bzung
přečtené 171
Rytíři z Vřesova
2016,
František Niedl
Akční jednohubka v historickém kabátku. Strhující, nicméně naivní děj a dialogy občas tahají za uši. Pro oddechové čtení k vodě je autorův styl dobrou volbou.
Dekameron
1975,
Giovanni Boccaccio
Deset deka povídek podobných jak vejce vejci, několik bylo vcelku zajímavých, většina spíš méně, ale je asi třeba brát dílo v kontextu doby, kdy vzniklo. Že zrovna tato kniha přežila šest století na výsluní, je pro mě trochu záhadou. Pobavilo, že už Boccaccio znal anekdotu o tom, jak Karel přišel vrátit Frantovi pět litrů a otevřela mu manželka...... celý text
Foucaultovo kyvadlo
2002,
Umberto Eco
U Umberta Eca mě napadá srovnání s filmovým Davidem Lynchem. Originální až geniální tvorba, nicméně některá díla už jsou natolik ulítlá mimo mainstream, že jsou pro běžného čtenáře/diváka nestravitelná. Což nepovažuji za chybu nedostatečně vnímavého čtenáře, jako spíš špatně napsaného díla na straně autora. To je případ Foucaultova kyvadla. Postavy jsou inteligentní a chytře napsané, dialogy místy skvěle vypointované, ale co naplat, když většinu knihy tvoří nečitelný, rádoby odborný balast, přes který se bez duševní úhony může prokousat jen opravdový nadšenec do esoteriky, konspiračních teorií a všech těch zednářských lóží, templářských řádů a kdoví jaké rozenkruciánské havěti (ano, pro mě jsou to všechno sprostá slova). Při čtení jsem si připadal, jako bych trávil večer ve společnosti tří nadšených filatelistů, kteří hodiny a hodiny zaujatě debatují o svých sbírkách známek. Prostě čiré utrpení, pokud nepatříte mezi zapálené nadšence. Příběh přitom není nijak zvlášť složitý, samotná kostra děje, kde se něco děje, tvoří tak jednu pětinu obsahu, zápletka je předvídatelná a ani vyústění na mnohde zmíněných posledních dvaceti stránkách mě nijak neoslnilo. Přikláním se k mínění, že král je nahý. Četl jsem i názory, že tohle je kniha od intelektuála pro intelektuály, kterou méně zdatní nejsou schopni pochopit, a že jen ti dostatečně sečtělí a inteligentní dokáží knihu naplno ocenit. Pro ty mám jeden vzkaz od Belba: "Odšpuntuj se!" ;-)... celý text
Falknovská huť
2019,
Vlastimil Vondruška
Stařičký Ignác zaklapl knihu za poslední stranou svého rukopisu a tázavě se rozhlédl po jizbě. "Je to krásné, Heřmánku!" políbila ho na čelo jeho žena. "I ty moje Aničko!" rozveselil se Ignác a začal jí vyhrnovat suknici. "Teď ne, před dětmi! Možná večer," pleskla ho přes ruku. "Kéž by jsi foukal sklo, jak se brkem oháníš!" rýpnul si Wolf, jak je mezi skláři zvykem, protože to jsou čumáci. "Však si to ještě rádi na verštatu přečtete. Nemusíte po šichtě jen v šenku vysedávat!" odbyla Wolfa hubatá Hedvika. "Napsal jsi i o mě a Marii, otče?" otázal se naoko ledabyle Leopold, přesto ho v hlase zradil stín nejistoty. Otec se synovi zahleděl do očí. "Ano, i o tobě, Poldo," odpověděl neurčitě. "A jak se dílo bude jmenovat?", nevydržel Matyáš. "Jak by. Nechť je to Heřmanovská epopej!" odtušil Ignác. "A co budeš dělat dál, otče?" "Co by. Na práci na verštatu jsem starý, a vše jsem již dávno předal svému nejstaršímu. Ovšem psaní mi jde od ruky. Napíši další epopej z historie naší krásné země. Třeba o Přemyslovcích, našem nejstarším panovnickém rodu, nebo o těch bezbožných husitech, co naši zemi prznili..." Wolf se rozřechtal: "To abys do sta let žil, brachu!" a u stolu nastalo všeobecné veselí, a všichni pěli na starého Ignáce chválu. Jen Johann zahalený do jezuitského pláště v rohu srkal polévku a nic neříkal. Měl-li by být upřímný, asi by musel poznamenat, že jde o dílo jazykově veskrze průměrné, děj je naivní a osudy postav předvídatelné, že chybí napětí, zajímavý zvrat či pointa, a že charaktery postav jsou velice plytké. Ale nač by otci kazil radost, vždyť číst se to bude hezky a lidem se to stejně bude líbit. A ne každý sklář na huti má nutkání si přečíst zrovna Vergilia v originále.... celý text
