Zkamenělá kněžna

Povídka od: Eva Kilianová
Z knihy: Král moravských vodníků

V tatarské zemi žil mocný car. Měl jedinou dceru a moc ji miloval. Jednoho dne mu ale mladá kněžna řekla, že už ji omrzel jejich palác a všechny radovánky a ráda by se podívala do cizích zemí, o nichž četl jen v knížkách.
Car se polekal, že by mu na dlouho odjela a tak se ji pokusil zabavit, ale nadarmo se snažil, takže mu nezbylo, než jí vyhovět.
Výprava s kněžnou jela mnoho dní až dojela na Moravu. Blížila se noc, a uviděli před sebou na kopci Pálavě veliký hrad z bílého kamene. Kněžně se líbil a rozhodla se požádat na hradě o nocleh. Ale její služka si odrazovala, prý měla v noci sen a v tom snu viděla stejný hrad jako je tenhle a uvnitř se plazili samí hadi.
Kněžna jí řekla, že se bojí nocovat v noci víc venku než nějakého snu.Na hradě je přivítal rytíř a když viděl, jak jsou majetní, tak v noci je se svými kumpány pozabíjeli a zmocnili se tatarských pokladů.
Ale ráno, jak začalo svítat, nastalo na hradě i dole v dědině pozdvižení. Všichni si ukazovali na sráz pod hradby: Stály tam tři postavy z kamene - kněžna, služebná i psík! Tak vyšel najevo zločin, co se v noci na pálavském hradě udál.
Od té doby neměl pálavský pán klidu. Sotva se podíval z oken, už mu ty tři postavy připomínaly jeho čin. Chodil den ze dne zasmušilejší, chřadl - a do roka a do dne ho pohřbili.
Ty tři zkamenělé postavy spatříte pod Pálavou ještě dnes, a lidé z Věstonic by vám mohli vykládat, jak se to všecko stalo.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---