Epes
přečtené 126
Věk zázraků
2012,
Karen Thompson Walker
Slibný námět, který však autorka nedokázala promítnout do soudržného příběhu. Místo toho se jedná o řadu dílčích epizod, kterým je vždy věnován omezený prostor a pak se vytratí do ztracena. Pokud má být nosnou osou knihy komplikovaný vztah dětské hrdinky s jejími rodiči (zejména otcem) či platonický vztah se spolužákem, pak ho autorka nedokázala vytěžit - např. tím, že bychom prožívali úzkost nad osudem těchto lidí tváří v tvář zkáze, jejíž nevyhnutelnost si umíme domyslet sami.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Příběh je propracovaný tak, že jednotlivé příčiny a následky v životech hlavních postav do sebe zapadají jako kolečka perfektně seřízeného hodinového strojku. Právě nezvratitelnost faktu, který my čtenáři víme od začátku, totiž že se Marie-Laure a Werner v knize potkají, stupňuje úzkost o jejich osud s každým dalším oddílem textu, který je posouvá k vyvrcholení. A my tušíme, že to nebude žádný laciný happy end, což vytváří skutečně silný čtenářský zážitek. Neviditelné světlo v názvu knihy jistě souvisí se slepotou hlavní hrdinky; může také představovat to světlo, za kterým v životě jdeme, aniž tušíme, že nás vede na osudové křižovatky v místě a čase obdobně, jako světlo ve tmě nutí můry nalétají do plamenů.... celý text
Jáma
2019,
C. J. Tudor
Co je jádrem dobré detektivky a Jáma zoufale postrádá: Pravda, kterou má čtenář neustále před očima, a přesto ji nevidí, je postupně rozkrývána a slepována z malých střípků a v koncovce se poskládají v překvapivě jasný obraz. Oproti tomu Jáma začíná lacině naturalistickým prologem, pak dlouho pokračuje dějově velmi slabým příběhem, ve kterém rádoby "obchází" netušené zlo, a končí zjevením zcela vedlejší postavy Glorie, která coby Deus Ex Machina příběh "rozštípne". Pravda se převrátí naruby na dvou stránkách textu, z tyranů jsou rázem chudáci a naopak, hrdina zatočí s všemocným Špekounem a zjeví se strašidlo. Kniha je velkým zklamáním a dokladem, že je neradno spoléhat na marketingová sdělení na obálce.... celý text
Řvi potichu, brácho
2016,
Ivona Březinová
Při hodnocení knihy je třeba oddělit kvalitu literárního zpracování od osobních postojů k tématu. Přiznávám, že mě Jeremiášovy projevy po celou dobu značně iritovaly, a musel jsem si proto připomínat, že právě v tom spočívá úkol autorky - zaměřit čtenáře na problém, vyvolat (nějaké) pocity a potřebu k tématu zaujmout postoj. To se autorce určitě podařilo. Vztah rodičů ke svým hendikepovaným dětem asi nikdo nemůžeme v úplnosti pochopit, naopak do vnímání okolí se snadno vžijeme. Já myslím, že rozhodnutí musí udělat každý rodič sám za sebe a že toto rozhodnutí se vyjeví až tváří v tvář takovému dítěti. Současně jsem přesvědčen, že i tento rodič má právo na život, a pokud v totální oběti pro své dítě nenalezne smysl života, neměl by za to být odsuzován. A od okolních lidí (v domu, ve škole, na ulici...) lze požadovat nanejvýš solidaritu, v žádném případě oběť. Vždyť práva jednoho člověka začínají tam, kde končí práva druhého. Postavu Patrika považuji za jednu z hlavních, proto mi vadila absence jakýchkoli informací o rodinném zázemí - nikdo nežije ve vzduchoprázdnu, ale Patrik se v příběhu prostě jen objevoval a zase mizel, čímž bylo jeho vykreslení ploché. Také nevěřím, že v roce 2016, kdy knížka vyšla, by učitelé ve školách byli takto nepoučení, jak je autorka vykresluje. Integrace takového dítěte jako Patrik by si přinejmenším vyžádala individuální vzdělávací plán, který by museli všichni dotčení učitelé podepsat, a tudíž se s Patrikovými potřebami seznámit. Nevzdělaní učitelé, vulgární spolužáci, bezcitní sousedé a neschopné úřady tak spíše v knize posloužili autorce jako (poněkud černobílé) archetypy problémů, jimž autisté v naší společnosti čelí.... celý text
Nimbus
2019,
Neal Shusterman
V druhém pokračování nás Shusterman naštěstí ušetřil technických detailů a naturalistických popisů porážení lidí, kterému eufemisticky říká kosení, a vyvážil je prokládáním Nimbusových filozofických úvah. Právě v nich se postupně rozkrývají indicie k osudu lidstva. Koncovka je napsaná napínavě, ale celkově autor opakuje sám sebe. Jako by se nedokázal vzdát někdejší série Unwind. I v Nimbusu stále narážíme na již vypotřebované motivy oživování a transplantace těla. Na třetí díl je zaděláno úspěšně, ale překvapí nás Neal ještě něčím?... celý text
Řeka, která teče pozpátku
2016,
Jean-Claude Mourlevat
Pohádka o cestě za nedostupným lékem. Zvláštním prvkem je, že se vlastně jedná o příběhy dva, z nichž první vyzradí konec toho druhého v polovině textu. Takže dále čteme s úlevnou jistotou, že to dobře dopadne, a užíváme si rozkrývání paralelních osudů obou hlavních postav.... celý text
Pollyanna
1993,
Eleanor H. Porter
Stejně jako Malý princ, také Pollyanna nám otevírá oči a ukazuje nám pohled na svět, který je vlastně plný krásy a důvodů k radosti.
