AURIL
přečtené 362
Chladné břehy
2012,
Sergej Lukjaněnko
Řekla bych, že Lukjaněnko má na kontě mnohem povedenější knihy - vlastně bych ji ohodnotila jako druhou nejslabší, tedy po „Rytířích“. Není problém ani tak v nápadu a příběhu samotném, jako ve způsobu, jakým je kniha napsána - místy dost skřípe. Zejména jsem měla problém s podivně vedenými dialogy. Říkám si ale, že je možná chyba na straně překladatele. Nějak si nedokážu představit, že by něco takového byl schopen vyplodit Lukjaněnko sám - v prvotině ano, v "druhotině" ano - ale ne v knize, která je cca 15 v pořadí.... celý text
Nadchází ráno
2012,
Sergej Lukjaněnko
Řekla bych, že až tady Lukjaněnka začal příběh bavit, jinak si ten obrovský rozdíl mezi první a druhou knihou nedokážu vysvětlit.
Zajatá královna
2012,
Alison Weir
Snad jen 2x v životě (včetně tohoto případu) se mi stalo, že jsem se nemohla dočkat konce knihy! A rozhodně to nebylo kvůli nervy drásajícímu příběhu a ukojení zvědavosti, které snad čeká na jeho konci! Abych pravdu řekla něco tak špatně napsaného jsem dlouho neměla v ruce... a navíc od Weirové? Kniha pro mě byla velké zklamání, snad na tom měl podíl i překladatel? Nevím, možné to je, nicméně podivná oslovení, ještě podivnější chování některých postav, chabá slovní zásoba a z toho plynoucí proud neustále se opakujících slov, to že hl. postavu nezajímá nic jiného než to, kdy se s někým vyspat nebo kdy kde a po kom toužit - bez ohledu na mnohdy velmi vypjaté situace ve kterých se nachází... trochu fraška. Weirovou mám ráda, tedy… její literaturu faktu mám ráda! V tom je skvělá, výborná, úžasná a s chutí si její knihu přečtu. Jde-li o psaní románů – soudím podle této jedné knihy, jiné romány mohou na úplně jiné úrovni, nicméně zkoušet to nebudu – někdo by jí to měl zakázat.... celý text
