Opičí kúra
Povídka od:
George R. R. Martin
Z knihy:
Písně mrtvých, Snové písně 1.
Příběh tlouštíka Kennyho Dorchestera, který podstoupí děsivou odtučňovací kúru.
The Monkey Treatment
Rok vydání originálu: 1983
Komentáře (9)
Přidat komentář
Mám se stydět za to, že jsem se u této povídky tlemil jako debil? Nebo je to v pořádku? Ne opravdu, hororovou jsem tuto povídku neshledal ani v nejmenším, ale vtipná byla zatraceně hodně. Nechápal jsem, ani v nejmenším jsem nechápal jak se Martinovi podařilo něco takového vymyslet. Prostě geniální! Osobně, ač člověk se zásadní nadváhou, jsem v jídle velice vybíravý a když jsem si tak četl co Kenny byl schopen do sebe dostat a jak mu v tom pak opička bránila, prostě jsem se neudržel a v jednu ráno jsem se smál jako blázen.
Následuje spoiler. Opravdu si nechcete vyspoilovat text už sám o sobě dost krátký.
Mám dvě možnosti pohledu na tuto povídku. Buď z opičky uděláme alegorii, nebo ji ponecháme býti jakousi vesmírnou opičkou, nebo lépe jakýmsi monstrem. Osobně bych se přikláněl k tomu ponechat opičku opičkou. Alegorie by se mi zde vymýšlet nechtěly. Konec konců, pokud bychom chtěli z opičky udělat anorexii (která může alespoň trochu odpovídat), kazí nám to konec. Očividně nám Martin jako řešení duševní choroby nenabízí sebevraždu. Alegorie by selhala na tom, že právě ona hypotetická nemoc zachránila sebevrahovi život. Nene, opička je lepší.
Bravurní povídka, jeda z těch nejlepších ve sbírce.
Tohle začne dost podobně jako Nekuřáci a.s., ale je tam opice, a skončí to mnohem drsněji a hlavně nechutněji. Tohle se mi moc líbilo. Že když Kennymu dojde, co se děje a co to pro něj všechno znamená, a co na to následně udělá.
Spoiler.
Opičí kůra je nejděsivější, nejnechutnější a zároveň nejvtipnější povídka Písně mrtvých. Cynický pohled vypravěče na Kennyho život a rozhodnutí drží text pohromadě a zajišťuje čtivost, díky níž profrčíte první částí příběhu - charakteristikou Kennyho - bez sebemenší šance na zažití nudy.
Jakmile se děj posune, zmírní se autorův cynismus. Štafetu převezme děsivost textu, díky níž opět nebudete schopni odtrhnou od knihy zrak. Opičí kůra čtenáři tedy nedá příležitost odpočinou si od ní - tohle prostě zfouknete za jeden večer, ať chcete nebo ne.
Symbolika opičky, která neumožňuje hlavnímu hrdinovi cokoliv pozřít je velice propracovaná. Můžeme si za ní dosadit nejen anorexii, ale i jakoukoliv jinou psychickou nemoc, či fyzický implantát, kvůli níž postižený není schopen vést normální život.
Proč tedy jenom čtyři hvězdy? Problémem povídky je její konec. Sebevraždou se totiž žádné psychické nemoci nezbavíte. 8/10
Chcete schudnúť ? no nech sa páči....poviedka ktorá silne pripomína podobne zameranú " odvykačku " od majstra Kinga-kuřáci ..odporúčam obe !
Fenomenální a oroginální dílo s hutnou atmosférou a skvělým stylem vyprávění. Jedna z nejlepších povídek od Martina, kterou jsem četl.
Martin se sice proslavil jako autor poněkud neortodoxní fantasy o královské rodině Lannisterů, avšak hororové povídky od něj patří k vrcholům žánru a protínají vyprávěcí talent Kinga a hrubost Lansdalea. Opičí kůra budiž jasným příkladem. Odtučňovací program, při němž vám neviditelná opice na zádech sebere z rukou veškeré možní jídlo, je ďábelsky napsaná povídka a vrchol pozoruhodných Písní mrtvých.
Tak toto mě nesedlo. Hrozná blbost. Vtipná ani trochu. Každý to holt máme jinak nastavené. King podobné téma ztvárnil mnohem zábavněji. Ať už v Zhebni, pardon, Zhubni, tak v Nekuřácích inc.
Opičí kůra mě přišla slušně blbá a dětinská. Navíc neuvěřitelná. Jako když čtete slohovku od neumětela. Nedostanete se do příběhu a nevěříte autorovi ani slovo.