Adrianam
přečtené 161
Osamělost prvočísel
2009,
Paolo Giordano
Krásné. Myslím, že takových Alicí a Mattií po světě běhá docela dost, akorát o nich moc nevíme, protože si pečlivě udžují svou pomyslnou bublinu, kde mají pocit relativního bezpečí a kontroly nad svým životem. Paolo Giordano nejspíš bude jedním z nich, a/nebo má úžasnou schopnost empatie. Líbí se mi strohý styl knihy, která, ač je poměrně hodně dojemná, se nikdy nesníží k lacinému citovému vydírání čtenáře. Film jsem viděla taky, doporučuju.... celý text
Něco se stalo
1998,
Joseph Heller
U téhle knihy mě nejvíc dostávají popisy v knihkupectvích. Pravda, není to poprvé, co jsem si přečetla, o čem má kniha být, a pak jsem četla úplně jinou knihu. Krize rodiny, chaotické nitro, šokující blablablabla, cynická zrůda (čímž je myšlen hlavní hrdina). Ha ha ha. Možná jsem úplně mimo mísu já, protože neznám nikoho, komu by se tahle kniha líbila. Pro mě je tahle knížka dokonale upřímnou výpovědí poměrně "běžného" člověka (pokud něco takového existuje) a brilantní sondou do pracovních a rodinných vztahů. (přečteno 2x v odstupu cca 10 let)... celý text
Než vodopády spadnou
2005,
Tobiáš Jirous
Mladý Jirous píše docela dobře a ještě lépe kreslí. Strašně rád píše o sobě. Respektive o jakémsi talentovaném sexy polobohu vyčnívajícím nad nudnou společnost, která ho samozřejmě nechápe, což je mu samožřejmě totálně buřt, protože je nad takové věci povznesen. Nevadí mi až tak egomaniaci jako lidé s nedostatkem sebereflexe a pisálci, co nemají absolutně co říct. Jednu hvězdu dávám za formu, která nebyla špatná - dočetla jsem to až do konce . Druhou za obrázky.... celý text
