Andrea S.
přečtené 93
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
2014,
Barbara Demick
Barvitě popsané příběhy lidí, u jejichž čtení si člověk přeje, aby to byla "pouze" smyšlená beletrie. Tomu tak ovšem není a z knihy přímo mrazí. Pro mě naprosto nepochopitelné, že diktatura jednoho muže ve 21. století může vůbec existovat, a to za přihlížení ostatních "demokratických" států. Autorka rozhovory s lidmi velmi dobře zpracovala a knihu obohatila o faktické údaje. Doporučuji knihu přečíst, člověk si tak uvědomí, jaké má vlastně štěstí, v jakých podmínkách žijeme my tady.... celý text
Panenky z ráje
1998,
Barbara Wood
Kniha, jejíž prostřednictvím autorka přibližujeme na příběhu několika generací muslimský svět a postavení žen v něm. Románová podoba se četla velmi lehce a myslím, že se ke knížce někdy ještě jednou vrátím.... celý text
Písař Jejího Veličenstva: Zpověď oblíbence Kateřiny II.
1998,
Henri Troyat
Knihu jsem četla před několika lety během studia humanitních věd a pamatuji si ji jako kratší a čtivý román. Hlavním hrdinou je písař Konstantin, který retrospektivně popisuje svůj život ve službách ruské carevny Kateřiny Veliké. Příběh se odehrává na pozadí reálných historických událostí a je otázkou, jakým způsobem je text vnímán čtenářem. Hranice mezi fakty a smyšlenou linií příběhu působí díky spisovatelskému umu autora velice tence a člověku by se mohlo nevědomky stát, že celý příběh bude chápat jako skutečný.... celý text
Červený a černý
2009,
Stendhal (p)
Knihu jsem před několika lety četla jako povinnou literaturu na gymnáziu. Vybavuji si pouze hlavní linku příběhu, která mě příliš nezaujala, a zejména to, že se kniha "vlekla". Její čtení mě nebavilo, což bylo dáno jazykem a dobou, ve které byl román napsán.... celý text
Kříž u potoka
1974,
Karolina Světlá (p)
Knížku jsem četla v rámci povinné četby před několika lety. Nejprve jsem k ní přistupovala s mírným znechucením, ale nakonec jsem si k ní víceméně našla cestu. Příběh i forma psaní byly pěkné. Při čtení mě rušila pouze staročeština.... celý text
Přítelkyně z domu smutku
1990,
Eva Kantůrková
Knížku jsem přečetla před několika lety na konci základní školy a zanechala ve mne silnou vzpomínku na vyprávění osudů žen, které paní Kantůrková během pobytu ve vězení poznala. Chtěla bych se ke knížce jednou vrátit, nyní si ji připomenu alespoň seriálem.... celý text
Kmotr
2003,
Mario Puzo
Knihu si pamatuji jako velmi čtivou a zajímavou. Vím, že jsem ji před několika lety měla přečtenou během několika dní. V budoucnu si ji chci znovu určitě přečíst.
Sicilián
2017,
Mario Puzo
Kniha představuje volné pokračování autorova předchozího díla "Kmotr". Text se četl opět lehce a byl zajímavý, ale přeci jen se mi první díl líbil více.
Výchova dívek v Čechách
1994,
Michal Viewegh
Knížku jsem před několika lety přečetla, mám ji dokonce i v knihovně, ale nijak významně mne nezaujala. Měla jsem období, kdy jsem Vieweghovy knihy četla, ale s odstupem času se k nim vracet pravděpodobně nebudu, jelikož jsem si k autorově stylu psaní nenašla cestu.... celý text
Báječná léta pod psa
2002,
Michal Viewegh
Navzdory pozadí příběhu je to humorně napsaná knížka, která se mi od M. Viewegha líbila zatím nejvíce. Je to dáno nejspíše tím, že se příběh odehrává v době socialismu, což dává - v porovnání s ostatními autorovými díly - celému ději vyšší rozměr.... celý text
Román pro ženy
2005,
Michal Viewegh
Knížku jsem přečetla před několika lety v období, kdy jsem se pustila do četby knih M. Viewegha. Příběh pro mě neměl žádnou hlubší myšlenku, bylo to takové oddychové čtení. Více mi v paměti zůstalo filmové zpracování, které se mi líbilo více.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Knížku jsem četla před několika lety na základní škole a pamatuji si, že mne velmi zaujala surovostí příběhu a zároveň také inspirovala k přečtení české knižní obdoby, a to "Mementa" od R. Johna.... celý text
