AnnaR.
přečtené 227
Kníhkupec z Kábulu
2019,
Åsne Seierstad
poslechnuto v rozhlasovém vysílání. Tak nevím, zda i kniha je pouze nástinem různých příběhů bez rozuzlení. Ale i tak dost zajímavé.
Malý Gatsby a Carmen z Chodoriva
2023,
Michal Viewegh
Myslela jsem (naivně), že když se Viewegh konečně dostal k docela nosnému tématu, tak to bude po letech kniha připomínající jeho staré, dobré časy. Opak je pravdou. Potenciál nevyužil, jedná se opět o dílko, připomínající odbytou slohovou práci ala - hlavně, ať už to mám za sebou... Škoda zahozené šance. První část, ještě covidová - nuda bezbřehá. Vložka o elektrikáři z Příbrami - trapná. Teprve po tomto úmorném úvodu (ovšem zabírajícího zhruba jednu třetinu knihy) vstoupí do děje naprosto dokonalá, vysoce inteligentní, skromná a poddajná Oxana o níž se moc nedozvíme, vlastně jen to, že na Ukrajině trpěla pod knutou nevěrného manžela a zde trpí pod zvůlí zpanštělých sázavských dámiček a zlodějské pokladní z Tesca. A zatímco na Ukrajině nesla svůj osud podváděné manželky zcela pokorně a bez reptání, zde dělá svému obstarožnímu milenci neuvěřitelně žárlivé scény, a to jen proto, že dotyčný prohodí pár slov se svými bývalkami a prchá (dokonce opakovaně) jako rozcapené děcko přes půlku Evropy za maminkou, aby zamilovanému starci ukázala zač je toho loket. To, že si utlačovaná válečná uprchlice bez problémů koupí (na poslední chvíli totálně předražené) letenky a odjíždí ze Sázavy na letiště taxíkem, což by si většina průměrné české populace nemohla dovolit, svědčí o tom, jak si velmi rychle osvojila móresy kritizovaných sázavských paniček. Zatímco Oxana v knize umírá, tak ve skutečnosti Olena panu Vieweghovi zůstala. Tak mu jen můžeme přát, aby si ve skutečném životě užíval lásky (dokud to ještě jde), aby obraz jeho vyvolené byla jen literární fikce a aby se konečně přestal malicherně zabývat minulostí. A též, aby doufal, že ho brzy nenahradí umělá inteligence, protože ta, bude psát rozhodně mnohem lépe, než poslední leta píše on. A věřit v to, že lidé ocení "ruční práci" je dost naivní - lidé ocení dobré, zábavné, podnětné, zajímavé a je jim celkem fuk, kdo je autorem.... celý text
Náhradník
2023,
Princ Harry (p)
Vlastně ani nevím, jak tuto knihu okomentovat. Pocity z ní mám rozporuplné. Dobře se čte, je dost zajímavé dostat se více pod pokličku života královské rodiny. Jak Harry popisuje - ten život ala Truman Show, navíc plný intrik a podrazů i od nejbližších členů rodiny, je docela bizár. Bulvár netřeba komentovat, jen mě zarazila ta bezmoc, se kterou se proti lžím, stalkingu a odposlouchávání telefonátů vlastně nedá bojovat. Harry se jeví od raného dětství jako agresivní chlapeček (viz opravdu brutální bitky se syny rodinných přátel), nestudijní typ, holdující alkoholu, občas i drogám, dopouštějící se různých excesů, aby následně byl znechucen, že jich bulvár využil a zneužil. Nevěda, co by si zvolil za zaměstnání, našel se tedy v armádě resp. ve válce. (zbytečně dlouhá pasáž). Pak toužíc po lásce a rodině se bezhlavě zamiluje již podle fotografie do své úžasné a naprosto bezchybné ženy, která byla natolik kultivovaná, že jí ani ve snu nenapadlo si svého nastávajícího vygooglit (on tomu bezmezně věří) a pak pro záchranu tohoto vztahu opustil rodinu i výsady s ní spojené a odešel do exilu, nadále pronásledován jak bulvárem, tak šikanován svou nejbližší rodinou...Ale proboha proč? To jsou opravdu všichni takoví neřádi? Co z toho mají, že svého syna, bratra poníží, odkopnou? Opravdu zde platí přísloví - chceš-li s vlky býti, musíš s nimi výti? Na druhé straně proč lidé, toužící žít v klidu, bez pozornosti médií a v harmonii s rodinou, mají zapotřebí vystupovat v talk show, natočit dokument a napsat knihu, ve které tuto svou rodinu doslova dehonestují a ta je pochopitelně následně velmi pobouřena? Že jde o peníze na prvním místě o tom není pochyb, ale pak se není co divit tomu, že rodina reaguje negativně a že paparazzi stále dotírají. Kde je pravda ví jen zúčastění a v této knize jde pouze o Harryho pohled. Velmi by mě zajímal ten z opačné strany barikády. Když by memoáry napsal William, vše by vyznělo úplně jinak. Z toho vyplývá, že objetivní pravda prostě neexistuje.... celý text
Božidara
2022,
Veronika Hájek Hurdová
