ber-tram
přečtené 922
Tak to bylo, tak to je
2007,
Lou Fanánek Hagen (p)
Jestli vše Fanánek Hagen (proč se mu tak říká, se nedozvíte) nejdřív smolil na pokračování do fanzinu pro teenagery, není divu, že vypíchl momenty generačně všední, přesto pikantní, kdo kde se jak vožral a kam vyblil (což zažil leckdo, tudíž se s tím lacino ztotožní). Co by čtenář lačnící po hlubších hudebních stopách uvítal, zazní v publikaci s fakt originálním názvem jaksi mimochodem. Prostě se hlavně fest kalilo, muzika jakoby doprovázela. A že konečně pochopíte hádanku: »Má to tři nohy, tři oči, co je to? Fanánek s Brichtou na pivu«, to patří ke zpovědnímu odhalování fám, kdy a proč se karambol semlel. Za střízliva sotva…... celý text
Johnny si vzal pušku
1979,
Dalton Trumbo
Smutně naštvaná, něžná i lomcující píseň One, kterou Metallica ztvárnila v prvním videoklipu, v němž jsou záběry z filmu natočeného podle této knihy, je mi opět o něco bližší a srozumitelnější. Ale že bych kvůli písničkám musel číst knížky…? Třeba pasáže o chození na ryby, trávení Vánoc aj. okénka z dětství, jsou tuctové, až nudné. Ale na co má také dvacetileté ležící torzo vzpomínat. Zato vzteklý obžalobný protest v kapitole X (str. 86 – 93) nemá chybu! 4/23... celý text
Pérák
2008,
Petr Stančík
Volným odpružením z historických štaflí protektorátní legendy nadobro opouštím svět Stančíkových fantasmagorií podobných pohybu na chůdách: s nadhledem, spoustou vjemů, ale potácivému, klipovitému. 3/23... celý text
Soustrojí smrti
2013,
Warren Ellis
Samozřejmě, pointa mohla být výbušnější, ne tak kamarádská, a pátrání v historických převlecích New Yorku ještě vyostřenější. Jenomže detektiv Tallow je nakonec podobný exot jako Lovec, každý pohlíží na ambientní bezpečnost z jiného časového úhlu, avšak se stejnou posedlostí. 2/23... celý text
Metallica: Kompletní příběh
2020,
kolektiv autorů
Kaleidoskopicky tříštěný, bulvárně laděný barvotisk A4 mi ovšem lichotí víc nežli by bývala monografie z pera jednoho kronikáře. Kdesi kolem roku 1996, dokdy jsem kapelu ještě hudebně vnímal, jsem plánoval bookazine odložit, ale jářku: možná bude výživnější si o té muzice jen přečíst, než ji poslouchat. A bylo, a spíše o lidském dospívání a střízlivění, protože získat samu hudbu lze dnes jakkoliv... Kdeže je konec osmdesátek, kdy jsem měl Master Of Puppets nahrané na jedné straně ferro-extra BASFky 90 (stála tehdy málem stovku), a myslel si, že je to všechno. Pásek totiž naschvál doběhl zrovna když se Orion tišil do mezihry. Bylo mi to divné, poněvadž seznam skladeb jsem měl přepsaný (na stroji) komplet, takže kde se skrývá ta Damage Inc.?! “Zbylých” 10 minut monstralba jsem holt okusil až později z licenčního cédéčka (za 280 Kčs), ke kterému jsem nastřídačku posvátně vzhlížel do výlohy a úkosem do vycuclé peněženky. Hle, jak kompletní příběh oživil vzpomínky!... celý text
Jen jednou dostat šanci
2021,
Ladislav Vostárek
Zpoetizováno i doinscenováno písňovými texty, proloženo karikaturami, čte se vtipné lehce. Pamětníkům, tj. i mně, byť jsem dění ještě neprožíval, servíruje svoji odrůdu pravdy pán, který leccos v domácí pop music posunul kupředu. Říci šíbr či šedá eminence, budiž, ale ne v pejorativním tónu, byť se jeho hitové zářezy kulturním arbitrům spíše zajídaly.... celý text
Mlýn na mumie
2014,
Petr Stančík
Používá slova, která jste buď dlouho neslyšeli anebo vůbec. Podává dějepisnou lekci, které věřit buď smíte úplně nebo vůbec. Každou kapitolu osobitě nazve, každou uvodí poťouchlým moudrem. Text je náramně peprný: gastronomicky, eroticky, kriminálně. Kdybych propojil s odžitým literárním kontextem: tam, kde Miloš Urban už pekelně nudí a Umberto Eco bezbřeze tlachá, Stančík poučně baví a zábavně poučuje. A proč ne plný počet?! Inu, horní příčku strhává nezasloužený úděl groteskního, rozplizlého, no prostě zlého konce. 45/22... celý text
Dan Horyna - Přežil jsem sám sebe
2020,
Radka Červinková
Naposledy jsem přečetl vzpomínky Brichty, který prý vymyslel název Horynova Merlinu; oba jsou zhruba vrstevníci, ale tím spřízněnost končí. Zatímco Brichta tuze lidovým jazykem bojuje za svou pravdu se svým okolím, Horyna poučeným, myšlenkově koncízním stylem bojuje sám se sebou, se svými vnitřními démony. Brichtu byste snad za jeho přešlapy politovali, kdežto Horynu s chutí nakopali do zadku, že nevěděl co roupama a jaké byl budižkničemu. A přesto ho máte radši - on se totiž přiznává, poznává a hledá cestu. Muzika tu hraje podružnou roli, nejde o zpověď stárnoucího rockera, ale o hledání sebe sama.... celý text