Jóga prstů - velká kniha o mudrách
2002,
Gertrud Hirschi
Autorka už v úvodu prozradila, že na tuto knihu dostala zadání od vydavatele, a přesně takhle na mě kniha po dočtení i působila. Jakýsi přehled všech možných muder zde čtenář najde, nicméně jde spíš o katalog psaný nepříliš čtivou formou a omáčka okolo působí velice povrchně (což autorka na jedné stránce i nekriticky přiznává). Zajímavěji podané informace najdete bez větších obtíží na různých na jógu zaměřených webech v českém i anglickém jazyce. Navíc jsem při čtení nabyl dojmu, že autorka trpí všemi možnými nemocemi a neduhy, jako jsou bolesti hlavy, zad, kloubů, či nedostatek energie, a na to vše (ne)úspěšně praktikuje mudry. U člověka dlouhodobě praktikujícího jógu, jak se paní prezentuje, trošku paradox :)... celý text
Jakubův cestovní deník
2017,
Jakub Čech
Poměrně čtivý román o putování krajem, nekrajem, který ale doplácí na obrovské množství postav, jejichž charaktery nejsou více prokresleny a hřeší na jakoukoliv vedlejší zápletku. Co se stalo s Kayou? Došel Top Notch? Nabízí se srovnání s románem Cesta od McCarthyho, který se mi ale líbil o krapet víc.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Autorka píše svižným nenáročným stylem, který mi ale k historicky závažnému tématu příliš nesedl. Příběh generačně rozdělený do tří epizod je nevyvážený a třeba kapitola Miry moc nekoresponduje z retrospektivními osudy jejich předků. Existenční drama malé dívky a pokus o zachycení holocaustu z pohledu přímých účastníků jsou spleteny k sobě trochu neuměle. Vadila mi i jistá plochost charakterů. Holky Miru, Rosu, Hanu a Elsu odlišuje snad jen zasazení do příběhu. Mám pocit, že kdyby si vyměnili role, bude se vše ubírat stejným směrem a ani v rámci příběhu postava Hany není nijak výjimečná, jak bych si dovolil z názvu knihy odvodit. O vedlejších postavách ani nemluvě, ty by se daly charakterizovat dvěma, třemi slovy, jako zlý, hodný, hodný, ale sobec,... Povrchnost se nějak line celým příběhem. Tady to chtělo jít víc do hloubky, pocitů, myšlenek a motivací, aby kniha měla své kouzlo. Takhle neurazí, ale ani nenadchne. V naší literatuře jde spíše o průměr.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Stoletý stařík začíná jako vtipný a originální příběh, nicméně záhy, někde mezi autobusovým nádražím a železniční stanicí Byringe, ztrácí tempo a nakonec vyzní do ztracena. Jednotlivé zápletky působí prvoplánově a opakuje se v nich stejný vzorec, tj. Alan hraje na absolutní náhodu, a vždy mu to tou čirou náhodou vyjde. Poprvé, podruhé to působí úsměvně, pak už je to ale nuda. Příběhově jde o Foresta Gumpa říznutého Baronem Prášilem, nicméně epizodkám chybí inteligentní pointa. Pokud čtenář přistoupí na autorův vcelku laskavý humor, věřím, že se může bavit. Nicméně na mě příběh působil tak trochu infantilně, nebo lépe, senilně. "Nazdar, Mao, Ahoj Kime!" - "Jé, to jsi, ty, Alane? Pamatuješ, jak jsme tenkrát... tak to tě samozřejmě nepopravím, dáš si čaj s rumem?" - "A co raději dva rumy?" - "No, výborně!"... celý text
Detoxikace pro dlouhý život
2014,
David Frej
Tato kniha je obsahově velice chudá, stroze a těžkopádně napsaná, asi jak když čtete manuál k novému odšťavňovači, nechybí ani vhodné recepty na závěr (jablko s hruškou, celer s mrkví,...). Pro mě osobně má kniha nulovou přidanou hodnotu. Z více než poloviny jde o recyklaci ostatních autorových knih, některé pasáže jsou doslovně zkopírované z knihy Ajurvéda. Nemůžu se zbavit pocitu, že jde o čistě komerční počin, prodat to samé v novém balení.... celý text