Gustik5 přečtené 383

Neotvírat! Slizké! 2020, Charlotte Habersack

Neotvírat! Slizké! přichází s další dávkou nadpřirozeného dobrodružství a velice čtivým vyprávěním, v němž se dětští hrdinové střetnou s lidskou chamtivostí, show-byznysem a v neposlední řadě zachrání znovu celé město před nepřirozenou přírodní katastrofou. Obživlá hračka je tentokrát trochu na pozadí celého dění oproti skutečnějším problémům a strastem, kterým musí hlavní hrdinové čelit. Tentokrát se ubralo na dějových zvratech a přidalo na důrazu na poučení, což není špatné, nicméně místy se příběh díky tomu vleče, zatímco finále je efektní, ale odehrává se na celkem malém prostoru. Přestože se mně osobně první díl líbil víc, stále se jedná o nadprůměrnou literaturu, kterou můžete ratolestem směle předčítat, nebo je nechat ať se knihou prokoušou sami. Protože rozhodně stojí za to. Pokud jim k tomu ještě ideálně koupíte nějaký ten sliz, rozhodně budou mít radost. A to je zrovna u tohoto žánru hlavní – potěšit jeho cílovou skupinu. V připravované třetí knize hrdinům má dorazit balíček s upíří panenkou, což by mohlo být zajímavé. Snad se tentokrát opakované schéma ozvláštní a dostane se nám přinejmenším širšího pohledu na záhadného zloděje, odesílajícího balíčky s ožívajícími hračkami…... celý text

Užvaněný milionář 2020, Gerry Duggan

Není to vtipný Deadpool, není to ani depresivní Deadpool. Je to tak trochu Deadpool bez charakteru – tak by se začátek tohoto runu dal shrnout. Deadpool – Miláček publika je velmi průměrným počátkem nové řady, která ale vyžaduje čtenářovu pozornost, a hlavně znalost předešlých událostí. Nedá se tak doporučit začínajícím komiksovým fandům postavy (na to má příliš vážný tón) a rozhodně není tím nejlepším, co eskapády užvaněného žoldáka nabízí. Víc než uzavřený příběh nám nabízí epizodku, střípek, který se bude dále rozvíjet v navazujícím ději. Jde o hezky (byť silně mainstreamově) kreslenou záležitost, u které si jeden říká, jak si Duggan povede sám, a zda není tou slabší polovinou úderného dua, které na konci svého runu ztrácelo dech. Jestli ho tento Deadpool chytí, se musíme ještě nechat překvapit. Jako fanoušek užvaněného žoldáka však mohu říci, že budu u toho, protože kdyby nic jiného, je tu spousta vedlejších linek a postav (v čele s Madcapem), jejichž další vývoj a osudy mě prostě zajímají. A Deadpool v čele Avengers určitě taky neřekl poslední slovo. Vzato kolem a kolem tak Miláčka publika doporučuji, ale jen zarytým fanouškům, který „mají načtenou“ předchozí řadu. Rozhodně jde o lepší čtení, než třeba takový fanservis v podobě série plochých crossoverů Poola se Spider-Manem…... celý text

Mstitel 2020, Jan-Erik Fjell

Přes komplikovanost děje a množství postav bylo řešení celého případu geniálně prosté, a indicie k němu byly navíc v ději přítomny skoro od počátku (inu, Hercule Poirot s Sherlockem Holmesem by byli hrdí). Podtrženo sečteno, se Mstitelem se k nám dostává výborná detektivka, která si s jinými, na první dobrou zvučnějšími konkurenty rozhodně nezadá. Nechybí jí ani osudovost a dramaticky smutný okamžik v samém závěru, který je ještě k tomu všemu okořeněn cliffhangerem, díky němuž budete nutně potřebovat pokračování. Nejnovější případ Antona Brekkeho tak nelze jinak, než doporučit všemi deseti…... celý text