Fantom Opery
2008,
Gaston Leroux
Má to něco do sebe, něco více jak stoletého, naftalínem už zavánějícího. Možná by to někdo dokázal zmodernizovat v existenciální horor a odtáhnout ze slzavé červené knihovny do čítárny serióznějšího vkusu. Inkredience by byly, jen je přetavit ve spojitý, poznámkami autora lacině neautentizovaný příběh. 43/22... celý text
Strach
2018,
Dirk Kurbjuweit
Slova musí být vždy o něco důraznější, přeci jen představují útok myšlenek na ty, co nepřemýšlejí. Zjevně je úvaha Strach příliš krotká a ve výrazech umírněná, aby přiměla k vážné reflexi, jak bezbranný je v tzv. právním státě člověk spořádaný, pracující, slušný, dobře situovaný, mysleme si klidně slabošský, ale říkejme mravně zachovalý, oproti všem sockám, deprivantům, exotům, vyvrhelům, nemakačenkům, parazitům, zkrátka prudičům a rušitelům pokojného stavu ostatních, jejichž ochrany, blahobytu a nedotknutelnosti si však establishment přednostně a úzkostlivě hledí. Samomluva bez přímé řeči monotónně, tj. ustavičně burcuje k pozornosti. Každý snad v ní nalezne sebezpytnou větu, hodnou reakce: vítejte v mém životě! 42/22... celý text
10x Anděl posledního soudu
2003,
* antologie
Buď pointa chybí, v horším zhavaruje. To je úděl povídek, v komunitě sc-fi & fantasy generálně omilostněných z klišé - a klišé přetékajících, a těchto speciálně osvobozených i zadáním: nadatlujte pod křídly Andělé posledního soudu... cokoliv. Soukromá pointa jakžtakž vyšla jen Brichtovi, který zlanařil do jedné antologie česká žánrová jména a sám si přes noc střihl literární debut. 41/22... celý text
Růže pro Algernon
2016,
Daniel Keyes
Hned jsem klidnější, že nejenom česká tvorba (nedávno v podání Vopěnkova Pátého rozměru) sype infantilní, odnikud nikam vedoucí samomluvy pomatenců a nadrženců. Nehovořím o hlavní postavě, ale o autorech, kteří by nedůvtipnému publiku měli v zájmu úspory času předem vysvětlit, o co jim průhledným psacím ukájením kráčí...?! 40/22... celý text
Archiv
2014,
Victoria Schwab
Ze snahy o paralelní světy živých a mrtvých vyšel archiv naprázdno. Promarněná příležitost. Slovy sice přecpán, ale nezakopáváte o ně. Autorka je vytrvalá grafomanka, jenže mizerná vypravěčka. 39/22... celý text
Most
1962,
Gregor Dorfmeister
Retrospektiva sice řeší dětské zázemí sedmi kluků, jenže nátury se v těkavém přímém přenosu nestačí projevit. Má-li to rysy autobiografie, pak leccos nevysloveného stále vězí uvnitř autora. Hluboký osobní prožitek vryl do řádků dost ploše. 38/22... celý text
Pátý rozměr
2009,
Martin Vopěnka
Naivní bytosti trapnost nepociťují, jejich okolí ano. Vstupte do kontaktu s Vopěnkou, a další už nenavazujte. Jestli (někam) dospěl, pak k psedovědátorskému filozofování a obcování s chlapem. Že to nesouvisí? A kdo jiný než latentní buzerant by studoval kníhu o černé díře? :-D 37/22... celý text
Vražedné alibi
2008,
John Katzenbach
Chvála knize, která vlastní větou dává vysvědčení sobě i dojmům čtenáře: »Zprvu chladné, až téměř hrozivé tóny jeho hlasu vystřídala únava s náznaky úlevy, že se vše konečně blíží k závěru«. To se píše na str. 530 (ještě 30 zbývá) a pořád nevíte, jestli finále vyzní investigativně střízlivě nebo pavlačově bulvárně. Jde o typ bohatě rozvyprávěné kritické sociální detektivky, kde od začátku do konce váháte, kdo napáchal větší společenské zlo. 36/22... celý text
Final cut – Vrah z internetu
2014,
Veit Etzold
Nelibuju si v nechutnostech a zvrácenostech, abych hodnotil takhle vysoko, protože nejsou zde účelem, ale prostředkem. Prostředkem ke strhujícímu kriminálnímu pátrání v realitě skutečné i virtuální, stimulem k uvědomění si hrozby reality digitální, skutečnost fingující. Kulisy Berlína navíc dodávají středoevropskou blízkost, obdobně jako Sorry, Berlínská past nebo Plán N. 35/22... celý text
Proč plným počtem neodměnit žánrově čistý přepis scénáře z osmdesátek, když šlape a baví? Čitelný děj, myšlenka s přesahem, vtipné hlášky. Jo, a odehrává se to v roce 2043, kdy v 97 letech zemřel Sylvester Stallone. Spisovatel je prorokem dlouhověkosti, co? Považte, že Stalloneho matka odešla teprve před dvěma roky v osmadevadesáti! Snad ji Sly napodobí! 34/22... celý text
Kuře melancholik
2008,
Josef Karel Šlejhar
Jazykově archaické (leč výstižné), dějově nadčasové (obzvlášť pro pediatry), literárně pomíjivé (kapku oživené filmem). 33/22