K této knize mám dost ambivalentní vztah. Na začátku jsem byla v pokušení knihu odložit, protože mě Božidara - jako postava silně iritovala. Zvlášť poté, co bylo uvedeno, že je jí necelých 60 let. Přišla mi nesympaticky šáhlá, taková pololíná špindíra, co spí až do oběda a občas si dá špeka...Kdyby jí bylo o nějakých 15 let víc, dala by se tato potrhlost omluvit stářím. Ale postupně jsem si zvykla a brala jí i s chlupama. Po nějakých sto stranách jsem se do knihy začetla a i zdárně dočetla. Avšak i tak to bylo chvílemi až zbytečně podrobné, chvílemi moc přechytralé, chvílemi hodně neuvěřitelné (v tom negativním smyslu), chvílemi zas myšlenkově nedotažené. Ani nevím proč, ale nějak zvláštně mě zklamal konec, resp. epilog. Jako by si autorka nevěděla rady a tak to nějak prostě rádoby optimisticky ukončila, že tedy vše dopadlo jak mělo. Špatná kniha to nebyla, ale rozhodně na cenu Magnesia Litera, (o kterou spisovatelka zřejmě velmi stála, když vyzývala čtenáře, aby jí posílali hlasy) nemá.... celý text
Pod maskou stín
2022,
Veronika Vieweghová
No žádná sláva to nebyla. Tu knihu jsem si půjčila hlavně proto, že jsem byla zvědavá (poté co se Viewegh do své ex neustále naváží - jednak ve svých dílkách jednak na fcb), co dotyčná dokázala napsat. Sice mě překvapil docela ucházející sloh, ale to bylo asi tak vše. Rozehráno to bylo docela dobře, avšak pak se to nějak vymklo kontrole a nastalo pouhé hnípání se ve vlastním já. Naprosto nezajímavé a hrozně nezáživné byly fialové dodatky za každou kapitolou. Ty jsem v druhé půlce už ani nečetla, jelikož přinášely jen všeobecně známá klišé. A konec? Ten mi připomínal spíš pohádku, kde vše dobře dopadne než realitu. V té se totiž lidé moc nemění...... celý text
Ty víš, že to chceš
2019,
Kristen Roupenian
Některé povídky byly dost bizarní, ale celkově se mi kniha líbila.
Gump – pes, který naučil lidi žít
2019,
Filip Rožek
Knížka, která především brnká na city milovníkům psů. A pan spisovatel, který je především velmi schopný podnikatel toho dokázal vrchovatě využít (nebo zneužít?) a z nebohého Gumpa se stal bohapustý byznys.... celý text
Svolení
2021,
Vanessa Springora
Mě přišlo naprosto odpudivé, že matka věděla, že její dcera spí se starým chlapem a v podstatě to schvalovala. Navíc o té situaci věděla spousta známých a přátel a nikomu to nepřišlo divné. Tomu pedofilovi vycházely o zneužívání (nejen nezletilých dívek, ale i chlapců) knihy, tudíž na své úchylce vydělal slušné prachy, ale ještě se mu dostávalo i uznání v podobě literárních cen. Docela humus!... celý text
Probuzení
2022,
Laurent Gounelle
Tuto knihu by si měl každý dát do své knihovničky pro své potomky. Aby si ji mohli v budoucnu porovnat s realitou, která jistě nastane. Mnohé jsme si prožili na vlastní kůži při covidové pandemii, ale lidé rychle zapomínají a mají za to, že to byla jen dvouroční epizoda. Obávám se, že nebyla.... celý text
Válka se stromy
2022,
Jan Tománek
Stačilo okopnout tiskovky probíhající během covidu, popsat to, co jsme během té doby zažili všichni, akorát nahradit vir stromem. Nic víc, nic míň - bohužel... Konec mi silně připomínal Stepfordské paničky. Takže nic objevného, navíc styl psaní byl na úrovni slohové práce žáků střední školy (maximálně). Po přečtení knihy Probuzení od Laurenta Gounelle musím svůj komentář doplnit. Nevím zda jde o náhodu, či že jeden opisoval od druhého, jelikož obě knihy vyšly ve stejném roce a tématem jsou totožné. Ale ve srovnání s druhou jmenovanou vyznívá Tománkova kniha jako povrchní škvár.... celý text
Jolka
2022,
Jana Guljuškina
Na knihu jsem se těšila na základě starého úryvku z blogu spisovatelky. Ovšem byla pro mě zklamáním. Jednak mi byla hlavní hrdinka silně nesympatická, což se mi obvykle nestává a pak mě vůbec neoslovil styl psaní. Iritovalo mě přeskakování v čase, kolikrát jsem netušila kdo vlastně vypráví a o co vlastně jde. Rozkošatělé úvahy a neustálé hnípání se v sobě samé i ostatních protagonistů bylo doslova úmorné... Vůbec se nedivím, že autorce je blízké Rusko a Rusové - ti totiž dokážou o nesmrtelnosti chrousta zasvěceně hovořit třeba celou noc... Několikrát jsem knihu chtěla odložit, ale nakonec jsem to silou vůle zvládla.... celý text
Vyměnit vodu květinám
2021,
Valérie Perrin
Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Hlavně vypravění o hřbitově mě nudilo, až jsem měla chuť knihu odložit. Postupně však příběh dostával spád a nakonec se z toho vyklubal moc hezký román.... celý text