Stínozem 2020, Peter Straub

Peter Straub je rozhodně autorem, který si zaslouží pozornost a jeho Stínozem je zkrátka jiná. Není ani tolik hororem, jako temnou fantasy, jejíž narace a styl vychází z pohádek, jejichž upravenými verzemi se skrytými paralelami vůči hlavnímu příběhu je kniha prokládaná. Vzdor tomu, jak se kniha zpočátku tváří to nakonec ani tak není kniha o škole a jejích studentech, jak to zpočátku vypadá, ale fantasy příběhem o magii a pronikání do jejích hlubších vrstev. Ačkoliv mne čtení bavilo, nemohu si odpustit jednu výtku, a tou je nevýraznost titulních postav oproti vedlejším, jež mne zajímaly mnohem víc a lépe jsem se v nich orientoval. Ono na těch záporácích asi něco bude, že? Stínozem nejvíce ocení fanoušci momentálně oblíbených děl, jakými jsou Zámek a klíč, nebo již výše zmíněné Stranger Things, kde je hororová atmosféra jak v předlohách, tak v adaptaci spíše vedlejším prvkem temného, fantaskního vyprávění.... celý text

Armáda 2020, Miroslav Žamboch

Bakly – Armáda je prostoupen příběhy téměř neporazitelného zabijáka, který s klidem ledoborce proplouvá řadami nepřátel jako nůž máslem. O tom, že Miroslav Žamboch umí psát rozhodně není pochyb. Svědčí o tom propracovanost fikčního světa a reálií v knize popisovaných. O dynamice a skoro až filmové přehlednosti akčních a bojových scén ani nemluvě. Autor navíc není zbytečně popisný, což je u tohoto typu literatury rozhodně žádané. Největší zájem ve mně pak budily hlavně vedlejší postavy v čele s úlisným intrikánem Lasičkou a Baklyho dcerou Zuzanou, u kterých bych rozhodně uvítal, kdyby dostaly více vlastního prostoru. Tak tomu ale dost možná u románů s Baklym, kterých je na trhu hned několik bude. Podobně, jako tomu oproti povídkám bylo u Zaklínače v sáze o Geraltovi a Ciri, kde se celý svět a postavy pořádně rozvinuly právě v románech. Ať už jste autorovými fanoušky, nebo si chcete přečíst akcí nabitou nenáročnou, ale velmi čtivou knihu, seznamující vás s jednou z nejznámějších spisovatelových postav, je toto dílo to pravé. Mě rozhodně navnadilo a zase jsem si jednou po nějaké době potvrdil, že tuzemská žánrová scéna má k dispozici velmi dobré autory. A za to jsem opravdu rád.... celý text

Knihkupectví na Bylinkovém náměstí 2019, Eric de Kermel

Já nevím, ale mám problém s dialogy, které jsou totálně nereálné. A to je případ téhle knihy. Monology na půl stránky v podání hlavní hrdinky byly fakt na pěst a být zákazník, tak se k ní do obchodu už nevrátím. Knihkupectví na Bylinkovém náměstí není romantickým románem, ani nějakou vysokou literaturou. Ve své podstatě se jedná o lehce nadprůměrnou knihu o lásce k literatuře a důvěře v to nejčistší v nás, z níž však mezi řádky až příliš často pomrkává autor a tu a tam se poněkud neobratně snaží čtenáři vštípit svůj světonázor jako jediný moudrý a správný. Ne že by v knize nebyly opravdu zajímavé citáty a fráze, které stojí za pozastavení a zamyšlení. Někdy ovšem hrdinčina přemoudřelost hraničí s jakýmsi intelektuálním pohrdáním. Možná by také neuškodilo, kdyby si spisovatel poupravil svou romantickou představu o práci v knihkupectví. Protože ne každý zákazník je citlivý filozof, a ne každý knihkupec naslouchající psychoterapeut. Pokud však máte rádi barvitá přirovnání, bohatý a lyrický jazyk, orientujete se v klasické (zejména francouzské) literatuře a chcete si přečíst něco, co není příliš náročné a dokáže místy příjemně pohladit po duši, je tato kniha přímo pro vás a rozhodně si zaslouží pozornost. Pokud preferujete realističtější a méně naivní romány, tak raději ruce pryč… 2 a půl *.... celý text