Outsider
2019,
Stephen King
I když nemohu popřít vypravěčské umění autora (místy bylo čtení opravdu napínavé), celkově King ztrácí body za tento příšerný žánrový pelmel. Kombinace klasické detektivky s drákulovským hororem naprosto shodila celou zápletku. Namísto aby se autor držel jasně vystavěných pravidel příběhu, zahnal sám sebe do kouta, odkud si musel vypomoci nadpřirozenými sílami namísto reálného pachatele a přirozeného vysvětlení (tak podstatného právě pro detektivních příběhy). Tím se stalo vyprávění vysoce, resp. zcela nedůvěryhodným. 50 knih na Kingově kontě už je možná moc na to, aby se autor nevyčerpal - takovéto žánrové experimenty mu však pouze ubírají kredit.... celý text
Sucho
2019,
Neal Shusterman
Čtivý a uvěřitelný příběh, až na poslední oddíl. "Deus ex machina" - a to doslova - příběh v koncovce pohřbil, i když hlavní hrdinové zůstali na živu.
Ostrov Sukkwan
2011,
David Vann
Že se to na ostrově zvrtne, to se dalo tušit od začátku. Spíše jsem ale sázel na Roye. Spousta autobiografických prvků z autorovy otřesné životní zkušenosti a poučení, že si dospělí nemají řešit mindráky prostřednictvím vlastních dětí. Čtení na jeden až dva dny, ohromení na jeden až dva týdny. Poučný doslov.... celý text
Klíč k času
2016,
Natalja Ščerba
Ruský Harry Potter. Kniha je čtivá a vyprávěcí styl možná i předčí Rowlingovou, protože problémy dětí v příběhu jsou současné mládeži bližší. Přesto Časodějové už Pottera jenom dohánějí a inspirace je sotva čistě náhodná, srov.: Severin Ohnivý vs. Severus Snape; Feš Dragocij vs. Malfoy Draco; zámek Zmijulan vs. kolej Zmijozel… A pokud jde o klíče: "Stříbrný, Bronzový a Zlatý mezi sebou zápolí. Železný tajemství rozkvětu odhalí, Křišťálový Rozeklaný zámek najít dokáže, Rubínový všechna tajemství vypoví a Černý cestu k samotnému srdci ukáže..." vs. "Jeden Prsten vládne všem, Jeden jim všem káže..." - dokonce se to i rýmuje (ukáže -káže), ale to už jsme u Tolkiena. Zkrátka Ščerba už nikdy nemůže být první, a proto zůstane ve stínu, i když mohou být její knížky v určitých ohledech lepší.... celý text
Město přeživších
2018,
Thomas Thiemeyer
Krásná obálka, pozitivní recenze a napínavý prolog - přesto nakonec spíše zklamání. Zápletka je příliš uměle vykonstruovaná, průlet bouří do budoucnosti je klišé. Proto pro mě nebylo prostředí dost uvěřitelné a nemohl jsem se tedy do něj ponořit a splynout s příběhem hlavních postav. Ani ty mě nepřesvědčily - kdo umí v patnácti řídit autobus, odemykat zámky paklíčem, střílet z luku a pistole nebo hacknout umělou inteligenci? Záhadný průhledný tvor příliš připomíná filmového predátora se Schwarzeneggerem, vyrabováni byli i Hitchcockovi ptáci. Křížení sci-fi a fantasy s verneovským líčením technických aspektů přináší spíše žánrové zmatení. A románek Jema a Lucie už je čistě populistickou snahou, jak udělat z knihy young-adults. Přesto nemohu popřít, že děj je místy opravdu napínavý a má spád (ale opravdu jen místy). Kniha by byla o dobrou čtvrtinu užší, kdyby každá kapitola nezačínala důsledně na nové straně, což je směšné zejména tam, kde text končí dvěma řádky následovanými prázdným listem. To se pak kniha skutečně čte 5-6 hodin, jak uvádí na svých stránkách vydavatel. Kdybych se měl znovu rozhodovat, knihu bych si nanejvýš půjčil z knihovny.... celý text
Dlouhá země
2015,
Terry Pratchett
Dobrý nápad, bohužel však rozmělněný v příliš zdlouhavém líčení jednotlivých zemí. Kniha mohla pokračovat do nekonečna, kdyby se autor snažil všechny světy popisovat - a zpočátku to tak opravdu vypadalo. Doufám, že to tak nebude i na Marsu...... celý text
Druhý věk strojů
2015,
Erik Brynjolfsson
Očekával jsem, že autoři více poodhalí, jakým směrem se budou technologie vyvíjet, místo toho je kniha plná ekonomických analýz a prognóz. Pozor na to, až se budete rozhodovat o koupi. Dva zásadní problémy textu jsou: většina příkladů popisuje americkou ekonomiku, která jen nám přeci jen poněkud vzdálená; uváděná data jsou 5 - 10 let zastaralá. Sami autoři píší: "V příštích 24 měsících naše planeta zvýší počítačový výkon víc než za celou předchozí historii..." (s. 238) Takže data z roku 2009 už postrádají smysl a s nimi ztrácí na aktuálnosti i tato kniha.... celý text
Ztracení chlapci
2019,
Gina Perry
Autorka pravděpodobně musela svůj výzkum publikovat, a tak se snažila předělat disertaci na román, aby si zajistila větší náklad - tato literární transformace se jí bohužel nepodařila. Text je čtivý jen místy, mnohdy je faktů tak málo, že vlastně není co říct. Řada detailů je útrpně zbytečných, hlavní sdělení a svědectví o experimentu by se vešlo do článku v časopise, aniž by čtenář přišel zkrátka. Líčení, jak autorka stopovala události v Robbers Cave, by mohlo mít detektivní ráz, ale na dobrou zápletku je příliš málo materie.... celý text