Tanec pro všechna dítka Boží
Povídka od:
Haruki Murakami
Z knihy:
Po otřesech
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (5)
Přidat komentář
„Náš život na tomto světě není nic jiného než chvilkový těžký sen.“
… probuzení z nejhorší možné kocoviny vůbec, … a pak?
… tajemství narození … instinkt … pochybnost … a pak?
… víra, z celého srdce … jasně, lidská srdce totiž, „můžete bez omezení sdílet“ … „lidská srdce se /totiž/ nerozpadají“!
„Jak to, že člověk o Bohu zapochybovat nesmí, přestože Bůh o člověku pochybuje a sesílá na něj zkoušky?“
Krok měl pomalý a pravidelný, zrovna jako když kráčel po nástupišti metra. Vypadal bezmála jako dokonalá mechanická loutka, kterou přitahuje nějaký magnet.
vegetArien: je správné snižovat hodnocení povídky, protože příliš připomíná jiný román; přestože povídka vyšla o několik let dříve, než srovnávaný román?
Tahle povídka mi dala zabrat. Celou dobu jsem přemýšlela, co tím chce autor říct. A jak se skládaly ty drobné útržky, na konci mi možná bylo jasné, že hlavní hrdina má v hlavě možná velký zmatek, ale na druhou stranu možná právě o to jde. Věřit tomu, čemu chtějí věřit i ostatní. Možná potom v tom taky začneme věřit...