Zimní přízrak 2019, Dan Simmons

Taková příjemná, pozvolná a oddechová duchařina s náplní v podobě deprese a hořkosti vztahů. Největší devizou tohoto románu je fakt, že na Temné léto navazuje opravdu jen velice volně. Což jistě řadu lidí odradí hned v zárodku. Pak je tu ještě dosti pozvolné tempo vyprávění, které je ovšem pro Simmonsovy horory hodně typické. O to víc pak ale stojí za to adrenalinové finále a konec, při kterém si s určitostí uvědomíme, že autor svým hrdinům rozhodně nedává nic zadarmo. Potěšila mě i zajímavě zvolená vypravěčská poloha, kdy je děj a události okolo hlavního hrdiny občas nahlížen skrze jinou postavu. Samozřejmě nebudu spoilerovat jakou, ale právě tady a v samotném závěru je silné zadostiučinění, plynoucí z jedné hodně silné scény z Temného léta. Parádní jistě i to, že některé mysteriózní události se rovněž vysvětlí v závěru a hlavně tedy, že se rozuzlí opravdu vše. Má to příjemnou mrazivě plíživou atmosféru a skvělou gradaci. Není to nejlepší horor (on to vlastně není ani tak horor, jako psychologické drama o člověku co má potíže sám se sebou, tvůrčí krizí, atd.) co kdy budete číst, ale román je to výborný. Rozhodně ale nedoporučuji číst bez znalosti Temného léta. Hlavně kvůli už zmíněnému závěru...... celý text

Tramvaj č. 1852 2019, Edward Lee

Pokud vám ve Strašidelné vagině od stejného nakladatelství chyběla explicitnější erotika, nevadí vám nechutné scény a máte načteného Lovecrafta, je tohle kniha přesně pro vás. Edward Lee; autor této novely nejen že ovšem nepíše jen lacinou pornografickou jednohubku, ale skládá skutečnou, nebál bych se napsat až láskyplnou poctu autorovi mýtu Cthulhu. A teď babo raď. Místy je to praštěným humorem napěchované porno se vší jednoduchostí (i dějovou) k tomu patřící, o stránku vedle je to zase perfektně vypiplané (kdyby mi někdy někdo vybraný úryvek bez erotiky dal přečíst, asi bych nepoznal že to není od Lovecrafta) a čiší z toho atmosféra snad ještě "lovecraftovštější než samotný Lovecraft..." :-) A prosím nakladatelství Carcosa - jen houšť a víc podobných knih! Čte se to jedna báseň.... celý text

Shazam!: Monstrózní společenství zla 2019, Jeff Smith

Autor Kůstka, kterého si po tomhle někdy určitě přečtu, se prostě nezapře. Je to stejně hravé, jako příjemná kresba. A strašně super na tom je, že to docení i starší čtenáři. Přesně jak se rozepisuje v úvodníku Alex Ross - úplně tam na mě dýchala ta patina klasiky, přitom v nových (a jak dětem, tak dospělým) přístupných kulisách. Tenhle Shazam! je super. Pokud jste s tímto klasickým hrdinou, před sporem s Marvelem též známým pod jménem Captain Marvel viděli dosud jen nový film a chtěli si s ním něco přečíst, je tento komiks naprosto ideální volbou. :-)... celý text

Poslední přání 1999, Andrzej Sapkowski

Oživen seriálem se taky musím přidat ke komentování nyní už docela mainstreamové "legendy," kterou u nás ještě před vydáním hry znalo jen pár "vyvolených" fantazáků (vybavuje se mi Kulhánkův druhý Noční klub a jeho šibalský easteregg právě na bělovlasého zaklínače). Povídky jsou takřka geniální, vtipné, skvěle vypointované. Bezesporu to nejlepší, co jsem od Sapkowského četl. Z románové ságy o Geraltovi a Ciri jsem pak přelouskal tuším první dva romány (už je to déle) a musel jsem přestat, netuše co že je na tom tak skvělé a převratné. Zkrátka povídky jsou super, romány za mne slabota. Nebýt her, tak mimo Evropu po sérii ani pes neštěkne. Za tím si stojím...... celý text

