii pro život. Ale není bezedná. Když vodu ze studny vyčerpáme, trvá pak dlouhou dobu, než se studna zase naplní. Vyhoření se projevuje zejména psychosomatickými potížemi - celkovou únavou, ztrátou zájmů, stažením se ze sociálních kontaktů, podrážděností, bolestmi hlavy, břicha... Symptomů je celá řada, u každého je individuální průběh, ale když zavčasu rozpoznáme plížící se problém, můžeme předejít psychickému a fyzickému kolapsu, jaký si prožil např. Aleš Cibulka.... celý text

Biografika: Marilyn 2020, kolektiv autorů

Když jsem knihu otevřela, tak jsem byla zpočátku zklamaná, protože kniha neobsahuje fotografie. Nakonec jsem ale byla mile překvapená, kolik zajímavostí jsem se o Marilyn dozvěděla. Marilyn byla velká čtenářka, v její knihovně bylo 430 knih, vystřídala 43 bydlišť, měla endometriózu (tu mám bohužel taky), spávala nahá jen s parfémem Chanel No. 5, měla také ráda hotdogy a šampaňské. Její matka byla schizofrenička, svého otce nikdy nepoznala. Trpěla pochybnostmi o sobě a depresemi, byla závislá na barbiturátech, brala sedativa, kterými zaháněla úzkost a nespavost. Jak řekl její bývalý manžel, dramatik Arthur Miller: "Snad kdyby byla větším cynikem nebo se ještě více vzdálila realitě, možná by ještě žila. Byla však básnířkou, která na rohu ulice recituje davu, který se z ní snaží servat šaty..."... celý text

Cesta ke kráse aneb nikdy nekončící příběh 2018, Vlasta Libotovská

Kočka na cestách 2020, Hiro Arikawa

Tak tohle je opravdu krásná kniha, takové pohlazení na duši. Milý a moudrý příběh o přátelství kocoura Nana a mladého Satoru Mijawakiho, kteří spolu cestují stříbrnou dodávkou za Satorovými přáteli z dob dětství a mládí. Satoru hledá někoho, komu by mohl předat kocoura Nanu, aby se o něj postaral. Líbí se mi vyprávění z pohledu kocoura a také nádech melancholie, kdy se pomalu odkrývá ztráta z minulosti a tušení nevyhnutelného... "Ani na město, kde jsme žili, na pole se sazeničkami rýže, moře a bouřící vlny, na horu Fudži na obzoru, hřející televizi ve tvaru krabice, kočičí tetičku Momo, vznětlivého zrzavého Toramurua, loď, která spolkne desítky aut, na psy, kteří v místnosti pro převoz zvířat při pohledu na Satorua vrtěli ocasy, bílou činčilu, co mi popřála good luck, rozlehlou krajinu Hokkaidó, na fialové a žluté květiny podél cesty, traviny vlnící se jako mořská hladina, na koně pasoucí se na louce.... ....na nic z toho nikdy, nikdy nezapomenu...."... celý text

Vědění pro nejisté časy: Průvodce věkem úzkosti 2020, Alan Watts

"Jestli budeme i nadále žít pro budoucnost a za naši hlavní přednost považovat schopnost logického myšlení, tak se brzy staneme pouhými parazity žijícími na úkol nezměrného stroje. Racionalizace života nemusí být vůbec tak rozumná, jak se mnozí domnívají. Když si uvědomíte, že je nerozumné se obávat, vaše obavy to rozhodně nezmenší, naopak začnete mít mnohem větší obavy z toho, že se chováte nerozumně..." (Alan Watts)... celý text

Zářit a nevyhořet 2019, Iva Moravcová

Sebevýchova a duševní zdraví 1986, Libor Míček

I když kniha vyšla v 80. letech, je stále aktuální a myslím, že shrnuje vše podstatné na toto téma. Základem duševní pohody a "čistoty" je schopnost koncentrace.