Poklad
Báseň od:
Karel Jaromír Erben
Z knihy:
Kytice z pověstí národních, Máj / Kytice, Kytice / Buket / Kytica, Kytice: výbor
Pověst o tom, jak se na Velký pátek po dobu zpívání pašijí otvírají poklady země.
Chudá žena s malým dítětem v ten čas při sběru bylin v našla otevřenou horu plnou stříbra a zlata. Aby cennosti vynesla, nechala dítě uvnitř, avšak když se vrátila, našla vchod uzavřený. Doma se jí stříbro proměnilo v kamení a zlato v hlínu. Po roce zoufalství našla na Velký pátek horu zase otevřenou a šťastně se shledala se synem.
Poklad
Rok vydání originálu: 1854
Komentáře (10)
Přidat komentář
Samotný příběh je excelentní, správně děsivý, přestože nakonec skončí dobře. Hvězdičku ubírám, protože se mi hlavně ze začátku špatně četla.
Mamča najde poklad, ale má to háček, má s sebou dítě.
Takže si nahrabe do sukně, dítě nechá kde je a "že se vrátí."
Evidentně si poklad odnesla domů.
Pak se tam vrací, dítě čeká, ale ona zase hrabe. A na dítě zase není čas.
A tak si říkám, to si jako nemohla vzít nůši? Košík?
Autor dělá z ženský úplný vemeno, já bych si vzala dvě nůše, tyjo raneček a košík bych nesla v zubech :))).
A pak bych za to zaplatila, ale co, za všechno se platí.
Překvapilo mě, že balada skončila šťastně. I když, matka si své za ten jeden rok jistě vytrpěla a dostalo se jí ponaučení, na které v životě nezapomene.
"Ve II. ročníku "Vesny, almanachu pro kvetoucí svět, na rok 1838"
(a ne, jak Brandl mylně udává r. 1837, též recense v Musejníku není z r. 1837, ale z roku následujícího),
vydávaném Eugenem Tupým (Boleslavem Jablonským) taková báseň Karla Jaromíra Erbena, nazvaná "Poklad. Národní báchorka." Báseň (česká) ta zbudila všeobecnou pozornost. ... ...
Báseň tuto načrtl Erben r. 1835, když se zotavoval po chrlení krve, jímž tehda byl zachvácen, ..., r. 1837 přivezl ji hotovou do Miletína (Branndl str. 14).
Po druhé vyšel Poklad o sobě u Jarosl. Pospíšila r. 1853, a přidán k němu polský překlad od A. Rościszewského."
(Úvod, kniha: Karel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, literárně historický úvod napsal Ladislav Quis, rok 1901)
"Poklad. Pověst i jinde v Evropě známa, jen v okolnostech rozličně se proměňujíc. V staré literatuře české nalézáme ji vetkanou v legendu o sv. Klimentu papeži.
... ... Vypravuje se, že v týden pašijový v ten čas, když se v kostele pašije zpívají, otevřeny jsou poklady zemské; na čemž tato pověst osnována."
(doslov: Poznamenání, kniha: Karel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, literárně historický úvod napsal Ladislav Quis, rok 1901)
Od kostela větřík věje,
cožpak neslyšeti pění?
Krista pána umučení
v kůru tam se již nepěje.
Matka, vdova, v chamtivej honbe za mamonom takmer prišla o svoje dieťa.