Strašidelná vagina 2018, Carlton Mellick III

Taková správně ujetá blbina, kterou díky velkorysému řádkování a údernosti jednotlivých novel/povídek přečtete za jedno odpoledne. Dalo by se říci, že je to tak trochu červená knihovna pro fantasáky. Proč ne. Autor samozřejmě není žádný Tolkien (ostatně proto asi (spolu) utváří tenhle subžánr, kde se může vesele exhibovat), ale čtivost a nápaditost tomu upřít nelze. Titulní příběh je ze sbírky asi nejslabší, Porno v srpnu je jedno velké WTF bez hloubky a jakékoli dějové konzistentnosti, no a nejlepší a celé knize dominující je pak Fantastická orgie s přenositelnými pohlavními chorobami, poskytujícími různé více či méně super schopnosti... Rád si přečtu autorovu další knihu mezi nějakými na pozornost náročnějšími kousky. :-)... celý text

Knihovna nájemných vrahů 2019, Kim Onsu (p)

Knihovna nájemných vrahů přináší neotřelý, celkem originální příběh zabijáka, jenž nakonec za pomoci hrstky lidí „z oboru“ zásadně naruší status quo. Čtení o světě bezskrupulózních, apatických vrahů, zkorumpovaných politiků a plánovačů (a ještě pár dalších šarží), operujících v nedotknutelné šedé zóně mě bavilo a nebránil bych se, kdyby měla kniha o pár set stran navíc, třeba i s trochu lépe vygradovaným závěrem. Tak či tak se jednalo o slušné čtení, které má ovšem s Tarantinem (k němuž je titul přirovnáván a vlastně mě to k recenznímu výtisku i nejvíc nalákalo) společnou snad jen silnou orientaci na barvité charaktery a dialogy mezi nimi. Právě ty totiž krom hrdinových vzpomínek a vnitřních monologů slouží knize nejvíce k posouvání děje. Toto dílo rozhodně stojí za přečtení, byť jen jako méně akční jednohubka z nezvyklého prostředí…... celý text

Cyklokomiks: Ilustrovaný průvodce životem na dvou kolech 2019, Dave Walker

Nemám nic proti minimalismu a zjednodušenému kresebnému stylu podléhajícímu nějaké stylizaci, nicméně i na tom lze poznat, že kreslíř umí. Netvrdím že Dave Walker, jenž za tímto dílem stojí, kreslit neumí (to by mu pak jeho stripy - jakkoli stripy moc nepřipomínají - nepublikovali v řadě sportovních periodik, jak se dočtete na zadní straně), jen mi prostě jeho značně odosobněný styl příliš nesedl. Zde to opravdu působí, jako by náhodný milovník cyklistiky uchopil tužku a jal se vytvářet „třeskutě vtipné“ obrázky s tipy a triky ohledně jeho oblíbeného sportu. Místy je to i přes negativa opravdu povedené a úsměvné, místy zase poněkud prostoduché a předvídatelné. Nejmenovaný komentář zde na databázi uvádí, že kniha má jasné datum spotřeby. A je to pravda. Cyklokomiks si tak užijí snad jen absolutní fanatici do ježdění na kole, jenž tímto koníčkem opravdu žijí. Pokud však na kolo vyrážíte jen v létě během dovolených, kdy dofouknete duše a oprášíte zašlý cyklodres, pořízení tohoto dílka si rozmyslete...... celý text

