BarkaS
přečtené 541
Holubice a had
2020,
Shelby Mahurin
Ze začátku jsem byla nadšená, hlavní hrdinka je sice trochu kanál (vyjadřováním), ale možná i proto to mělo švih. Později už to začalo být méně svižné (malý SPOILER, který si ale stejně přečtete v obsahu :D), zvláště pasáže “manžel”/“manžílek” to a tamto. Konec docela zajímavý. Moc slibovaných překvapivých zvratů se mi nedostalo, přesto nadstandard.... celý text
Harry Potter a Ohnivý pohár
2001,
J. K. Rowling (p)
Je to zajímavé, jak se člověku opakovaným čtením téhož odkrývá nové. Před dvaceti lety mi to nepřišlo zdaleka tak temné jako dnes. Příběh, který děti milují, ale není moc pro děti. Rowlingová má bezpochyby dar, ale vyprávění je s každou další HP knihou stále krutější a krutější.... celý text
Kniholap
2019,
Helen Docherty
Nádherné ilustrace, ale opět se ukazuje, že zvlášť pro básničky (poezií bych tuhle jednohubku asi nenazvala) platí, že překlad může vše zkazit. Tady to není chyba překladatelky, je vidět, že se snažila, slovo kniholap je boží! Přesto: Nevím, jak originál, ale překlad prostě nefunguje. Příběh hezký a s nápadem, ale to je vše.... celý text
Falešný plnovous vánočního dědečka
2018,
Terry Pratchett
Je vidět, že se jedná o mistrovy rané povídky, případně ty, které mu nestály za “hlubší” zpracování, nejsou nijak extrémně skvělé (navíc se tu opakuje jedna povídka z Draků na hradě Ruinově ze stejné série :/), ale každopádně jsou milé. Knížka je krásně udělaná, různé fonty, zvýraznění, obrázky. A krásně se čte nahlas, překlad rozhodně neuškodil, přestože ho “nemá na triku” dvorní Pratchettův překladatel.... celý text
Spát v moři hvězd. Kniha I.
2020,
Christopher Paolini
Kniha je bezvadně napsaná, ale prostě mě nenadchla. S hlavní hrdinkou jsem se neuměla ztotožnit. Je to takový mix Artemis, Hostitele a dalších. Sny hlavní hrdinky alias (trochu spoiler, který ale pochopí jen někdo, kdo již četl) vzpomínky Měkkého ostří byly určitě psány s vyšším plánem a poselstvím, ale byly příliš složité, až nepochopitelné. Technické pasáže, neustálé opakování toho, v jakém zrychlení se zrovna nachází ta která loď, brzdilo děj. Druhou knihu už si asi “odpustím”..... celý text
Dítě číslo 44
2009,
Tom Rob Smith
Nejsem si jistá, jestli si to vzhledem k “nepravděpodobnosti” opravdu ty čtyři hvězdičky zaslouží, ale vzhledem k tomu, co se mi v poslední době (dámy prominou) za srágory občas dostalo do rukou, musím přitlačit. Úplná srágora to totiž není. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi, byť zasazenými do jiné doby (ta je mimochodem popsaná velmi působivě). “Prozření” hlavního hrdiny je trochu úsměvné, pravda, ale ne zcela neautentické. Příběh sviští, po dlouhé době jsem u konce jen těžko odkládala. Kniha je podle mého názoru místy až zbytečně brutální, ale to už je při čtení toho žánru riziko čtenáře.... celý text
Věřit znovu
2019,
Mona Kasten
Někdy je marketing knihy silnější než příběh. Podle mého názoru je tenhle díl přesně ten případ. Zatímco v prvním mi přišly problémy hrdinů uvěřitelné (asi k proto, že mi byly blízké), tentokrát na mě spíš dýchala puberta. Věřit znovu je pěkně napsané, má spád, ale hlavní hrdinka je přecitlivělá fňukna a některé formulace v erotických scénách mě rozesmály, z jiných mi bylo až trapně (“strčil prsty do mojí vlhkosti” - to jsem si hned vzpomněla na Román pro ženy a poznámky o “čvachtání”. Číst takové formulace dost kazí celkový dojem.) Opět se ukazuje, že není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Mně se Mona Kasten tentokrát nezavděčila. Spíš jsem utrpěla zklamání z utracení poměrně vysoké částky za knihu, bez které bych se s klidným svědomím obešla.... celý text
Harry Potter a Tajemná komnata
2017,
J. K. Rowling (p)
Potřetí už to není taková zábava jako poprvé, ale pořád je to v rámci žánru velmi slušná jízda. Jen se budu opakovat: Safra, vždyť to vůbec není pro děti!