Poutník, čarodějnice a červ 2019, Christopher Paolini

Poutník, čarodějnice a červ nejsou úplně plnohodnotným dílem ani pro nejkovanější fanoušky ságy o Eragonovi a dračici Safiře. Povídky v něm obsažené by se dle mého lépe vyjímaly zadarmo uveřejněné na oficálním webu, než formou knihy. Nebo toho měl autor napsat víc. A propracovaněji. Kniha je totiž kratičká, přečtete ji takřka na posezení a moc ve vás (krom jisté rozčarovanosti) nezanechá. Paolini pochopitelně umí psát, ale toto je jednoduše málo. Přečetl jsem si ji samozřejmě rád, nicméně jsem měl přece jen trochu větší očekávání. Za zmínku pak stojí výtka na stranu českého vydavatele. Jako čtenáře, považujícího se za velkého fanouška původní série mě moc nepotěšil nesjednocený překlad. Nechme stranou prapodivnou mutaci názvu celé sbírky, kdy bylo anglické „The Fork“ zaměněno za zřejmě lépe znějící „Poutník.“ Vadí mi zejména to, že se zjevně nepodařilo ohlídat návaznost. Dobře známý drak Trn je zde tudíž nepřeložen a zůstává zde jeho anglické jméno Thorn, což prostě působí divně a když už ne překladatel, tak nakladatelství by si takovýto přešlap mělo uhlídat. Knížku bych doporučil všem, kdo Eragona četli, jen bych byl pro to, brát ji jako oddychový doplněk k hlavní sáze, ve kterém se krom několika střípků z nového života hlavních hrdinů vlastně moc zajímavého nedočteme…... celý text

Mr. Misery 2019, Jason Aaron

Máme tu závěr série. Závěr, který přispěchal s asi nejlepší kresbou ze všech dílů. Doctor Stephen Strange a jeho boj za záchranu jeho přítele Wonga eskaluje v příjemně divném a drsném komiksu, který je rozhodně jedním z nejlepších dobrodružství Nejvyššího čaroděje. Jasonu Aaronovi se velmi dobře daří uchopit postavu, která se dost možná nejvíce vymyká nejen marvelovskému, ale obecně tradičnímu pojetí superhrdiny a ukazuje, jak je čarodějova dříve tak výsadní pozice v celém universu nyní nejistá a jeho práce se stává velmi špinavou, když magie jakou znal téměř zemřela a funguje z ní už jen pár zaklínadel. Vše funguje velmi dobře, jediným problémem je značná uspěchanost. Vše totiž skončí dříve, než to začalo (linka s Miserym finalizuje vlastně zhruba v polovině komiksu v rámci několika sešitů a zbytek je pak už jen jakýsi epilog) a my si postupně uvědomujeme, že je to vlastně finále celého runu. Což je škoda. Otevřený konec pak (nepřekvapivě) nechává volné pole působnosti dalším autorům a vcelku jasně vymezenou cestu, kterou by se postava měla ubírat. A tem směr není vůbec špatný. Doctor Strange je trochu obrozen, byť podstata zůstává. To ale na superhrdinský mainstream není zase tak málo…... celý text

Deset tisíc životů 2019, Michael Poore

Deset tisíc životů bych doporučil zejména fanouškům netradiční fantastiky, kteří mají rádi tu dystopický, tu humorný, většinou však až mrazivě realistický portrét dnešní a možné budoucí společnosti. Hlavním hrdinou je nepoučitelně naivní duše, která přes tisíce prožitých bytí nepřestává věřit v naději a lásku. Některé její tváře si zamilujete, jiné ne. Knihu drží pohromadě zejména nosný vztah se Smrtí a samozřejmě i celý ústřední motiv. Trochu zamrzí, že se autor držel možná až příliš při zemi a nepřihodil nějaký praštěnější, zapamatovatelnější příběh (na druhou stranu je ale znát návaznost a fakt, že se to celé odehrává ve stejném vesmíru, jen v jiných dobách, což je zase povedené, protože leckdo by takovou provázanost vzhledem k tématu vytvořit nezvládl). Ne že by jednotlivé kapitoly nebyly dostatečně rozmanité, žádná ovšem nevyčnívá tak, že by ve čtenáři rezonovala dlouho po přečtení a byla skutečně výjimečná. U některých se pousmějete, u jiných lehce dojmete. A pak na ně zapomenete. Nic víc. Přesto se jedná o zvláštní titul, který si rozhodně zaslouží pozornost.... celý text