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
2012,
Patrik Hartl
Přiznám se, že obecně nemám moc ráda české knihy a filmy, protože mi přijde, že i ty “humorné” jsou ve většině případů ve skutečnosti dost depresivní. Na Hartla jsem se proto už dlouho (trochu z povinnosti, abych měla přehled) chystala. A byla jsem příjemně překvapená. I když to byla taky trochu depka. Dobře vystavěný příběh 4 kamarádů, má spád a nepostrádá vtipné momenty. Určitě mu dám ještě šanci ;).... celý text
Úzkosti a jejich lidé
2020,
Fredrik Backman
Pro Backmana jsou evidentně deprese, úzkosti a úvahy o sebevraždě velké téma. Není to úplně optimistické čtení, ale plné emocí a postřehů ze života přesně tak, jak jsme u autora zvyklí. Mám ho ráda a doufám, že se svými démony bude bojovat i dál úspěšně.... celý text
Začít znovu
2019,
Mona Kasten
Dostala jsem, co jsem čekala a možná i trochu víc. Příběh má spád, logiku, byť je to slaďárna a všichni (tedy spíš všechny) víme, jak to skončí. Za mě navíc zajímavá linka perfekcionistické matky.... celý text
Nůž
1992,
Robert Lawrence Stine
Stina si pamatuju jako jediného z autorů Stop hrůzy jako “takového horšího Kinga“. Tohle ale byla taková nostalgická jednohubka bez nápadu. Ale jak tu píšou jiní, do mhd či při čekání u lékaře ok.... celý text
Oběť 2117
2019,
Jussi Adler-Olsen
Měla jsem ráda praštěnou a (zdánlivě) nekomplikovanou Rose a legračního a (zdánlivě) nekomplikovaného Asada. Během dvou dílů jsem přišla o oba. Pořád to mělo švih, ale víc mě bavily “obyčejné” případy oddělení Q.... celý text
Těžká noc
2019,
Lenka Lanczová
Zajímavé ženské čtení, dobře napsané (ale ty chyby a hrubky v textu mě tedy pěkně nas....). Horší to bylo i s dějem (dost se dalo odhadnout předem a nejzásadnější překvapivý zvrat byl poměrně nepřekvapivý). Vybrat si za osudového chlapa žárlivého blba, který navíc neumí odporovat svojí “mamince”, to nechceš, takže tentokrát ani náznak happyendu. Hlavní hrdince byste dali korunu, ale možná taky pár na holou. Některé její životní volby by mi jinak tak akorát přivodily kopřivku.... celý text
Posedlá
1992,
Lynn Beach (p)
Naivním perem psaná jednohubka. Jako návrat do puberty dobré, ale jinak nic. Jalové dialogy a zvraty, uspěchaný konec, pointa hloupá. Ale do mhd na krátké cesty ok.
Arabella z Marsu
2020,
David D. Levine
Sto lidí, sto chutí. V poslední době jsem zabředla do rybníku “obyčejných”, někdy i pitomých a nudných knih. Samé série, které měl člověk chuť po prvním dílu odložit (a dost často to i udělal). Arabella z Marsu k nim nepatří, sice taky není vrchol literatury, ale má švih. Je to čtení pro holky, trochu naivním perem psané, rozhodně bych to nedoporučila čtenářům Kulhánka a mužským fanouškům steampunku, nesplňuje, co slibuje na přebalu, ale je to odpočinkové, emancipované, malé a milé. Dovolím si jen nesouhlasit s kolegou Finnem níže, nemyslím, že je to jen pro dospívající dívky ;).... celý text
Ve třiceti (poprvé) single
2018,
Lisa Daily
Mohla to být super oddechovka, ale byl to takovej knižní Jekyll a Hyde. Možná se to ztratilo v překladu, ale (naštěstí jen) občasný výskyt slov jako osůbka, vínko a nehtíky škrabal nehty po mé duševní tabuli. Au. Hlavní hrdinku jsem musela občas až nesnášet, jaká to byla slepice blbá, jindy mě bavila. Škoda nevyužitého potenciálu některých “scén”. Závěrečné “drama“ bylo vyloženě k smíchu. Mělo to švih a potenciál, za mě ale s pachutí blbosti.... celý text
Výjimečná
2009,
Kristin Cashore
Jedna z nejbáječnějších knih, kterou jsem v poslední době četla. Má svoje mouchy, hlavní hrdinka občas jedná divně, ale i tak to bylo příjemné setkání. Skvělé je i to, že přestože jde o knižní sérii, kniha je “samostatnou jednotkou”, která začíná i končí a dá se číst samotná, aniž byste museli investovat stovky korun a nudit se vatou pěti dalších dílů, abyste se dozvěděli, jak to v šestém díle dopadne (případně nebyli zmatení po vynechání pěti vložkových dílů). Prvotní orientace ve světě hrdinů je trochu složitá a krkolomná. V českém překladu ještě trochu víc komplikuje situaci král Randa a Rada, kterou hrdinka založila. Od zhruba poloviny je to jízda, zadržíte dech a fandíte a fandíte, pak se to ještě víc komplikuje a pak... To už musíte zjistit (nebo už jste zjistili) sami.... celý text
Nejhorší noční můra
2017,
Brenda Novak
Hlavní hrdinka Evelyn je dost prapodivná. Ne proto, co zažila, ale proto, že potom, co zažila, by ji někdo nechal pracovat se sexuálními devianty a psychopaty (za mě první epic fail). Je prapodivná i proto, že neustále řeší, jak je nadržená, ale místo sexuálního napětí to působí jako pubertální výkyvy (2.). Děj mi z nějakého důvodu připomínal Purpurové řeky (ale horší), a když autorka zmínila, že (jen malý pidi SPOILER) hlavní objekt Evelynina zájmu policista Amarok má dvojče, přestalo mě to bavit. Dovršily to reakce Evelyn na smrt její kolegyně a “skoromatky”.... celý text