Temná věž 1: Zrození pistolníka 2016, Peter David

Nyxia 2019, Scott Reintgen

Ačkoli fantastika jako taková patří k mým zdaleka nejoblíbenějším žánrům, jsem obecně trochu skeptický k titulům, které spadají do škatulky Young Adults. Zde zrovna fanouškem nejsem a u Nyxie, jež má být jakousi variací na Hunger Games (jejichž popularita mne zcela minula), jen ve vesmíru, jsem se čtení trochu bál. Jak velké pak bylo mé překvapení, když mě kniha totálně pohltila a nepustila, dokud jsem ji nedočetl... Neduhem YA počinů je pro mě často určitá naivita mladých hlavních hrdinů a zpravidla pro toto odvětví téměř nutná romance, nebo v horším případě milostné trojúhelníky, které rozmělňují jinak mnohdy zajímavé dějové kulisy a dobrý nápad. U zmíněných Hunger Games se nelze vyhnout srovnání s méně známým, starším japonským filmem (a knihou) Battle Royale, jenž je nejen lépe zpracovaný, ale i mnohem dospělejší a je až překvapivě podobný oné populárnější sérii. Tento problém se zlehka otřel i o Nyxii. Tady to ovšem nezavání „vypůjčením si“ některých motivů z méně známého díla. Jde pouze o použití zažitých prvků v nevšední a pořádně čtivé kombinaci. Jsou tu přítomna zaběhlá žánrová klišé, ovšem velmi umně zakomponovaná. Navíc je kniha napsaná vyzrále, postavy jsou vykresleny nesmírně uvěřitelně a příběh je místy až překvapivě drsný. Za sebe mohu říci, že jediné, co mi osobně na knize trochu vadilo, byl cliffhanger v samém závěru a uvědomění si, že to celé skončilo vlastně v nejlepším. Chci pokračování! A ideálně hned. Pokud pátráte po opravdu dobrém, pohlcujícím románu s prvky Science Fantasy, ale překvapivě i thrilleru (v rámci možností), jděte do Nyxie! Ta tajemná mimozemská hmota se vytvaruje dle vašich očekávání a bude se vás držet po celou dobu čtení…... celý text

Prokletí Salemu 2006, Stephen King

Prokletí Salemu je zkrátka klasická upířina, protkaná odkazy na hororová díla ještě klasičtější. Upíři jsou prostě nekomplikované, přímé bestiální zlo a tak to má také být. Ne vždy je dobrý nápad příšery polidšťovat, když jejich podstatou je právě nelidskost. Barlow je možná ještě děsivější než Drákula. Klasický motiv nemilosrdného střetu světla a tmy, v němž má racionální rozum a jakékoli zaváhání nedozírné následky. Moc se mi líbí podobenství rozpadu typického amerického maloměsta (k němuž zde pochopitelně dochází tím nejhorším možným způsobem). King je prostě mistr hororu v jakékoli jeho myslitelné podobě. Zatím jsem od něj ještě nečetl nic, co by bylo špatné. Snad se mi to ani nepovede... Takhle to má vypadat. Moc se mi líbí Kingovo pojetí upírů, které později skvěle rozvinul v Temné věži. O tom, jak rozprostřel a uzavřel zde neukončený příběh poskvrněného kněze Callahana ani nemluvě (jednoznačně jeden z mých nejoblíbenějších protagonistů cesty k Věži).... celý text

Neotvírat! Kouše! 2019, Charlotte Habersack

Konec knihy má opravdu hodně otevřená příslovečná vrata a ponechává řadu věcí neuzavřených. Neotvírat! Kouše! bych za sebe doporučil nejen dětem, ale i těm, kteří si chtějí odpočinout od něčeho náročnějšího a touží vrátit se tak trochu do dětství (Yettiho jménem Icy Ice Monsta bych - být ještě malý určitě jako hračku chtěl). Je to svižné a krásně ilustrované dobrodružné čtení, které mezi obdobně laděnými, fantastikou a tajemnem lehce prodchnutými bestsellery pro mladší čtenáře rozhodně nezapadne. Naopak. Potenciál má velký, snad se jej v dalších pokračováních podaří naplnit.... celý text